Jak to bylo s WikiLeaks? Touha po pravdě a důkazy o zabíjení lidí z nich udělaly zločince

Autoři webu WikiLeaks tvrdí, že podporují prostor k odhalování tajemství a lží světových vlád. Zveřejňují podklady, které podněcují k dlouhodobému pátrání po pravdě. Na kontě mají odkrytí zákulisí války v Afghánistánu, mučení a zabíjení iráckých civilistů a nejtajnějších špionážních akcí. Do jaké míry jde o touhu znát pravdu a na kolik tyto zveřejněné dokumenty ohrožují nevinné lidi? Takhle se rodila kauza kolem organizace WikiLeaks.
WikiLeaks
WikiLeaks
istock.com

Internet jako fenomén 21. století představuje nenahraditelný nástroj pro komunikaci mezi lidmi, organizacemi i státy. Přizpůsobujeme mu všední chod našich životů, dokonce se díky němu vzděláváme, vyděláváme, vytváříme zcela nový digitální obsah a hledáme nejrůznější informace. Zkrátka, pohybovat se v kyberprostoru pro nás již pár let není ničím výjimečným.

Stejně, jako nám internet pomáhá v každodenních činnostech, dokáže i stejně snadno uškodit. Pro své účely propagandy ho využila nejedna teroristická organizace, velmi snadno se dá narazit i na nejrůznější podvodníky či hackery, kteří vmžiku prolomí jakoukoliv slabinu a zmocní se hesel či finančních úspor. Obecně však platí, že pokud vložíme jakýkoliv obsah na internet, měli bychom ho velmi důkladně zabezpečit, aby se k němu nedostal nikdo, kdo by informace mohl zneužít.

Své o tom vědí i světové vlády, které považují zveřejnění nejméně milionu tajných dokumentů obsahujících detaily válek a diplomatických cest za teroristický čin.

Válka 21. století: Hackeři vs. on-line hesla
Autor: istock.com Válka 21. století: Hackeři vs. on-line hesla

Co je WikiLeaks?

Vládní dokumenty, jež nikdy neměly spatřit světlo světa, se dostaly do rukou novinářské platformy specializující se na zveřejňování tajných informací z různých anonymních zdrojů. Web WikiLeaks vznikl v roce 2006, zakladatelem je Julian Assange – australský internetový aktivista. Proniknout do struktur této organizace není vůbec snadné, v Londýně zakotvila v centru pro investigativní žurnalistiku a všechna operační střediska jsou dokonale ukryta, na anonymitu si dává extrémní pozor.

Tato organizace má k dispozici technickou infrastrukturu, soukromé finanční prostředky, anonymní zdroje, své lidi po celém světě, ale přesné umístění základny nikdo z nich nezveřejňuje. Důvody jsou vzhledem k závažnosti odhalených kauz více než pochopitelné. V začátcích byli pro organizaci hnacím motorem političtí aktivisté a hackeři bojující za světovou pravdu. Tato skupina lidí se stala postrachem nejmocnějších světových vlád, je pro ně tedy klíčové hlídat si soukromí, telefony a vše, co by kohokoliv z nich mohlo odhalit více, než kdokoliv z nich zamýšlel.

WikiLeaks touží po pravdě
Autor: istock.com WikiLeaks touží po pravdě

Autoři zaslaných dokumentů jsou anonymní

Web WikiLeaks zveřejnil již miliony dokumentů diplomatických úřadů Spojených států ve světě či odhalení nehumánních praktik amerických vojáků ve válkách v Afghánistánu, Iráku a chystané operace v Jemenu. Zveřejnil dokumenty týkajících se dalších zemí, včetně Turecka, Ruska, Číny, Peru nebo Keni.

Díky silným mechanismům na ochranu zdrojů, na kterých se podílel spoluzakladatel stránky hacker Daniel Domscheit-Berg, je systém nastaven tak, aby původ zdroje a identitu autora zaslaných dokumentů nemohl nikdo vypátrat, dokonce ani samotní tvůrci webových stránek. Jedná se tedy o bezpečné útočiště pro všechny, kteří chtějí jakoukoliv kauzu dostat do povědomí anonymně a bez pomoci komerčních médií, které by mohly cokoliv nevhodného cenzurovat.

Tajné informace z celého světa
Tajné informace z celého světa

Vše odstartovalo video zaslané americkým vojákem v Iráku

Tým WikiLeaks dostal do rukou roku 2007 kopii nahrávky z vojenského vrtulníku zachycující palbu na skupinku lidí v Iráku. Voják, jenž na záznam narazil v počítači na základně u Bagdádu při standardní údržbě dokumentů, zaslal kopii s podezřením na válečný zločin. Záznam bylo potřeba odborně rozklíčovat, při analýze se zjistilo, že oběťmi amerického náletu jsou i civilisté a dva zaměstnanci zpravodajské agentury Reuters. Třicetiosmiminutový záznam dále ukazuje střelbu na černou dodávku, která zachraňovala postřelené z ulice. V dodávce neseděli povstalci, jak si američtí vojáci údajně mysleli, ale civilisté, z nichž dva byly děti ve věku 4 a 10 let. Obě děti jako zázrakem přežily i přes vážná poranění.

Záznam z útoku je na YouTube
Autor: youtube.com Záznam z útoku je na YouTube

Nahrávka byla zveřejněna až roku 2010, měsíc poté nechala americká armáda zatknout autora kopie záznamu Bradleyeho Manninga. Bývalého vojáka udal známý, kterému se svěřil přes sociální síť, že video zaslal WikiLeaks. Bradleyho odsoudili na 35 let vězení z napomáhání nepříteli, ale hned po jeho zatčení začaly veřejné protesty na jeho obranu. Čtyři vojáci ze stejného vojenského oddílu se dokonce stali aktivními odpůrci války. Naopak někteří vládní představitelé dokonce označili obviněného za zrádce, který si zaslouží trest smrti. V květnu 2017 byl z vězení propuštěn na základě milosti udělené prezidentem Barackem Obamou. Již ve vězení roku 2013 započal proměnu na trans ženu a přejmenoval se na Chelsea Manning.

Záznam zveřejněného videa z útoku americké armády:

 

WikiLeaks se díky kauze Bradleye Manninga dostal do povědomí milionů lidí. Již nešlo o skupinku hackerů a aktivistických novinářů, po této události se organizace stala velkým mediálním hráčem.

Chelsea Manning se ve vězení objevila znovu v roce 2019, kdy již jako žena byla obviněna za pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se právě WikiLeaks a zakladatele Assangea.

Podívejte se na film WikiLeaks v hlavní roli s Benedictem Cumberbatchem:

Kritika ve vlastních řadách

Pár měsíců po zveřejnění útoku v Bagdádu přišli novináři z WikiLeaks s dalším odhalením, tentokrát se jednalo o 92 tisíc dokumentů popisující detaily afghánské války. Dokumenty se dostaly i do seriózních amerických deníků a tím přidaly na věrohodnosti WikiLeaks. Informace svědčily o sílící a organizované podpoře Tálibánu americkou armádou, o zabíjení a mučení civilistů či o tajných operacích CIA v Afghánistánu. Motivem zveřejnění zůstávalo odradit svět od nemorálního chování, vedení válek a válečných zločinů a samozřejmě šlo i pocit spravedlnosti.

Winston Churchill po celou dobu bombardování neopustil Londýn

10 největších válečných vůdců 20. století. Souhlasíte s pořadím?

Představitelé amerických úřadů se s WikiLeaks odmítli bavit a jakkoliv se k nově vzniklé kauze vyjadřovat. Po zveřejnění některých dokumentů aktivistická organizace čelila silné kritice dokonce i ze strany vlastních příznivců. Spolu s dokumenty odhalujícími praktiky americké armády a CIA byly uveřejněny i jména Iráčanů a Afghánců, kteří v terénu pracovali jako americké spojky. Publikování jejich jmen je a jejich rodiny vystavilo velkému riziku. Navíc se začaly objevovat hlasy, přiklánějící se k tvrzení, že zveřejňováním tajných dokumentů napomáhá WikiLeaks teroristům a nepřátelům Západu. Pentagon je nazval zločineckou organizací, která si vede obzvlášť nebezpečně. Tím začal vyostřený boj mezi WikiLeaks a Americkou vládou.

Zkreslené a neúplné informace

Mezi lety 2004–2009 se na základě odhalených dokumentů zjistilo, že americká vláda věděla o již zmíněném mučení zajatých Iráčanů, znásilňování iráckých žen, okamžitém popravování bez soudu a o dalších válečných zločinech prováděných iráckou armádou a policisty. Také bylo dokázáno, že civilních obětí je mnohem více, než americká vláda oficiálně zveřejnila. Z evidovaných případů mučení a zabíjení, o kterých Pentagon i americká vláda věděly, nebyly vyvozovány žádné důsledky a tyto události byly vesměs ignorovány.

Podpora WikiLeaks v Evropě
Autor: wikipedia.org Podpora WikiLeaks v Evropě

Některé zahraniční zdroje uvádějí, že mnoho dokumentů může být zkreslených, americká armáda a jednotlivci totiž mohli vnímat některé situace jinak, než se ve skutečnosti staly. Spor se postupně objevoval u čím dál tím více zveřejněných dokumentů a na praktiky WikiLeaks si začaly stěžovat i další státy.

Špionáž telefonů a operačních systémů

WikiLeaks roku 2017 zveřejnil na 8 tisíc dokumentů údajně dokazujících americké špionážní pokusy napojit se do chytrých telefonů a operačních serverů během let 2013–2016. CIA, která měla být napojena na tyto kybernetické špionáže, obvinila WikiLeaks z podpory ruské vojenské rozvědky.

Další zveřejněné utajované informace:

  • Špionáž proti vedení OSN
  • Telefonáty od arabských politiků, které nabádaly k útokům na Írán
  • Odhalení organizovaných zločinů mezi ruskými politiky
  • Proniknutí do počítačů NATO čínskými hackery
  • Kritika britské vojenské operace v Afghánistánu
  • Diplomatické dokumenty týkající se České republiky
  • Tajné plány na zlikvidování al-Káidy v Jemenu
  • Seznam členů krajně pravicové Britské národní strany obsahující jména policistů a politiků
  • Seznam amerických základen ve světě a ostatních zařízení klíčových pro americkou bezpečnost
  • Odhalující dokumentaci a zdrojové kódy k hackovacím nástrojům CIA
  • Špionážní mise s pomocí diplomatů

Obvinění Juliana Assangeho

Ve Washingtonu vznikla v roce 2010 speciální skupina zabývající se problematikou WikiLeaks. Julian Assange se nakonec stal stíhaným ve Švédsku za podezření ze znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku. Assange má v tomto ohledu mnoho zastánců, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat. Někteří američtí a kanadští politici otevřeně vyzývali k dopadení, odsouzení, nebo dokonce popravě Juliana Assangeho.

Někdo Juliana Assangeho podporuje, jiní nabádají k jeho smrti
Autor: profimedia.cz Někdo Juliana Assangeho podporuje, jiní nabádají k jeho smrti

V roce 2012, dva roky po zaplacení kauce, kdy mu byly nastoleny podmínky pro propuštění z vězení, požádal Assange o azyl v Ekvádoru kvůli své ochraně. Tehdejší prezident Rafael Correa jeho požadavku vyhověl.

Sedm let poté byl Assange v budově ekvádorského velvyslanectví v Londýně zatčen britskou policií. Stalo se tomu v momentě, kdy ekvádorský prezident Lenín Moreno odňal Assangeovi azyl pod podmínkou, že nebude vydán do země, kde by mu hrozil trest smrt. Assange byl ve Spojených státech obžalován, že „zveřejněním utajovaných informací“ porušil americký Zákon o špionáži z roku 1917, a ohrozil tak USA.

Julian Assange v roce 2019 čekající na pokračování jeho případu
Autor: profimedia.cz Julian Assange v roce 2019 čekající na pokračování jeho případu

Spekulace o mučení Juliana Assangeho

Obavy, aby se Julian Assange dožil spravedlivého soudu, stoupají. V listopadu loňského roku zvláštní zpravodaj při OSN Nils Melzer zaměřující se na problematiku mučení uvedl, že britská vláda prokázala „naprosté pohrdání právy a integritou pana Assange“. Údajně Assange vykazuje „všechny příznaky typické pro dlouhodobé vystavení psychologickému mučení“.

O tom, zda zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange vydat do Spojených států, bude britská justice dál rozhodovat v září. Druhá část extradičního procesu, která měla původně začít v květnu, byla na konci dubna odložena kvůli koronavirové pandemii. Osmačtyřicetiletému Australanovi hrozí v případě vydání do USA a odsouzení ve všech 18 bodech obvinění z pokusu o hackování a porušení zákona o špionáži až 175 let vězení.

WikiLeaks - Upoutávka HbbTV
WikiLeaks - Upoutávka HbbTV

reklama