5 důkazů, že už voda není, co bývala: Najdete v ní drogy nebo mikroplasty

Bez vody není života. Jenže voda se mění a rozhodně ne k lepšímu. Sepsali jsme, co vše je možné ve vodě najít.
Testování vody...
Testování vody...
istock.com

reklama

Čím vším obohacujeme vodu, kterou mohou využívat lidé níže po proudu?

1. Drogy

Už v roce 2013 rozbor vody v českých městech ukázal, že se v ní nacházejí zbytky drog. Ať už rezidua vyloučená z těl uživatelů, nebo zbytky z varen. Pro policii to byl zajímavý poznatek, pro živé organismy, které ve vodě žijí, šlo o život ohrožující zkušenost. Vědci prokázali, že ryby vystavené psychoaktivním látkám ztrácejí plachost, a stávají se tak snadnější kořistí nejen pro rybáře, ale i pro rybožravé predátory.

Pstruh potoční - indikátor čistoty vod
Autor: Pstruh potoční - indikátor čistoty vod Pstruh potoční - indikátor čistoty vod

Mimo jiné se ukázalo, že zatímco v Ústí nad Labem a Ostravě kraluje pervitin, v Praze se jede na kokainu a Brňáci mají v oblibě extázi. Přestože je výzkum 7 let starý, množství drog neklesá. Záznamy odběrů z roku 2020 ukazují, že se v Praze nejvíce kokainu v odpadních vodách vyskytuje v Holešovicích, Karlíně nebo na Žižkově, což zřejmě souvisí s kupní silou tamních obyvatel. Kokain patří na drogové scéně k těm dražším substancím. Mimochodem – pokud by vás zajímalo, jak rychle „frčí“ drogy v ČR, tak se o tom můžete na vlastní oči přesvědčit v této statistice.

Kokain
Autor: istock.com Kokain

2. Mikroplasty

V roce 2017 byla provedena jednorázová akce zaměřená na mikroplasty v pitné vodě. „Vzorky vody z dvanácti měst na pěti kontinentech ukázaly, že 83 % (v Evropě 72 %) odebraných vzorků obsahovalo mikročástice (vlákna) plastů v průměrném množství (na 1 litr) 3,8 vláken v Evropě a 9,6 v USA. Vlákna byla nalezena i ve vzorcích balených vod odebraných v USA.

Mikroplasty z oděvů někdy nezachytí ani čistička
Autor: Pixabay Mikroplasty z oděvů někdy nezachytí ani čistička

Zatím neexistuje žádný důkaz ani nějaká odůvodněná hypotéza, že by plastové mikročástice při požití člověku (a vyšším živočichům) nějak škodily. Plasty jsou obecně dost inertní a jejich sorpční schopnost poměrně nízká,“ píše se v materiálu Státního zdravotního ústavu. Z hlediska dopadu na zdraví člověka podle SZÚ tedy nejde o problém, naopak z pohledu environmentálního jde o záležitost zcela zásadního významu. Jedna z posledních studií z USA ukázala, že těla všech v rámci studie odchycených dravců obsahovala mikroplasty, což znamená, že se do nich dostaly v průběhu potravního řetězce.

3. Arzén

Zhruba 220 milionů lidí je ohroženo vodou, která je kontaminovaná jedovatým arzénem. A 220 milionů je víc, než je obyvatel Brazílie. Příkladem budiž Bangladéš, kde je buď povrchová voda silně bakteriálně kontaminovaná, nebo voda z vrtů obsahuje arzén, který při dlouhodobém pití pomalu otravuje organismus. Tamní obyvatelé ale zkrátka nemají na výběr.

Rezavá pumpa v Bangladéši je napojená na zdroj vody kontaminované arzénem
Autor: Topi Pigula Rezavá pumpa v Bangladéši je napojená na zdroj vody kontaminované arzénem

4. Léky

Nejen v České republice rapidně stoupá spotřeba léčiv. „V Evropské unii se denně spotřebují miliony balení desetitisíců různých léčivých přípravků, které obsahují okolo 3 000 různých účinných látek. Jedná se o antibiotika, antidepresiva, léčiva pro diabetiky, beta-blokátory, cytostatika, hormonální antikoncepci, léky tlumící bolest, antipyretika apod.

Tyto látky jsou po podání v těle zčásti metabolizovány a metabolity i léčiva ve stále aktivní formě jsou vylučovány z organismu. Vedle toho léčiva s prošlou dobou použitelnosti jsou v rozporu s doporučením často likvidována spláchnutím do toalety… Ibuprofen je pravidelně detekován nejen v odpadních vodách, ale i přímo v řekách, a existují dokonce studie, které lék prokázaly ve ‚dvakrát čištěné pitné vodě,“ píše server toxicology.cz. Tyto látky spolu se syntetickými hormony ovlivňují chování celé řady organismů včetně obratlovců. Kapřík z rybníka či pstruh z říčky nemusí být tak zdravým jídlem, jak bychom si rádi mysleli.

Studánka v Jeseníkách
Autor: Topi Pigula Studánka v Jeseníkách

5. Bakterie

Pramen působí spíše jako dešťová kanalizace… Také tato voda je kontaminovaná fekálními bakteriemi a díky značnému obsahu vápníku se vyznačuje vysokou tvrdostí,“ píše se v publikaci Ústecké studánky o Sibiřském pramenu. Voda odtud je možná vhodná k zalévání kytek, ale rozhodně ne na přímé pití. Totéž platí i o Chlumecké studánce (Chlumec u Ústí nad Labem), u níž rozbor prokázal stejný problém. Místo vápníku má nadbytek hořčíku a opět nebezpečně zvýšené množství zdraví nebezpečných bakterií. Co na tom, že pramen místní označují jako Vodní kapli. Podobná situace je na stovkách dalších studánek a pramenů rozesetých po celé republice. Jít krajinou a nabrat si sklenici vody z pramene může být příjemný a osvěžující zážitek. Ale taky riziko nepříjemného průjmu.

Přestože potřebu kvalitní vody nikdo nezpochybňuje a čistírny odpadních vod jsou stále modernější, problém spíše než aby se zmenšoval, tak narůstá. Vědci hledají další řešení, jak rychleji a přesněji analyzovat vzorky vody, a navrhují další možné metody čištění. Jedním z posledních vynálezů je lapač těžkých kovů vyvinutý na Massachusettském technologickém institutu. Zařízení stojí méně než dva dolary a dokáže přesně analyzovat množství mědi, niklu, olova a kadmia, tedy těžkých kovů, které lidskému organismu rozhodně neprospívají.

Pramen Tomáše Knoppa nedaleko města Jeseník
Autor: Topi Pigula Pramen Tomáše Knoppa nedaleko města Jeseník

Zjednodušeně řečeno, lidský konzumerismus se podepisuje na základních, pro život nutných atributech. A voda je jedním z nich. Mění se její světová distribuce, což souvisí nejen se změnami klimatu (o tom, jak přispívá suchu každý z nás, jsme psali v samostatném článku), ale i s intenzivním zemědělstvím a s chováním každého jednotlivce.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama