Přehled nejdůležitějších mutací koronaviru SARS-CoV-2: Brazilská a jihoafrická hrozí zejména reinfekcí

Do povědomí vešlo hned několik nových mutací nového koronaviru, které mohou řešení nemoci COVID-19 zkomplikovat. Přinášíme o nich základní informace.
V roce 2021 budeme bojovat s jinými mutacemi koronaviru než loni
V roce 2021 budeme bojovat s jinými mutacemi koronaviru než loni
istock.com

reklama

Mutace koronavirů

Vědci na základě dlouhodobých zkušeností doufali, že koronavirus SARS-CoV-2 nebude mutovat jako například viry chřipky, které tím jsou na rozdíl od koronavirů proslulé. Jenže se ukázalo, že jejich přání nebude vyslyšeno. SARS-CoV-2 sice je stabilnější než běžný chřipkový virus ze skupiny Orthomyxoviridae, nicméně řada jeho mutací už po světě koluje a vědci sledují jak jejich cestování, tak možnosti dalších změn genomu.

Některé změny (mutace) mohou mít vliv i na nakažlivost. Koronavirus využívá jeden z proteinů, konkrétně tzv. spike protein, k uchycení se v lidských buňkách. Právě na něj se zaměřují vakcinologové a bojovníci z řad lékařů, aby pomocí očkování zastavili probíhající pandemii. S čím se tedy nově budou muset řádně poprat?

I koronaviry mutují
Autor: istock.com I koronaviry mutují

Španělská mutace

Varianta koronaviru 20A.EU1 se od podzimu stala v Evropě naprosto dominantní a zřejmě se rozšířila od španělských zemědělců. Obsahuje mutaci A222V, jež se v laboratorních podmínkách ukázala o něco více odolnější než nejrozšířenější varianta viru, která aktuálně řádí v Evropě. „Epidemiologové však nikdy neviděli žádný důkaz, že by byla španělská mutace přenosnější než původní verze,“ píše Sara Reardon na serveru Scientific American.

Britská mutace

„Varianta koronaviru (jménem VUI 202012/01) má 23 mutací, které ji odlišují od viru, který cirkuluje po celém světě, a bohužel to vypadá, že má opravdu i jiné vlastnosti,“ říká virolog Pavel Plevka v rozhovoru v Deníku N. V čem se nové vlastnosti projevují? Podle médií by koronavirus měl být infekčnější, jenže odborníci s definitivním rozhodnutím váhají. Faktem ale je, že se VUI 202012/01 v populaci šíří agresivněji než jiné varianty. Jelikož je k jeho podchycení potřeba pečlivější sekvenování, nemáme zatím v České republice přesně změřené ani množství této mutace, ani trasy, kterými se šíří. Trasování se totiž ukázalo být téměř nefunkční.

Vědci se aktuálně zaměřují na mutace nebezpečného koronaviru
Autor: istock.com Vědci se aktuálně zaměřují na mutace nebezpečného koronaviru

Specifická mutace B.1.1.7 se od původního koronaviru liší v 17 genech, což zaznělo v podcastu Deníku N, a nutno přiznat, že je to skutečně velmi mnoho. Tato informace v zásadě nic neříká o tom, co přesně se s virem děje, největší změna by však měla nastat u rychlosti šíření. Mutace se objevila už dříve a Boris Johnson (bez řádných vědeckých podkladů) prohlásil, že jde o mutaci o 70 % nakažlivější právě na základě rychlosti šíření. Své o tom bohužel vědí zejména v Londýně a v jihovýchodní Anglii.

Jihoafrická mutace

Tato zhruba o 50 % nakažlivější varianta koronaviru se poměrně rychle rozšířila v Jižní Africe, a přestože je nápadně podobná evropskému protějšku, vědci se domnívají, že vznikla nezávisle. Navíc se díky laboratorním pokusům „in vitro“ (ve zkumavce) vědci obávají, že právě mutace E484K vyskytující se v Jižní Africe může být zásadní překážkou při získávání imunity pomocí očkování. Toto zjištění je zásadní pro případné vylepšení vakcín – v laboratoři i v očkovaném lidském těle, kde do hry vstupuje řada dalších faktorů, jsou nicméně poněkud jiné podmínky. Jen málokterý internetový diskutér opravdu ví, o jak komplikovaný výzkum se jedná a co všechno vstupuje do hry.

Trojrozměrná vizualizace koronaviru budí respekt.
Autor: istockphoto.com Trojrozměrná vizualizace koronaviru budí respekt.

Brazilská mutace

Brazílie je jednou ze zemí, kde pandemie propukla s nebývalou intenzitou, což na koronavirus vytvářelo selekční tlak. V praxi to znamená, že aby se udržel v populaci, respektive mezi jedinci, které už nakazil, a aby mohlo dojít k reinfekci (znovunakažení), musí měnit svou strukturu. A právě to se v Brazílii děje. Ve stejné situaci se ocitla i JAR, odkud pochází jihoafrická varianta viru. Právě odtud pocházejí obavy, že by se lidé, kteří nemoc prodělali a měli by mít protilátky, mohli znovu stát její obětí.

V Brazílii se objevily hned dvě mutace, na které se zaměřila pozornost vědců. Zejména varianta VUI202101/01, P.2 vzbuzuje obavy z možné schopnosti znovu nakazit již vyléčené pacienty.

Evoluce (korona)virů

Viry podléhají evoluci podobně jako další živé organismy (přeskočme výjimečně diskuzi o tom, do jaké míry jsou viry vlastně živé). Selekční tlaky je nutí neustále mutovat, a byť naprostá většina mutací moc nevylepšuje vyhlídky virů na lepší udržení se v populaci přenašečů, tu a tam se některá z nich ukáže jako výhodnější. Dost možná, že se „aktualizované“ verze koronavirových vakcín budou každoročně připravovat podobně jako se připravují vakcíny na nejnovější typ chřipky. To vše ukáže čas, nicméně jeden výsledek už je jasný. Jakkoliv si lidstvo mnohdy myslelo, že začalo „vládnout“ přírodě a jejím zákonům, koronavirus o velikosti pouhých 80–150 nanometrů nás jasně vrátil zpět nohama na zem.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama