4 možnosti, jak by lidstvo mohlo objevit mimozemšťany, aniž by ho to změnilo

UFO, tedy mimozemské civilizace, jsou u mnohých stále tématem číslo jedna.
UFO?
UFO?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Máme příliš velká očekávání?

Od prvního kontaktu s mimozemským životem se všeobecně očekává událost, která změní lidstvo. Konečně už nebudeme sami! Jenže, co když bude vše trochu jinak? Existují totiž také – čistě spekulativní – scénáře prvního kontaktu, které by přinesly více otázek, než kolik by měly odpovědí. V součtu by tak nejspíše na jejich konci nebylo jasné stran mimozemského kontaktu vůbec nic. A mnohé tak už možná dokonce proběhly. 

04) Inertní sonda

Představte si, že do sluneční soustavy vlétá mimozemská sonda. Astronomové hlásí šokující objev, svět tají nad snímky zjevně umělého objektu dech! Všichni čekají, co se z návštěvy vyklube. Jenže stejně jako sonda přilétla, tak i odlétla. Nikdy z ní nevyšla zpráva, na kontakt nijak nereagovala a dost možná ji naše sondy či pilotované mise nemohly dohnat – nebo tu objevily jednoduše deaktivovaný předmět. Lidstvo ví, že ve vesmíru není samo, ale jaká je povaha cizinců, kdy existovali a zdali nejsou už dávno mrtví, to by z podobné návštěvy zůstalo neznámé. 

Připomíná vám to něco? Ano, přesně takhle – jako potenciální těleso umělého původu – vnímají někteří lidé průlet prvního známého mimozemského asteroidu 'Oumuamua skrze sluneční soustavu. Na průlet došlo před dvěma roky a objekt detekovali astronomové až při jeho odletu, právě proto jsme však z 'Oumuamua viděli tak málo. Prapodivná rotace a možnost, že má objekt prodloužený tvar, přímo smrděl mimozemskou návštěvou. Dokonce i někteří vědci z projektu SETI přímo postulovali možnost, že jde o cizí těleso, byť nejspíše mrtvé. Pravděpodobnější je stále poslední teorie, podle níž je 'Oumuamua rozpadlou kometou, kterou jsme zkrátka viděli příliš pozdě a příliš málo, ale hypotézu umělého původu stále vyloučit nejde. 

03) Příliš vzdálená civilizace

Opačným příkladem je projev civilizace extrémně pokročilé, kterou bychom byli schopni sledovat na statisíce nebo miliony světelných let. Není to tak zvláštní, jak to může vypadat – ne snad, že bychom byl schopni pozorovat města na podobně vzdálené exoplanetě. Mohli bychom však detekovat vysokoenergetické projevy například mimozemské války, startů mezihvězdných plavidel anebo sledovat zakrývání svitu cizí hvězdy superkonstrukcí. Jenže na podobnou vzdálenost by byla šance na domluvu prakticky nulová! Vědomí, že v předaleké galaxii existuje život, by sice dílem bylo transformativní, ale bez možnosti vzájemné výměny informací nebo i přesnějšího chápání jeho povahy by se nelišilo od víry asi 80 procent lidské populace, která věří v existenci nějakého druhu božstva. 

Nedosažitelná vyšší inteligence jako nedosažitelná vyšší inteligence chce se říct. A možná také podobně neprokazatelná s jednoznačnou přesvědčivostí. Vzdálené mihotání hvězdy nebo mimozemské signály by totiž šlo dost možná rovněž vysvětlit přirozeně. Něco podobného známe od poblikávání takzvané Tabbyiny hvězdy. To zhruba před třemi roky vzbudilo rozruch kvůli potenciálně umělé povaze – jako kdyby někdo stavěl superkonstrukci, která stíní světlo hvězdy. Vypadalo to nadějně, ale současný názor je, že vidíme nepravidelný prachový prstenec zřejmě po rozpadlých kometách. Důvodem tohoto vysvětlení je, že část spektra onou clonou prochází, takže půjde spíše o prach než pevný předmět. Stejně tak si ale lze představit stále možnost, že namísto obřích megakonstrukcí mimozemšťani využívají roje nanočástic. A jsme tam, kde jsme byli – u Tabby taky stále může, leč ani nemusí být život. 

02) Mikroorganismy

Nemusíme však zrovna detekovat jenom inteligentní život. Orson Welles kdysi pravil, že i objev jediné bakterie na Marsu by znamenal důkaz, že v celém širém kosmu funguje jakási továrna na mikroorganismy! A tak by detekce života během příštích misí na Mars, ale i Europu nebo třeba Titan jistě nesla různé implikace! Jenže co z podobných bakterií? Pokud bychom našli jenom jednobuněčný život, znamenalo by to minimálně to, že do mnohobuněčného stavu (nehledě na inteligenci) život pořád přešel jenom jednou. A pořád bychom nevěděli, z jakého důvodu. Ještě složitější by to bylo, kdyby sekvenování DNA mimozemských bakterií ukázalo, že sdílejí DNA s pozemskými organismy. Jde jenom o projev milionů let výměny materiálu mezi Zemí a jinými světy? Důkaz panspermie? Není to jenom kontaminace pozemské sondy, která proběhla na Zemi? V součtu by i podobný objev "jediné bakterie" byl sám o sobě spíše jablkem sváru. 

Také v tomto případě je možné, že jsme něco podobného už zažili, byť v méně prokazatelné verzi. V roce 1984 byl objeven meteorit ALH 84001, který měl svůj původ na pradávném Marsu. Dekádu nato uvnitř něj objevili vědci útvary, které vypadaly jako fosilizované mikrooganismy – problém je, že byly v té části, která by musela vzniknout ještě na Marsu. ALH 84001 není považován za nositele mimozemského života kvůli tomu, že stejné útvary mohly vzniknout i abiologicky, nelze u nich zkrátka potvrdit či vyvrátit, že šlo kdysi skutečně o mimozemské bakterie. Ale svého času tato možnost značně zahýbala veřejným děním a vlastně je stále otevřená. 

01) Neopakující se depeše

Jednoho rána se probudíte, omrknete zprávy a uvidíte fascinující informaci – radioastronomové zachytili mimozemskou depeši zjevně umělého původu! Může jít o matematicky propracovaný signál, který působí jako nositel komplexnější informace. Ale po pár týdnech vzrušení přijde kocovina. Signál se nikdy neopakoval. Není jasné, odkud a kdy přilétl. Není ani jasné, co říkal. Ani dlouhé dekády po jeho detekci nejsou lidé s to jej rozluštit do smysluplného sdělení. Anebo ono sdělení může být jenom banální pozdrav. I když vyšleme vlastní podobný signál ven, není jasné, zdali jej někdo někdy přijme. Anebo zdali nejsou někdejší vysílači mrtví. K tomu se množí konspirační teorie, podle kterých jsme nikdy žádný signál nedetekovali a vše byla jenom habaďúra elit k odvrácení pozornosti nebo tak něco... Také tento potenciálně zajímavý první kontakt skončí u ledu. 

A konečně i v tomto případě jsme možná už byli svědky něčeho podobného ve formě slavného signálu "Wow". Ten zachytili v roce 1977 výzkumníci programu SETI jako silný, úzkopásmový rádiový signál, který zřejmě pocházel z oblasti mimo sluneční soustavu a odpovídal tomu, co by bylo možné očekávat od uměle vytvořeného signálu. Dodnes není jasné, jaký byl jeho původ. Mezi přirozená vysvětlení patří pokroucený signál pulzaru nebo signál pozemského původu odražený kosmickým smetím na oběžné dráze. Wow se nikdy neopakoval, takže umělý signál je méně pravděpodobný. Možná jej však chápeme špatně a neopakující se zdravice jsou mezi mimozemšťany běžné. V naší realitě je zkrátka zisk jistojisté informace nejistého charakteru!

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama