Bitva o Moskvu určila budoucnost Evropy. Jak Stalin převezl Hitlera?

Bitva o Moskvu měla zlomit odpor Sovětů, ponížit je a rozprášit jejich morálku. Hitlerovy plány však narazily na nečekaného nepřítele.
Hitler nepočítal při útoku na Moskvu s houževnatostí obránců
Hitler nepočítal při útoku na Moskvu s houževnatostí obránců
Getty Images

reklama

Ve vojenské strategii platí, že ztráta hlavního města má obrovský dopad na psychiku obránců. Už koncem roku 1940 Hitler seznámil svou generalitu s cílem napadnout a zničit SSSR, pakt Ribbentrop–Molotov o vzájemném neútočení uzavřený mezi Německem a Sovětským svazem 23. srpna 1939 sloužil jen jako fíkový list kryjící budoucí válečné plány. Nešlo ani tak o to, zdali dojde k napadení, ale kdo zaútočí dřív. Ovšem před tím bylo potřeba ze dvou stran napadnout Polsko, porazit ho a rozdělit si jeho území.

Vrcholná fáze operace Barbarossa

Poté, co 22. června 1941 vtrhl Hitler do Sovětského svazu, vypadala jeho „blesková válka“ reálně. Rychlý postup Ukrajinou naznačoval konec války do Vánoc, což bylo oblíbené klišé prvních týdnů války. Dobytí Moskvy a s ním svázané sražení ruského medvěda na kolena mělo být závěrečnou třešničkou na dortu pečetící Hitlerovu dominanci na východě. Jenže Hitler narazil na dva faktory, které jeho plány fatálně pohřbily.

Tím prvním byli vojáci povolaní z Dálného východu a Sibiře vynikající houževnatostí a přizpůsobením drsným klimatickým podmínkám. Sibiřské divize byly pro německou zpravodajskou službu naprostým překvapením, které si Stalin mohl dovolit díky skvělé práci sovětského špiona Sorgeho. Ten mu včas dodal informaci, že Japonci místo na SSSR zaútočí v Tichomoří.

Druhým faktorem byl „generál Zima“. Moskevské prosincové teploty běžně přesahují –20 stupňů Celsia, v roce 1941 atakovaly třicetistupňové mrazy. V takových podmínkách zamrzala nafta a benzín jak u dopravních prostředků, tak u letadel. To znamenalo problémy se zásobováním, přesuny i leteckými útoky. Auta i tanky přestávaly startovat a jediný způsob, jak je udržet funkční, bylo mít je stále v provozu. To ale neúnosně zvyšovalo spotřebu pohonných hmot. Zbraním křehly a lámaly se úderníky, což zcela znemožňovalo jejich funkčnost. Ruské tanky T-34 naopak měly startování na stlačený vzduch, který byl v mrazivém počasí spolehlivý. Mnozí z Němců navíc zažili desítky stupňů pod nulou poprvé v životě. Není tedy divu, že pro invazní vojsko byly sovětské klimatické podmínky nemilým překvapením.

Ruská zima Němce nepříjemně zaskočila

Postup na Moskvu alias operace Tajfun byl tak rychlý, že Stalin pro jistotu přesunul státní úřady 800 km směrem do vnitrozemí do Kujbyševa. Sám z důvodů osobního řízení obrany města zůstal v Kremlu, zatímco se obyvatelé Moskvy vrhli do kopání mohutných protitankových příkopů a stavění obranných valů.

Kvůli všudypřítomnému a za nehty lezoucímu mrazu vázly dodávky a během jediné noci ze 4. na 5. prosince ztratil jeden z německých pluků pouze kvůli omrzlinám více než 300 mužů. Ruská strategie byla jednoduchá, ale dokonale funkční.

„Musíme se držet tak dlouho, jak to jen bude možné, ale okamžitě přejít do útoku, jakmile prvních pár dní zimy zlomí páteř německých sil. Tato páteř sestává z tanků a motorizované artilerie, které se stanou nepoužitelnými, jakmile teplota klesne na dvacet stupňů pod nulou,“ řekl maršál Semjon Konstantinovič Timošenko.

Tak jako zastavila ruská zima před Moskvou Napoleona, nedala šanci Hitlerovi. Východní divize, které byly jednak dobře vybavené a navíc na mráz zvyklé, vyrazily do protiútoku s vervou, jež donutila Němce k ústupu. Na něco takového nebyl Hitler zvyklý, takže generály Guderiana a Hoepnera sesadil. Bez přehánění se dá říci, že krutá ruská zima způsobila Němcům větší problémy než nasazení sovětští vojáci. Ostatně část vojáků wehrmachtu měla ještě v prosinci 1941 letní vybavení.

Hitler myslel, že útok na SSSR proběhne rychle a efektivně. Zmýlil se
Autor: Getty Images Hitler myslel, že útok na SSSR proběhne rychle a efektivně. Zmýlil se

Vítězná obrana Moskvy vrátila do té doby ustupujícím Sovětům sebevědomí, zatímco pro nacisty šlo o první drtivou porážku, která se projevila na morálce. Při postupu od Moskvy zpět na západ měli sovětští vojáci poprvé možnost spatřit ztracené a znovu dobyté území a zvěrstva páchaná zejména jednotkami SS. Zřejmě tady se začala rodit brutální nenávist, která Sověty poháněla až do konce války a jako memento přežívá v historickém povědomí dodnes. Důkazem budiž fakt, že nadávka „nacisto“ se používá ve smyslu jakéhokoli ideového protivníka. Kdyby v roce 1941 padla Moskva, svět by dnes asi vypadal jinak.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama