Výročí 26. 5. 1883 – sériový vrah Peter Kürten, co všechno se může stát ze člověka

Před 135 lety se narodil sériový vrah přezdívaný "Düsseldorfský netvor". Usvědčen byl z celkem 48 zločinů, mezi nimiž byly vraždy, znásilnění i žhářství. I tohle je člověk.
ilustrační foto
ilustrační foto
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tak trochu divné dítě

Peter Kürten se narodil 26. května 1883 v Kolíně nad Rýnem. Měl 12 sourozenců. Určité vzorce chování a jednání jsou dědičné a spoustu dalších se učíme nápodobou. Můžeme říci, že Peter měl „skvělého“ učitele. Byl jím jeho otec, který holdoval alkoholu a měl násilnické sklony. Své děti nutil, aby sledovaly soulož s matkou, kterou si předtím násilím vynutil. Policie jej usvědčila ze znásilnění jedné z dcer. Peterův otec tak strávil nějaký čas ve vězení. Malý Peter nejspíš vnímal jednání svého otce jako něco zcela normálního a líbilo se mu. Když mu bylo osm let, seznámil se s mužem, který chytal zaběhnuté psy a pak je týral.

První dva lidi zabil Peter Kürten již ve svých 9 letech. Jednoho ze svých kamarádů shodil do Rýna a když pro něj druhý chlapec skočil, aby ho zachránil, zatlačil je oba pod vor. Chlapci utonuli. Když mu bylo 15 let, byl poprvé odsouzen k trestu odnětí svobody za drobné krádeže. Ve vězení pak za různé delikty strávil celkem 24 let, což byla dobrá polovina jeho života.

Dospělost a vražedné šílenství

Peter Kürten se 25. května 1913 vloupal do hospody v Kolíně. Během krádeže si v patře všimnul spícího desetiletého děvčátka. V té chvíli se naplno projevily jeho pedofilní a sadistické sklony. Dívku znásilnil, škrtil a pak jí do krční tepny zabodl nůžky. Jako většina podobných deviantů, i on na místě zanechal svůj podpis. Policie zde nalezla kapesník s iniciály P. K. Problém byl jen v tom, že tyto iniciály odpovídaly jménu strýce zavražděné holčičky, který se jmenoval Peter Klein. Policie měla v ten okamžik o viníkovi jasno.

V dalších letech se Peter Kürten živil spíše krádežemi a násilnou trestnou činnost nejspíš nepáchal. V roce 1921 byl naposledy propuštěn z vězení. Usadil se v Altenburgu a dokonce se oženil, začal se dobře oblékat a okolí jej vnímalo jako slušného, tichého a spořádaného člověka. Zajímavé, že pravidelně začal navštěvovat i bohoslužby. Po čtyřech letech se odstěhoval s rodinou Düsseldorfu. Opět si našel práci a zdálo se, že své zvrhlé potřeby a vášně má pod kontrolou. Nic ale netrvá věčně.

Násilnický a vražedný kolotoč se naplno rozběhl v únoru 1929, kdy v noci napadl 50ti letou ženou. Jeho 25 bodných ran nůžkami přežila jen zázrakem díky náhodnému chodci, jenž přivolal lékařskou pomoc. Napadená žena bohužel nedokázala útočníka popsat.

O několik dnů později bylo u zdejšího kostela nalezené ohořelé tělo malého děvčátka. Jako příčinu smrti lékaři stanovili mnohačetná bodná poranění a vyslovili také podezření na pohlavní zneužití.

Nůžky byly nejspíš opravdu oblíbeným vražedným nástrojem Petera Kürtena. Další mrtvola s celkem 24 bodnými ranami byla nalezena 12. února v příkopě u cesty. Jednalo se muže, který se v podnapilém stavu vracel z hospody. V Düsseldorfu se začala šířit panika a policie musela přiznat, že nemá jedinou indicii, kdo by mohl být vrahem.  

K uklidnění situace rozhodně nepomohla událost z 2. dubna 1929, kdy Kürten napadl mladou ženu. Na krk jí zezadu hodil laso a strhnul k zemi. Život si zachránila hlasitým křikem. Kürten se podle všeho zalekl příchozích a utekl. Popis, který policie získala byl bohužel velmi neurčitý. Mělo se jednat o „mladého muže, který umí rychle utíkat“. Zdálo, že by popisu pachatele mohl odpovídat zdejší duševně zaostalý epileptik. Když se tento muž přiznal, objevily se v novinách články s palcovými titulky: „Düsseldorfský netvor se přiznal“. Problém byl jen v tom, že nesouhlasila spousta podrobností a chyběly přímé důkazy. Muž byl pro jistotu umístěn do psychiatrické léčebny.

Chyba v závěrech vyšetřování se potvrdila o čtyři měsíce později, kdy policie našla těla dvou malých dívek s prořezanými hrdly. Policejní spis uvádí, že den před nálezem těl dvou dívek napadl ženu, kterou bodl celkem 14x nožem. Žena jeho útok přežila. Policie ji později zaměstnala jako písařku a v dalším vývoji případu sehrála klíčovou roli. Byla totiž jedinou osobou, která mohla Petera Kürtena poznat.

Usvědčen díky dopisu  

Poslední Kürtnerovou obětí se stala Marie Budlichová, původem Češka, jenž přicestovala do Düsseldorfu 14. května 1930 za prací. Později popsala, že ji na nádraží jí obtěžoval jakýsi bezdomovec, kterého od ní odehnal příjemně vyhlížející muž. Ze strachu přijala jeho nabídku doprovodu. Nebyl to nikdo jiný než Peter Kürten. Cestou ženu napadl, začal ji škrtit a pokusil se jí znásilnit. Nakonec ale svůj čin nedokončil a utekl. Marie Budlichová napsala dopis své přítelkyni, ale nejspíš v rozrušení popletla adresu a dopis skončil na oddělení nedoručitelných zásilek. Poštovní úředník naštěstí po přečtení předal dopis policii. Marie Budlichová pak policisty 24. května 1930 doprovodila k domu, v němž bydlela rodina Petera Kürtena. V bytě byla pouze jeho žena, která policistům potvrdila, že se jí její muž den předtím přiznal, že právě on je hledaným „Düsseldorfským netvorem“. Kürten byl zadržen ještě týž den a obviněn z celkem 48 zločinů, mezi nimiž je 11 dokonaných vražd, 15 pokusů o vraždu a 20 pokusů o žhářství a několik ublížení na zdraví. Z psychiatrického posudku vyplývá, že trpěl pedofilií, zoofilií a nekrofilií. Soud jej uznal vinným ve všech bodech obžaloby a 23. dubna 1931 odsoudil k trestu smrti. Ten byl vykonán 2. července téhož roku, kdy byl popraven gilotinou. Jeho poslední slova prý byla: „Chci slyšet šplouchnutí vlastní krve“.

Text David Hainall 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama