Mučení ve jménu víry: Jak dokázal jediný inkvizitor mučit tisíce Mayů a zničit jejich kulturu?

Yucatánský misionář Diego de Landa spustil na jaře roku 1562 krvavý proces, aby mezi mexickými Indiány vymýtil pohanství. Stál tak za zánikem takřka celého kulturního dědictví Mayů.
Mayskou říši nám asi nejlépe ukázal film Apocalypto
Mayskou říši nám asi nejlépe ukázal film Apocalypto
Buena Vista Pictures Distribution

reklama

Psal se 12. červenec 1562, když se uprostřed města Maní na poloostrově Yucatán rozhořela obrovská hranice, ve které mohlo zmizet až dvacet tisíc předmětů včetně několika desítek mayských kodexů. Během jednoho dne lidstvo ztratilo naprostou většinu informací o Mayích a jejich kultuře, z nichž dnes mají vědci v rukou pouhé čtyři mayské texty. Pálení mayských předmětů bylo vyvrcholením krvavého procesu, který začal o několik měsíců dříve.

Děsivý objev v jeskyni

Za procesem stál yucatánský misionář Diego de Landa, který ve svých memoárech následně napsal, že v mayských kodexech neviděl nic jiného než ďábelský podvod, který bylo potřeba spálit. Do Nového světa se dostal v roce 1549, když mu bylo pětadvacet let. Pozornost svých kolegů misionářů si získal zejména tím, že se velice rychle naučil mayský jazyk. Stoupal po žebříčku církevní hierarchie a jeho velká chvíle přišla, když se k němu donesly zprávy o krvavém objevu nedaleko města Maní ve střední části poloostrova. Indiáni našli v jedné z jeskyní sošky potřísněné krví a objev nahlásili církevním úřadům. Odtud byl už jen krok k tomu, aby zasáhla inkvizice.

Pro spuštění procesů často stačilo křivé udání. Sami Indiáni se naučili španělského inkvizičního systému využívat a udávali své nepřátele. Dnes vnímáme Indiány jako jednolitou skupinu, ale různá indiánská etnika měla k sobě zhruba tak blízko, jako máme my k ostatním evropským národům. Objevovala se tak udání členů jednoho etnika na členy druhého. K uším misionářů se dostaly děsivé zprávy, mimo jiné se hovořilo o tom, že skupina Mayů obětovala chlapce ukřižováním a obětovávala i nemluvňata.

Lítý boj za pravou víru

Diego de Landa momentu využil, aby vymýtil zbytky pohanství ze vzpurných mayských národů. Ostatně ke svým krutostem měl příhodné podmínky. Španělsko obhajovalo svůj koloniální podnik šířením křesťanství a Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský přijali titul Katolických Veličenstev. Španělé navíc staletí válčili s muslimy a moc dobře věděli, jak těžké je bránit a šířit „pravou víru“. Dnes bychom jejich postoj vnímali jako fanatismus, tehdy bylo ale katolictví motorem jihoevropského království, který bylo potřeba udržet v chodu. Ve střední a severní Evropě navíc sílil další nepřítel – protestanství. Pozice katolictví tak byla ohrožována i na starém kontinentě a Diego de Landa se spolu s mnohými dalšími církevními hodnostáři bál toho, že misionářský podnik v Novém světě zanikne a Indiáni se vrátí k pohanství a lidským obětem.

Metoda skřipce a biče

Během procesu inkvizitoři vyslechli až tisíce lidí, mnozí ze svědků či podezřelých skončili na mučidlech. Indiáni byli natahováni na skřipec, na jejich těla se kapal horký vosk, běžné bylo bičování. Používala se i estrapáda, mučicí nástroj vyvinutý v Itálii, ale používaný ve většině západoevropských zemí. Mučitelé svázali zajatci ruce za zády a oběť pak byla vytažena za zápěstí do vzduchu. Technika způsobovala vykloubení paží a zanechávala trvalé následky. Mnoho Indiánů během věznění střídaného s drastickými výslechy spáchalo sebevraždu.

Krutosti vyděsily i Španěle

Postup Diega de Landy vyděsil i ostatní církevní hodnostáře na Yucatánu. Nebáli se o dobro Indiánů, ale domnívali se, že tolik brutality vyvolá mayská povstání, která by mohla ohrozit vratkou španělskou pozici na poloostrově. Zatímco Aztécká říše na severu padla během dvou let od Cortésova příjezdu, mayské kmeny byly odbojnější a ani po čtyřiceti letech neměli Evropané Yucatán podmaněný.

Zprávy o událostech na Yucatánu se dostaly až do Španělska ke králi Filipu II. a Diego de Landa musel v dubnu 1563 odplout do Evropy, aby svoje počínání vysvětlil. Nakonec se mu podařilo obhájit a překvapivě se do Mexika vrátil. Když jeho největší rival, první yucatánský biskup Francisco de Toral, zemřel, nahradil ho viny zproštěný Diego de Landa. Misionář se tak do Nového světa vracel v mnohem silnější pozici.

Inkvizitor ničil i zachraňoval

Paradoxní je, že právě tento muž přispěl k rozluštění mayského písma. Ačkoli nechal většinu kodexů spálit, sám si hieroglyfy opisoval. Mylně se domníval, že se jedná o mayskou abecedu. Znaky tak uchoval pro příští generace. Jeho text se na dlouhé roky ztratil a byl znovuobjeven až v roce 1862 v Madridu. Během dvacátého století pak posloužil vědcům k tomu, aby mayské písmo rozluštili.

reklama

reklama