Výročí: 16. dubna 1943 byly objeveny psychedelické účinky LSD. Slavná droga se využívala i v Čechách

LSD objevené Albertem Hofmanem slaví 77. narozeniny. Náhoda tomu chtěla, aby se omámil.
LSD vize?
LSD vize?
pixabay.com

reklama

Albert Hofman – chemik a „otec“ LSD

Albert Hofman, který se do dějin zapsal jako vědec, jenž objevil LSD, se narodil 11. ledna 1906 a zemřel v úctyhodných 102 letech 29. dubna 2008 na selhání srdce. Vystudoval chemii na univerzitě v Curychu a svůj zájem soustředil hlavně na chemii rostlin a zvířat. Doktorát získal za popsání chemické struktury chitinu. Většinu profesního života strávil ve farmaceuticko-chemickém oddělení laboratoří Sandoz, jež v současnosti známe jako Novartis. Jeho hlavním úkolem bylo syntetizovat hlavní léčivé složky ladoňky a paličkovice nachové (tzv. námelu) a připravit je k farmaceutickým účelům.

Právě při práci s námelovými alkaloidy zjistil, že jejich hlavní součástí je kyselina lysergová. A právě z této kyseliny se mu v roce 1938 podařilo syntetizovat látku LDS-25, nebo chcete-li diethylamid kyseliny lysergové.

Náhoda provázená halucinacemi

Zdálo se, že Hofman na svůj objev z roku 1938 zapomněl. Nicméně o pět let později, 16. dubna 1943, provedl opětovnou syntézu LDS-25 a náhoda tomu chtěla, aby mu při experimentu ukáplo trochu látky na kůži v oblasti zápěstí. V ten okamžik se začal psát příběh psychiatry opěvované a vládami světa zatracované drogy s psychedelickými účinky. Jak sám Hofman popsal svůj zážitek, dostavila se u něj široká škála pocitů od úzkosti až po štěstí a trpěl barevnými fantaziemi. O tři dny později, 19. dubna ,svůj pokus úmyslně zopakoval. Špatně však odhadl množství a látky požil víc. Pocity, které se dostavily, nebyly jen „veselé a barevné“. Za pomoci svého kolegy však ještě nasedl na kolo a dojel na něm z laboratoře domů. O tomto jeho experimentu zakončeném jízdou na kole se dodnes mluví jako o „Bicycle day“.

LSD
Autor: Volné dílo LSD

LSD do věznic, do kasáren, do raket

Podobné objevy málokdy zůstanou jen výsadou lékařů a vědců. Velmi rychle se zapojili intelektuálové, pro které se stalo LSD jakousi branou nebo prostředkem k prohloubení a urychlení cesty k bohémskému životu a nevšedním prožitkům. Na scénu vstupují tzv. psychedeličtí guru. Timothy Leary z Hardvardské univerzity prosazoval podávání LSD vězňům a obhajoval to tím, že se sníží jejich sklony k recidivě. LSD je také neodmyslitelně spjato s hnutím hippies, ve druhé polovině šedesátých letech minulého století se však v řadě zemí stalo zakázanou látkou. Hofman později svůj objev hájil slovy: „Tuto substanci jsem vyrobil jako lék. Není mou chybou, že ji lidé zneužili.“

Laboratoře Sandoz byly donuceny výrobu LSD ukončit. Nicméně o látku projevila zájem armáda, která uskutečnila celou řadu tajných testů, jejichž výsledkem bylo nečekané doporučení: „Vložit tuto látku do rakety vypálené na Sovětský svaz.“ Podlé této zprávy by přítomnost LSD způsobila okamžitou ztrátu bojeschopnosti celé Rudé armády.

Hofman se ke svému objevu vyjádřil ještě v roce 1993: „LSD není návyková ani toxická. Její nebezpečí spočívá ve velmi hluboké změně vědomí: může být krásná a může být strašná.“ Albert Hofman napsal stovky článků a několik knih. Kniha LSD: My Problem Child se stala opravdovým hitem a coby částečná autobiografie se věnuje z velké části popisu pocitů během jeho cyklistického návratu z laboratoře domů.

Myslím si, že v lidské evoluci nebylo tak důležité objevení této látky – LSD,“ řekl Hofmann. „Je to pouze nástroj k přeměnění nás v to, co bychom měli být.

Papírek napuštěný LSD
Autor: Volné dílo Papírek napuštěný LSD

Čechy nezůstávají pozadu

Výzkum účinků psychedelických látek probíhal i u nás. Začal před druhou světovou válkou a jeho průkopníkem byl psychiatr Svetozár Nevole, který pracoval hlavně s mezkalinem. LSD se do popředí dostalo v padesátých letech minulého století a jeho účinky se zabývali vědci v tehdejším Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. Změněnými stavy vědomí a prožívání po požití LSD se zabýval i Stanislav Grof, zakladatel ústavu, a Milan Hausner, který své pacienty léčil v Sadské u Poděbrad.

Stanislav Grof popsal účinky LSD takto: „Když jsem pozoroval, že na každého účinkuje jinak, došlo mi, že nenavozuje psychózu, nýbrž je nespecifickým katalyzátorem. Neboli zážitky a vize neprodukuje, nýbrž vytahuje z hlubokého podvědomí. Od té chvíle jsem začal vidět LSD jako nástroj, který může pro psychiatrii znamenat to samé jako mikroskop v biologii nebo teleskop v astronomii.“  Používání halucinogenů ve výzkumu a léčbě bylo u nás zakázáno v roce 1974.

Text: David Hainall

reklama

reklama