V zajetí démonů: Skuteční Warrenovi byli obklopeni aférami. Opravdu obchodovali s utrpením druhých?

Filmová série V zajetí démonů patří mezi nejúspěšnější horory posledních let. Skuteční lovci duchů Ed a Lorraine Warrenovi však měli do svých idylických filmových verzí daleko.
Filmy ze série V zajetí démonů si život démonologů Warrenových idealizují
Filmy ze série V zajetí démonů si život démonologů Warrenových idealizují
Warner Bros. / Getty Images

reklama

Příběhy Eda a Lorraine Warrenových nepřestávají fascinovat. Od 50. let prošetřili tisíce případů paranormálních jevů a snad nikdo nezpopularizoval lovení duchů právě tak jako tento manželský pár ze severovýchodu Spojených států. Přestože jejich úspěchy na poli sledování i vymítání zlých sil inspirovaly i řadu filmových zpracování, jejich pověst přece jen není nedotknutelná.

Ed Warren se narodil v roce 1926, jeho budoucí manželka pouze o pár měsíců později. Oba pocházeli z přístavního města Bridgeport a vzali se už v roce 1945. O pár let později se jim narodila dcera Judy a roku 1952 založili nejstarší skupinu lovců duchů na americkém severovýchodě. V průběhu následujících dekád vyhledávali paranormální jevy a vytvořili kolem sebe okruh specializovaných lékařů, policejních vyšetřovatelů i duchovních, jež jim s případy pomáhali.

Skuteční Ed a Lorraine Warrenovi čelili za život řadě pomluv
Autor: Getty Images Skuteční Ed a Lorraine Warrenovi čelili za život řadě pomluv

Oba byli římskokatolického vyznání, což následně výrazně proniklo i do jejich pojetí paranormálních jevů: Často totiž dospěli k závěru, že posedlost démonickými silami postihovala především ty, kteří nebyli ve své víře dostatečně silní. Ed Warren se prohlašoval za démonologa, tedy aktivního samouka v oblasti nadpřirozených sil; jeho žena Lorraine mu pomáhala jakožto vědma, údajně totiž oplývala jasnovideckými schopnostmi. Dohromady vytvořili nejznámější duo v boji proti nevítaným silám zla.

Filmové inspirace

V průběhu své desítky let trvající kariéry se svérázný manželský pár zaměřil na řadu slavných případů nadpřirozených jevů, jež se postupně dočkávají svého zpracování ve filmové sérii V zajetí démonů. První snímek z roku 2013 představil panenku Annabelle, která se následně dočkala hned tří vlastních filmových hororů. Pokračování V zajetí démonů 2 se zaměřilo na poltergeista (tedy neklidného ducha, jenž často pohybuje předměty) z londýnské čtvrti Enfield. Filmové univerzum postupně rozšířily i snímky La Llorona: Prokletá žen a Sestra, v nichž ale Warrenovi v podstatě nefigurují. Třetí plnohodnotný díl V zajetí démonů však opět vychází z reálného příběhu, konkrétně soudního procesu s Arne Johnsonem. Ten na svou obhajobu tvrdil, že byl během vražedného běsnění posedlý zlým démonem, což byl v dějinách soudnictví značně odvážný krok.

Vedle těchto moderních zpracování se objevilo také pár filmových verzí o dění ve vesnici Amityville, kde opět zlí duchové obsadili dům nic netušící rodiny. Snímek s názvem Horor v Amityville z roku 1979 odstartoval plodnou sérii filmů, jejíž další přírůstky se objevují dodnes a zahrnují i vcelku populární horor z roku 2005 jménem 3:15 zemřeš. Právě sepsanými událostmi z Amityville se Warrenovi proslavili snad nejvýrazněji.

Přestože manželský pár své zkoumání i vymítání zlých sil dělal zadarmo, vydělával na následném sepisování knih, poskytování přednášek na rozličná nadpřirozená témata a souvisejících mediálních vystoupeních. U řady filmových adaptací navíc Warrenovi figurovali jako konzultanti, a to až do smrti Eda v roce 2006, potažmo Lorraine roku 2019. Nutno dodat, že většina zfilmovaných příběhů je samozřejmě značně upravená, nejednou došlo ke sloučení několika různých případů. Výrazné idealizace se dočkal i samotný manželský vztah Warrenových, jejichž láskyplné pouto je ve filmech nejednou vylíčeno jako klíčová síla v boji proti ďábelským stvořením.

Utajované kontroverze

Před pár lety, po úspěchu filmových adaptací, se objevilo vážné podezření, že Ed Warren desítky let udržoval intimní poměr s mladší dívkou, a to dokonce s vědomím své manželky. Judith Penney údajně bydlela v domě Warrenových od začátku 60. let, kdy jí bylo pouhých 15 let a Edovi dvakrát tolik. Následně ji vyzvedával ze školy, prezentoval jako svou neteř a zároveň s ní intimně žil. V 70. letech údajně dívka musela jít na potrat, aby neohrozila rodinný byznys Warrenových. O násilnické a sexuálně predátorské povaze Eda Warrena hovořil i filmový producent Tony DeRosa-Grund, který dohledal detaily o životě zmíněné dcery Warrenových. Ta totiž bydlela se svou babičkou, nikoli se svými rodiči, údajně kvůli jejich příliš častému cestování. Ať už jsou podobné útržky informací pravdivé, či nikoli, manželství Warrenových zřejmě nebylo tak idylické jako ve filmech.

Ed a Lorraine Warrenovi ve filmovém podání Patricka Wilsona a Very Farmigy
Autor: Warner Bros. Ed a Lorraine Warrenovi ve filmovém podání Patricka Wilsona a Very Farmigy

Opakovaně se Warrenovi také stali cílem zkoumání skeptiků, kteří se s popisem nadpřirozených jevů nechtěli jen tak spokojit. Například v roce 1997 se do archivů ponořili neurolog Steve Novella a novinář Perry DeAngelis a podle jejich názoru Warrenovi rozhodně nepostupovali objektivně, nýbrž si hned na začátku případu vytvořili kýžený závěr, k němuž se následně snažili za každou cenu dostat. Svérázná kombinace spiritualismu a křesťanství umožnila Warrenovým, aby dospěli k jakýmkoli vysvětlením; takový přístup má do ověřitelných vědeckých postupů, jimiž se Warrenovi často oháněli, skutečně velmi daleko. Později byly některé nejslavnější případy Warrenových dokonce označeny za hoax, tedy zcela smyšlené události.

Je pochopitelné, že Ed a Lorraine Warrenovi vyznávali přístupy, jež se s mainstreamovou vědou příliš neshodovaly. Je jen na každém z nás, zdali se rozhodneme jejich duchařským závěrům věřit, či nikoli – každopádně bychom však měli mít na paměti, že filmové verze jejich skutečných aktivit jsou značně upravené; což však divákům příliš vadit nemusí.

reklama

reklama