11. prosince 2020 15:00

Stařík Biden? Svět zná i mnohem starší prezidenty, krále nebo předsedy vlád

Nově zvolený americký prezident Joe Biden v listopadu oslavil 78. narozeniny. Staršího prezidenta USA dosud neměly, takže se dlouhodobě hovoří i o tom, zda vítězný demokratický kandidát roli hlavy státu zvládne. Oproti jiným světovým státníkům je přitom Biden stále ještě „mladík“. Někteří z nich vedli své země coby prezidenti, premiéři nebo monarchové, i když jim bylo přes 90 let.

Ukázkovým příkladem dlouhověkosti ve spojení s politikou je britská královna Alžběta II. Již 94letá panovnice Velké Británii vládne dlouhých 68 let a stala se jedním z nejvýznamnějších monarchů v historii země, přestože zde královská rodina již nemá takovou moc. Dodnes je navíc na svůj věk poměrně vitální. Na trůn tak již velmi dlouho čeká její syn a korunní princ Charles, který letos oslavil už 72. narozeniny.

Alžběta II. není jediným monarchou, který je stále na trůně i přes pokročilý věk. Na rozdíl od ní se o deset let mladší saúdskoarabský král Salmán bin Abd al-Azíz stal panovníkem teprve v roce 2015, kdy nahradil svého staršího bratra. Ten mimochodem vládl až do svých 90 let. Osmdesátku už v roce 2017 překročil také norský král Harald V.

Dlouhá léta pak svoji zemi vedl Robert Mugabe, který v Zimbabwe vládl tvrdou rukou rovných 40 let. Přestože byl oficiálně prezidentem, vžilo se pro něj spíše označení diktátor. Vedení země byl nucen opustit až v roce 2017, kdy mu bylo 93 let. O dva roky později zemřel v exilu v Singapuru.

Jeho nástupcem se po armádním puči stal Emmerson Mnangagwa. Ten jihoafrickou zemi vede dodnes a ani jemu to nedělá problém i přes pokročilý věk. Je totiž stejně starý jako nastávající americký prezident Biden.

Dlouhověkost bratří Castrů

Ve vysoké funkci je stále kubánský exprezident Raúl Castro. Dnes 89letý bratr slavného revolucionáře a pozdější hlavy státu Fidela Castra (1926–2016) sice svou prezidentskou funkci loni předal Miguelu Díazovi-Canelovi, ale i nadále si ponechal post generálního tajemníka Komunistické strany Kuby. Z této pozice de facto i nadále ostrovní stát v Karibiku ovládá. Jeho známější bratr měl podobnou cestu. Prezidentské funkce se vzdal v roce 2008, v čele komunistické strany ale zůstal.

Prakticky neznámým je pro většinu lidí generální guvernér středoamerického Belize Colville Young. Belize patří do britského Commonwealthu, a v jeho čele tak oficiálně stojí britská královna Alžběta II. Nejvyšším představitelem v Belize je ale 88letý Young, který je ve funkci téměř tři dekády.

Nejlepší léta Adenauera a de Gaulla? Až po sedmdesátce

Že i v pokročilém věku lze začít úspěšnou politickou kariéru, prokázal například Konrad Adenauer. Ten se po skončení 2. světové války stal německým kancléřem, přestože mu bylo již 73 let a do té doby byl jeho nejvýznamnější funkcí post starosty Kolína nad Rýnem. I přes pokročilý věk se však jeho jmenování pro Německo ukázalo skvělou volbou. Zemi dokázal znovu postavit hospodářsky na nohy, vyjednal její vstup do NATO a zajistil také návrat zajatých vojáků ze SSSR. Renomé mu pošpinil zásah v redakci časopisu Spiegel v roce 1962, ve funkci nicméně zůstal až do roku 1963, kdy mu bylo již 87 let. Zemřel o čtyři roky později.

Vrchol své kariéry po 70. narozeninách zažil i francouzský prezident Charles de Gaulle. Hlavou státu se tento významný generál a tvář francouzského boje proti Němcům stal v roce 1959, kdy slavil 69. narozeniny, ale zemi dokázal vést celých deset let. De Gaulle proslul zejména jako voják a velitel, ale prezidentský post lze jednoznačně označit za vrchol jeho politické kariéry. Jeho zvolení totiž znamenalo konec rozkladu, který od konce 2. světové války Francii provázel, a zabránil také možné občanské válce, jež hrozila kvůli nespokojenosti představitelů armády s oddělením Alžírska a Indočíny od Francie. Kvůli prvně jmenované zemi dokonce ustál vojenský puč.

Za císaře pána a jeho rodinu

Když se zapátrá ještě hlouběji do historie, tak nelze nezmínit dlouholetého císaře Rakouska-Uherska a krále českých zemí Františka Josefa I. Na trůn nastoupil v revolučním roce 1848 coby mladík a následně vládl téměř sedm dekád až do roku 1916, kdy zemřel ve věku 86 let.

Mnohem dříve se do dějin zapsal benátský dóže Enrico Dandolo. Ten se vedení tehdy ještě Benátské republiky ujal na konci 12. století, konkrétně v roce 1192, přestože mu v době jeho nástupu bylo už 85 let. Benátky následně vedl až do své smrti v roce 1205, kdy mu podle historiků mělo být 97 či 98 let, což je nejen dnes, ale především v období středověku skutečně požehnaný věk.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom