Proč Čína neovládla svět? Před 500 lety měla nejsilnější loďstvo na Zemi. Pak udělala jednu chybu…

Kolem roku 1400 vlastnila Čína největší námořní flotilu na světě, šlo o až 3500 lodí. Pro srovnání: americké námořnictvo má dnes pouze 430 plavidel. Některé z čínských lodí byly až pětkrát větší než lodě, které se v té době vyráběly v Evropě.
V době První opiové války (1839-42) už čínské loďstvo za flotilami Evropanů silně zaostávalo
V době První opiové války (1839-42) už čínské loďstvo za flotilami Evropanů silně zaostávalo
Wikimedia Commons/volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ale v roce 1525 už byly všechny lodě z této obří flotily zničeny – vláda je nechala spálit anebo shnily ve svých docích, když byly opuštěny. Čína byla připravena obeplout zeměkouli desítky let předtím, než to udělali Evropané, ale místo toho se dynastie Ming uzavřela do sebe a začala na dlouhých 200 let ekonomicky i vlivově upadat. Ameriku nakonec objevili Evropané, i když Čína měla mnohem lepší technologie i techniku.

Jen málo lidí na Západě si dnes uvědomuje, jak ekonomicky a technologicky pokročilá Čína byla v období kolem roku 1400. Její flotila byla obrovská – a to počtem lodí i jejich velikostí: některé lodě byly až 120 metrů dlouhé! A opět pro srovnání, Kryštof Kolumbus se plavil do Ameriky na lodi Santa Maria, která měřila jen 23 metrů. Tito čínští obři mohli mít několik palub a až devět stožárů s dvanácti plachtami. Takové plavidlo mohlo přepravovat až 1500 mužů posádky – a při největší námořní akci vyplulo 317 takových lodí současně. Takovou námořní moc tehdy neměla ani celá Evropa dohromady.

Čína a její geniální námořníci

Pod vedením eunucha admirála Čenga Che se dokázalo čínské námořnictvo dostat do Afriky desítky let předtím, než se vůbec narodil Kryštof Kolumbus. Tento čínský muslim podnikl sedm námořních výprav s flotilou „lodí pokladů“ – tyto plavby sloužily především diplomatickým účelům, posílení prestiže mingských císařů ve světě, který podle čínských představ alespoň teoreticky celý císařově autoritě podléhal, a jako důkaz mingské moci. Loďstvo vedené Čeng Cheem navštívilo více než 56 zemí a významných měst jihovýchodní Asie a pobřeží Indického oceánu. Čínské koráby dopluly ke břehům Arábie a východní Afriky.

A pak se něco stalo: Čína se jako by zastavila, roku 1470 nechala vláda spálit všechny záznamy admirála Čenga, aby se jeho expedice již nikdy nemohla opakovat. A roku 1525 byly všechny lodě z jeho „flotily pokladů“ zničené…

Proč se tak stalo, se vlastně úplně neví, historici mají celou řadu vysvětlení. Tehdejší císař byl od dalšího zkoumání světa vyrušen válkou proti Mongolům, tedy konfliktem, ve kterém námořnictvo bylo irelevantní. Jiní dějepisci argumentují tím, že monstrózní náklady na vydržování „flotily pokladů“ rozdrtily jakoukoliv finanční politiku státu – bylo to prostě tak drahé, že se kvůli ní málem zhroutila ekonomika celého státu.

Strach z volného obchodu

Ekonom Angus Deaton, který za svou práci dostal Nobelovu cenu, má jinou teorii – představil ji v knize "The Great Escape: Health, Wealth, and the Origins of Inequality". Tvrdí v ní, že Číňané spálili své lodě ve snaze kontrolovat zahraniční obchod.

„Flotila pokladů“ totiž byla podle posledních historických poznatků opuštěna na naléhání politických elit v císařských službách. Staré elity se totiž bály vzestupu nové třídy úspěšných zámořských obchodníků – jejich vliv i majetek byl stejně dechberoucí jako v západním světě.

Čína se ve strachu ze změny uzavřela do sebe a průmyslová revoluce proto nastala nejprve v západní Evropě, o celá tři století před Čínou. Důsledky této jediné chyby si nesla Čína, kdysi největší a nejsilnější velmoc světa, po dlouhá staletí, vlastně až do současnosti – teprve v posledních 10 letech Čína zcela dohnala Západ.

Text: MK

Reklama
Reklama