Dramatický triumf Sovětů: Let prvního člověka do vesmíru málem skončil katastrofou

Americký astronaut Alan Shepard měl původně letět do vesmíru už 6. dubna 1961, tedy necelý týden před Jurijem Gagarinem. Dopadlo to ale úplně jinak.
Gagarin viděl jako první člověk v historii Zemi z vesmíru
Gagarin viděl jako první člověk v historii Zemi z vesmíru
profimedia.cz

reklama

Brzy ráno 12. dubna 1961 se ke kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu blížil autobus se dvěma muži v oranžové kombinéze a bílé helmě s červeným nápisem CCCP, tedy SSSR. Byli to dva sovětští kosmonauti German Titov a Jurij Gagarin. „Celý můj život připomíná jeden nádherný okamžik. Veškeré úsilí, které jsem za všechny ty roky vynaložil, mělo směřovat k této chvíli,“ vzpomínal později Gagarin.

Čekání netrvalo dlouho. Po dvou hodinách příprav v 9.07 moskevského času ohlásilo řídící středisko start. Zážeh motorů třístupňové nosné rakety Gagarin komentoval jediným slovem: „Pajéchali!“ (tedy Jedeme!)

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Jurij Gagarin se jako první člověk dostal 12. dubna 1961 do vesmíru (zdroj: AP)

„Šťastný let, Juriji. Je všechno v pořádku?“ zaznělo z řídícího střediska několik vteřin poté, co se Vostok 1 odlepil od startovací plošiny. „Ano, děkuji. Na shledanou. Brzy se uvidíme, milí přátelé,“ odpověděl zřetelně Gagarin.

Jako vůbec první člověk v historii mohl Gagarin vidět Zemi z úplně jiné perspektivy. „Kosmonaut volá Zemi. Dívám se na naši planetu. Rozeznávám barvy země, lesy, řeky, mraky. Všechno kolem mě je překrásné. Je to krása,“ komentoval Gagarin první minuty na oběžné dráze.

Jurij Gagarin strávil ve vesmíru necelé dvě hodiny
Autor: profimedia.cz Jurij Gagarin strávil ve vesmíru necelé dvě hodiny

Souboj o dědictví Třetí říše

Dobývání vesmíru se zrodilo z druhé světové války a ze soupeření dvou supervelmocí, USA a Sovětského svazu. Německý konstruktér Wernher von Braun daroval Adolfu Hitlerovi raketu V2 a později dostal Američany na Měsíc. Sovětský konstruktér Sergej Koroljov ale poslal na oběžnou dráhu první družici i prvního kosmonauta – Jurije Gagarina. Teprve Koroljovova nenadálá smrt v roce 1966 sovětský vesmírný program na dlouhou dobu paralyzovala.

Werner von Braun byl posedlý tím, že dokáže, aby lidé cestovali do vesmíru. Jeho ambice ale dokázaly uspokojit pouze silné státy. Aby mohl vyvíjet raketovou technologii, spojil se s nacistickým režimem a výsledkem byla jednostupňová raketa V2 s konvenční náloží, kterou Němci před koncem války nasadili především proti Londýnu a Antverpám. Celkem bylo vyrobeno přes 6000 raket V2.

Von Braun patřil k nejcennější kořisti amerických vojenských inženýrů a jeho schopnostem a ambicím Spojené státy plně vyhovovaly. Když se na začátku 60. let prezident J. F. Kennedy zavázal, že do konce desetiletí přistanou Američané na Měsíci, byl von Braun jediným člověkem, který to mohl dokázat.

Apollo 15 přistálo na Měsíci v červenci 1971. Šlo o čtvrtý let projektu Apollo, kdy lidé přistáli na Měsíci

Blázni z projektu Apollo: Na Měsíci během tří let přistálo 12 astronautů

Moskva má navrch

Mezitím i Sověti těžili z technologické kořisti v poražené Třetí říši. Sergej Koroljov, kterého ještě v roce 1939 sovětský vůdce J. V. Stalin prohlásil za nepřítele státu, se dostal k plánům na výrobu V2 a rychle se chopil příležitosti. Výsledkem byla série upravených raket, které nakonec vedly ke zkonstruování rakety R7 schopné nést termonukleární hlavici a doletět až do USA. Po počátečních neúspěších byl test, při kterém měla raketa zasáhnout cíl ve vzdálenosti 6500 km, nakonec v srpnu 1957 úspěšný.

Jakmile uvedl do provozu raketu dlouhého doletu, chtěl Koroljov poslat Americe vzkaz v podobě vyslání první umělé družice na oběžnou dráhu. Sputnik 1 vážil pouhých 84 kg a obsahoval jen radiový vysílač, teploměry a baterie. Jeho sestrojení trvalo přibližně měsíc a na oběžnou dráhu se dostal 4. října 1957 právě díky nové raketě R7. USA si v tu chvíli definitivně uvědomily, že Sověti mají dostatečně silnou raketu, která je schopná zasáhnout jakékoliv místo na jejich území.

Stalinův nástupce Nikita Chruščov si po úspěšném vypuštění Sputniku zavolal Koroljova a dal mu pouhých pět týdnů na další, mnohem komplikovanější vesmírnou misi. Kreml chtěl ke 40. výročí říjnové revoluce vyslat na oběžnou dráhu vůbec prvního živého tvora. Stal se jím pes Lajka, jehož raketa Sputnik 2 odstartovala už 3. listopadu 1957.

Von Braun nezůstal pozadu a 17. března 1958 kontroval vypuštěním prvního amerického satelitu Vanguard 1. Na řadě ale byla další, tentokrát nejvyšší meta – vyslání člověka do vesmíru.

Sputnik 1 nebyla nijak velká ani komplikovaná družice
Autor: Getty Images Sputnik 1 nebyla nijak velká ani komplikovaná družice

První poletí Gagarin

Na tom pracovali jak Sověti, tak Američané. Jejich prvním astronautem se měl stát 6. března 1961 Alan Shepard. Než měl ale Shepard odstartovat, chtěli Američané provést ještě jeden testovací let se šimpanzem Hamem na palubě. Došlo k tomu 31. ledna 1961, ale mise neprobíhala podle očekávání. Chyba v navigaci poslala raketu na nesprávnou dráhu a modul dopadl do oceánu 160 km od určeného místa. Šimpanz se málem utopil a Shepardova mise byla odložena.

Odklad poskytl Sovětskému svazu rozhodující příležitost. Tady se z 3461 adeptů na let do vesmíru vybral tým 20 budoucích kosmonautů. Podmínkou byl věk 25 až 30 let, výška do 175 centimetrů, váha do 72 kilogramů a výborné zdraví.

V poslední fázi se pak konkurenční boj o to, kdo se jako první člověk podívá do vesmíru, zúžil na dva kandidáty – Jurije Gagarina a Germana Titova. Ve skupině kosmonautů, kteří se společně připravovali k letu do vesmíru, převládal názor, že chytřejším a vzdělanějším adeptem je Titov. Jenže Koroljov vzal v úvahu i další, poněkud zvláštní faktory zohledňující zejména poptávku světových periodik, jako je vzhled nebo úsměv budoucího prvního kosmonauta. Jeho doporučení znělo jednoznačně: Do vesmíru poletí Gagarin.

Gagarin se připravuje ke startu z kosmodromu Bajkonur
Autor: profimedia.cz Gagarin se připravuje ke startu z kosmodromu Bajkonur

Riskantní mise

Pokud chtěli Američany předběhnout, neměli Sověti času nazbyt. Už čtyři dny poté, co Koroljov ukázal na Gagarina jako na ideálního adepta, seděl novopečený kosmonaut v oranžové kombinéze v kabině Vostoku 1. Ten přitom zdaleka nebyl spolehlivou kosmickou lodí, jaké známe dnes. Rakety často vybuchovaly už při startu a ze sedmi testovacích letů bez posádky se v rámci programu Vostok vrátily bezpečně na zem jen dva.

Byla to riskantní mise, ale onoho rána 12. dubna 1961 vše proběhlo víceméně hladce a ke všeobecné úlevě raketa dopravila Gagarina na oběžnou dráhu. Jedinou vadou na kráse byla skutečnost, že při startu pracoval motor druhého stupně nosné rakety déle, než měl, díky čemuž se Gagarin ocitnul o 85 km výše a Vostok tak obíhal ve výšce 181-320 km. Oběh planety mu trval hodinu a čtvrt a šlo vlastně o nejsnazší část mise.

Se svou výškou 157 cm byl Gagarin ideálním kandidátem pro let ve Vostoku 1
Autor: Getty Images Se svou výškou 157 cm byl Gagarin ideálním kandidátem pro let ve Vostoku 1

Zmatený Vostok

Skutečné drama totiž nastalo při návratu. Sestup byl řízen dálkově, s ručním řízením se nepočítalo. Nikdo totiž nevěděl, co s kosmonautem udělá přetížení při startu a následný stav beztíže. Kdyby přece jen došlo k problémům, mohl Gagarin pomocí třímístného číselného kódu uloženého v zapečetěné obálce na palubě lodi řízení převzít. Nervózní Koroljov nakonec pro jistotu číselnou kombinaci 1-2-5 Gagarinovi tajně prozradil už před startem.

V 10.25, když Vostok 1 přelétal nad Angolou a zbývalo mu ještě 8000 kilometrů k dokončení prvního a jediného obletu Země, brzdící rakety modul zpomalily a nasměrovaly ho k sestupu do atmosféry. Brzdný motor se ale vypnul o devět desetin sekundy dříve a loď tak měla vyšší rychlost, než se předpokládalo.

Jako by to nestačilo, nepodařilo se oddělit přistávací modul od zbytku lodi a Vostok začal nebezpečně rotovat. Gagarin později popsal, že viděl zvenku plameny a uvnitř ucítil pach spáleniny.

Úchyty se ale nakonec roztavily a modul uvolnily, takže se sestup stabilizoval. Ve výšce 7000 metrů se pak Gagarin katapultoval a přistál na padáku. V té době ještě kabina lodí Vostok nebyla nebyla konstruovaná na přistání s kosmonautem. Gagarin dopadl bez obtíží několik set kilometrů od místa určení na pole poblíž řeky Volhy.

Ovládací panel Gagarinovy lodi Vostok 1
Autor: Volné dílo / Tempe Ovládací panel Gagarinovy lodi Vostok 1

Čtyři týdny po Gagarinovi

Ještě během 108 minut (ale možná také jen 106 minut) trvajícího pobytu ve vesmíru byl Gagarin povýšen do hodnosti majora a hned po přistání letěl do Moskvy. Tam na něj čekala na Rudém náměstí grandiózní slavnost, která si nezadala s oslavami konce druhé světové války. Major Gagarin se během několika desítek minut stal nejznámějším člověkem planety a Sovětský svaz dobře věděl, jak toho využít. Nová ikona komunismu byla vyznamenána Řádem Lenina a dostala titul hrdiny Sovětského svazu, její první zahraniční cesta pak kupodivu vedla do Prahy.

O tom, jak těsné byly závody mezi Moskvou a Washingtonem, svědčí skutečnost, že se Američan Alan Shepard o pouhé čtyři týdny později stal druhým člověkem ve vesmíru. Jeho 15minutový suborbitální let uskutečněný 5. května 1961 ale nemohl Gagarinovu obletu téměř celé Země konkurovat a v soupeření se Sovětským svazem tak šlo jen o další porážku Američanů.

Gagarin se stal okamžitě celosvětovou celebritou číslo jedna
Autor: profimedia.cz Gagarin se stal okamžitě celosvětovou celebritou číslo jedna

Záhadná smrt prvního kosmonauta

Hořkou pilulku Gagarinova letu Američané definitivně strávili až o osm let později, když Neil Armstrong jako první pozemšťan zanechal v rámci mise Apollo 11 otisk své boty na Měsíci.

Došlo k tomu 21. července 1969, Gagarin si ale tento okamžik vychutnat nemohl. Zahynul sedm let po svém prvním a jediném letu do vesmíru, když 27. března 1968 pilotoval cvičný letoun MiG-15. Přestože se kolem jeho smrti vyrojilo množství konspiračních teorií, ruská strana má jasno. Gagarin zahynul při prudkém manévru, když se vyhýbal balonové sondě. Na nehodě se nanejvýš podílely špatné meteorologické podmínky.

Protože se v Sovětském svazu utajovalo úplně všechno, nejsou okolnosti smrti nejslavnějšího sovětského kosmonauta stále úplně jasné. Teorie o tom, že byl Gagarin v době letu opilý (nebo že ho odstranili sami Sověti), tak dnes zůstávají v kategorii spekulací, které nelze dokázat.

Gagarin zahynul v letadle MiG-15
Autor: profimedia.cz Gagarin zahynul v letadle MiG-15

Alexej Leonov, člen prvního týmu kosmonautů a Gagarinův přítel, ke zprávě vyšetřovací komise zveřejněné teprve v roce 2011 poznamenal, že se při manévrování k MiGu nebezpečně přiblížil stíhací letoun Suchoj. Následný vzdušný vír mohl zasáhnout Gagarinův stroj a způsobit jeho pád. Spolu s Gagarinem ve dvoumístném letadle zahynul také instruktor Vladimír Serjogin, sám Gagarin je pohřben u Kremelské zdi v Moskvě.

V kategorii dohadů zůstává i tvrzení, že Gagarin nebyl prvním člověkem ve vesmíru. Podle této teorie měl 7. dubna 1961, tedy pouhých pět dnů před Gagarinem, odstartovat tehdy zkušební pilot a dnešní konstruktér Vladimir Iljušin, syn leteckého konstruktéra Sergeje Iljušina. Let však údajně neprobíhal podle plánu, a tak ho sovětské úřady zatajily a daly prostor Gagarinovi.

První část dvoudílného dokumentu Kosmonauti: Jak Rusko vyhrálo vesmírný závod, sledujte dnes ve 22.10 na Prima ZOOM.

Celý článek o prvním kosmonautovi Juriji Gagarinovi najdete spolu s dalšími tématy v novém vydání časopisu Prima ZOOM.

Focení pro časopis Prima ZOOM
Autor: archiv Prima Focení pro časopis Prima ZOOM

reklama

reklama