Smrtelná nespavost: Vzácná spánková nemoc má strašidelné příznaky a neodvratně zabíjí

Vzácná spánková nemoc neodvratně zabíjí, z jejích příznaků běhá mráz po zádech.
Smrtelná rodinná nespavost je naštěstí mimořádně vzácná
Smrtelná rodinná nespavost je naštěstí mimořádně vzácná
iStock.

reklama

Už několikrát jsme psali o důležitosti spánku – ať se jednalo o fenomén spánkové paralýzy, genetické dispozice k nižší potřebě spát nebo o smyšlený sovětský experiment. Pro většinu z nás však jednoduše platí, že nerušený spánek po dobu 7–9 hodin je klíčový k tomu, aby se náš mozek i zbytek těla cítily ve formě a zvládly vše, co chceme vykonat. O to děsivěji působí vzácná porucha, která se jmenuje smrtelná rodinná nespavost (či také fatální familiární insomnie). O co jde?

Nespavost vlivem rodiny

Smrtelná nespavost se obvykle projeví mezi 18. a 60. rokem života, průměrně nastupuje kolem 50 let věku. Patří do skupiny spongiformních encefalopatií, kam se řadí například i Creutzfeldt-Jakobova nemoc (varianta tzv. nemoci šílených krav při přenosu na člověka). Tyto nemoci mají dlouhou inkubační dobu, ovšem jejich napadání centrální nervové soustavy je neléčitelné a vždy končí smrtí. Dědičná varianta fatální insomnie se předává na potomky s 50% pravděpodobností a podle údajů z roku 1998 existuje ve 40 rodinách na světě.

Stav mezi spánkem a bděním je pro insomnii typický.
Autor: iStock Stav mezi spánkem a bděním je pro insomnii typický.

Nemoc zpočátku začíná jako běžná nespavost, jejíž důsledky se začnou projevovat poměrně rychle. Zmatení, dezorientace a únava vedou k tomu, že celý svět vidíte jakoby v mlze. Mikrospánky na sebe nenechají čekat, ale nepřispějí k odpočatosti, pouze umocní zmatenost a stresové reakce. Epizody nadměrného pocení či výskyt halucinací také nepatří mezi výjimky. Navzdory tomu, že tělo doslova prosí o úlevný spánek, není možné zabrat. Přidává se paranoia, úzkostné záchvaty a poruchy zraku, později je narušena i paměť, krevní tlak či pohybový aparát. Spánková deprivace zkrátka postupně zasahuje většinu mozkových center i tělesných orgánů; muži jsou impotentní a ženám se rozběhne menopauza.

Děsivá prognóza

Od prvních symptomů přichází smrt za šest až 36 měsíců, nejčastěji však zhruba po roce a půl. Tou dobou už bývá narušeno vědomí, nastává pokročilá demence, člověk není schopen pohybu ani komunikace a závěrečnou fází je kóma. Nejděsivější na této nemoci je samozřejmě prognóza, jelikož smrt nastává vždy. Pouze v jednom zaznamenaném případě se podařilo postup nemoci zpomalit díky vitamínům a speciální spánkové terapii. Vzhledem ke genetické povaze nemoci nás může uklidňovat jen vědomí, že se vám tento problém s největší pravděpodobností vyhne; přesto však smrtelná nespavost, jejíž první případ byl zaznamenán v Benátkách po polovině 18. století, nepřestává děsit.

reklama

reklama