Kolumbus a ti druzí: Kdo všechno objevil Ameriku

Evropané nebyli zdaleka první objevitelé, na egyptské zaoceánské plavby však přesto zřejmě nedošlo.
Přistání Kryštofa Kolumba v Novém světě patřilo k oblíbeným uměleckým námětům
Přistání Kryštofa Kolumba v Novém světě patřilo k oblíbeným uměleckým námětům
Wikimedia Commons/Dióscoro Puebla

Jednoduchou odpovědí na otázku, kdo první objevil Ameriku, je, že to byli kolonizátoři z řad budoucích indiánů – lidská noha se poprvé zatoulala na americký kontinent někdy před 13 až 40 tisíci lety z Asie a vytvořila zde prosperující národy a civilizace. Západní hemisféra byla poté na dlouhá léta izolována, z povahy prvních kolonizátorů však zaoceánská plavba rozhodně nebyla nemožná ani před Kryštofem Kolumbem a rokem 1492. Mimo novodobé evropské objevitele totiž existuje celá baterie dalších potenciálních kultur, jež mohly poznat kouzlo Nového světa.

Vikingové a Severní Amerika

První na ráně jsou samozřejmě Vikingové. Ještě před půlstoletím platila teze, že jejich severské výpravy byly jen neprokázanou hypotézou. Dnes je však cesta Vikingů do Severní Ameriky historickou skutečností. Archeologické důkazy svědčí o kolonii v Grónsku, jež byla založena koncem 10. století a trvala snad až do poloviny 15. století. Mýty pak mluví o průzkumnících, jako jsou Bjarni Herjólfsson, Leif Ericson, Thorvald Eiriksson a další, kteří se vydávali ještě dále na západ, do dnešní Kanady.

Vikinská obchodní loď v norském fjordu
Autor: istockphoto.com Vikinská obchodní loď v norském fjordu

Právě Herjólfsson údajně do Ameriky doplul omylem, navigační chybou, a později inspiroval i Leifa Erikssona k další výpravě. Vikingská osada na kanadském Newfoundlandu byla odhalena už v roce 1961, některé legendy rovněž hovoří o kontaktu s americkými domorodci, kolonie však nakonec nepřežila a zásluhy za propojení Evropy a Ameriky si tak připsal až Kolumbus.

Číňané a Polynésané

Výrazně menší oporu v důkazech má pak teze o čínském výletu slavného admirála Čeng Che do Ameriky. Ten se na počátku 15. století – tedy pouhé desítky let před Kolumbem – s flotilou lodí vydal po Indickém oceánu a navšítil mimo jiné i Srí Lanku. Podle některých interpretací plul výrazně dále – mluví se o výletu na západ do Arábie, snad až k mysu Dobré naděje, ale i o cestě na východ od Číny do Ameriky. Čeng Che měl rozhodně dostatečné kapacity na to objevit Ameriku už v roce 1421, pro podobné tvrzení však neexistují žádné konkrétní důkazy.

Obří čínské džunky používané od středověku k transoceánským plavbám
Autor: National Maritime Museum Obří čínské džunky používané od středověku k transoceánským plavbám

Velkou hodnověrnost naopak nese teorie o kontaktu tichomořských Polynésanů s Amerikou. K plavbě mohlo dojít pomocí kánoí, důkazem pro kontakt Polynésanů s Amerikou má být i přítomnost brambor na tichomořských ostrovech, snad vyměněných během vzájemného obchodu obou národů. Je dokonce možné, že je mohli vyexpedovat domorodí Američané svými vlastními plavbami, nikoliv pouze Polynésané. Rovněž obyvatelsvo Velikonočních ostrovů totiž nese genetickou stopu amerických domorodců, mezi komunitami se tak zjevně neměnily pouze komodity.

Závod o Ameriku?

Neprokázaných je ovšem více názorů na to, která další euroasijská civilizace smočila kotníky v amerických vodách jako první. Vedle Číny a Polynésie mohla mít kontakt s indiány i japonská říše, jak mluví teze Jamese Wickershama. Ta se opírá o čilý kontakt Japonska v postkolumbovské éře, jmenovitě o hned několik doložených přistání nebo ztroskotání japonských plavidel v Americe v 17. či 19. století. Tichomořské proudy naznačují, že k podobným výpravám docházelo už dávno předtím, leč opět chybějí skutečné důkazy.

Mezi skutečné perly však patří teze o starověkých plavbách do Nového světa. Vše odstartoval nález koky a nikotinu v útrobách některých egyptských mumií – ty by nutně musely pocházet ze severoamerických plodin, jež se v Evropě či Africe až do Kolumbovy plavby nevyskytovaly.

Lodě Kolumbovy výpravy

Proč Kolumbus nedoplul do Indie, a objevil tak Ameriku?

Senzacechtiví popularizátoři tak promptně přispěchali s vizemi starověkých plaveb do Ameriky, akademici však nebyli s to najít žádné historické ani archeologické důkazy – hodnověrnost objevu nikotinu v mumiích navíc nemá velkou váhu, je totiž možné, že chemikáliím byly mumie vystaveny až dlouho po svém vykopání. Samotný Ramesse II., jedna z testovaných mumií, byl od svého objevu přemísťován hned pětkrát, a zdaleka ne vždy se dbalo na neporušení původního prostředí.

Vedle těchto předpokladů však existuje mnoho, mnoho dalších. Někdo propaguje potenciální arabskou plavbu, jiný zase římskou, další pro změnu africkou. Americký kontinent tak skoro působí dojmem křižovatky národů dávno před evropskou kolonizací. Do objevu hodnověrných důkazů však platí, že jedinými doloženými neamerickými národy, které dopluly do Ameriky, jsou pouze Vikingové a později námořníci Kolumbovy výpravy.

reklama