V kalifornském víně byly nalezeny stopy radiace z Fukušimy. Na zdraví!

Dali byste si doušek radioaktivního vína? Není to nemožné.
Je tohle víno archivní? A radioaktivní?
Je tohle víno archivní? A radioaktivní?
Foto: Topi Pigula

reklama

Od padesátých let dvacátého století prováděly velmoci, především USA a SSSR, testy termonukleárních zbraní v zemské atmosféře. To do ní uvolnilo značné množství radioaktivního materiálu a také spustilo obavy, že by jaderná reakce mohla zažehnout deuterium ve světových oceánech – což by celou naši modrou planetu změnilo v rudě žhnoucí kouli.

Radioaktivní dědictví

Tyto atmosférické testy byly ukončené v osmdesátých letech, poslední zemí, která je dělala, byla Čína. Tento proces ale po sobě nechal na Zemi znatelné stopy – tou nejviditelnější je cesium-137, vedlejší radioaktivní produkt po reakci uranu-235. Když se cesium-137 dostalo do atmosféry, vítr ho roznesl po celé planetě, a dostalo se tak ve znatelném množství dokonce i do potravin.

Rudé víno - neradioaktivní
Autor: Foto: Topi Pigula Rudé víno - neradioaktivní

To samozřejmě není úplně vítané, ale lidé jsou lidé, takže se brzy našel jeden francouzský vědec, který podle množství cesia-137 dokázal zjistit stáří vína v lahvi, aniž by ji musel otevírat. Tato metoda mu vydělala miliony; stala se totiž účinnou zbraní proti oblíbenému falšování vína. Mnoho lahví mladého vína se totiž v rukách podvodníků stává archivními víny, stačí jen přepracovate etiketu. Až do objevu využití cesia-137 se to dalo odhalit jen po otevření lahve – a tedy znehodnocení vína v ní.

Jak poznat archivní víno? Podle radiace

Díky pokusům víme, v jakých letech bylo v atmosféře nejvíc této radioaktivní látky, pak stačí jen pátrat po množství radiace (gama paprsků), které z lahve vycházejí – pouhým porovnáním s tabulkami expert snadno zjistí, z jakého roku víno doopravdy je. Tato metoda ale funguje jen do osmdesátých let, kdy cesium z atmosféry mizelo. S jedinou výjimkou, tím rokem je logicky nešťastný rok 1986, kdy došlo k černobylské tragédii. Ta zasáhla planetu radioaktivním mrakem, což opět na čas zvýšilo množství cesia-137.

To vedlo experty k otázce, jestli se podobným způsobem nemohla projevit také tragédie, k níž došlo roku 2011 v japonské Fukušimě. Mrak radioaktivity pocházející z jaderné elektrárny poškozené zemětřesením a tsunami zasáhl především Severní Ameriku, takže experti pátrali po odpovědi právě tam.

A odpověď letos našli. V odrůdách kalifornských vín z šarží 200-2012 odrůdy Cabernet Sauvignon byly nalezeny stopy cesia-137, které značně přesahovaly „přirozené“ množství. Jednalo se přibližně o dvojnásobek normální hodnoty – bylo to příliš malé množství na to, aby ji odhalily detektory zavřené lahve, ale testy vína po otevření to prokázaly velmi rychle a zcela spolehlivě.

Text: MK

reklama

reklama