Výročí 9. října 1000 – Vikingové objevili Ameriku

Nebyl to Kryštof Kolumbus, ale Viking Leif Erikson, který se před 1017 lety stal prvním Evropanem, který objevil a kolonizoval Severní Ameriku.

Datum tak trochu na vodě

Ve škole jsem se učili, že Ameriku pro Evropu objevil v roce 1492 janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Bez zpochybnění významu jeho objevu a ekonomického přínosu, si musíme přiznat, že první opravdu nebyl. Tím prvním Evropanem byl podle všeho skvělý vikingský mořeplavec Leif Erikson, syn Erika Rudého. Leif se narodil v roce 970 na Islandu a zemřel pravděpodobně v roce 1020 v Grónsku. Mořeplavectví a dobrodružství měli oba tito muži nejspíš v rodině. Erik Rudý totiž dokázal kolonizovat Grónsko i Island.

Ve Vikingských ságách se praví, že Leif koupil někdy kolem roku 1000 loď od Bjarni Herjolfssona a s posádkou svých přátel bojovníků a hrdinů vyplul směrem na západ s cílem objevit zemi, kterou Bjarni kdysi při svých plavbách spatřil. Přesné datum, kdy Leif Erikson doplul k americkým břehům je předmětem stálých debat. Vikingské ságy jsou spíše stručné a navíc byly sepsány až o 200 let později na začátku 13. století. Nejčastěji se však mluví o začátku října roku 1000 nebo 1001.

Leif Erikson během své plavby objevil a prozkoumal pobřeží tzv. Heluland, „Země plochých kamenů“, kterou bychom dnes mohli ztotožnit s dnešním Baffinovým ostrovem. Prozkoumal také Markland neboli zemi hlubokých lesů, která odpovídá dnešnímu Labradorskému poloostrovu. Na rozdíl od svých „následovníků“, držel se Leif Erikson u pobřeží a vnitrozemí objevených míst nejspíš neprozkoumával. Na pevnině doplňoval vodu a zásoby a setkával se s Indiány a Inuity, které ale už znal z Grónska.

Vikingové stavěli své lodě jako velmi odolné a dobře ovladatelné veslice, které měly klinkrové trupy. Klinkrový trup je zhotoven z překládaných planěk spojených železnými nýty. Vikingským lodím se také říká knaary. Byly až 15 metrů dlouhé a uvezly až 20 tun nákladu. Maximální rychlost, kterou dokázaly tyto lodě plout, se pohybovala kolem 13 uzlů. Za hodinu tak mohly urazit kolem 24 km. Celá plavba z Evropy přes Grónsko k břehům Newfoundlandu mohla trvat asi 250 dní.

Vinland – země vína nebo pastvina?

Zemi, již Leif Erikson s posádkou objevil a kde založil osadu, v níž i přezimoval, nazval Vinland. Etymologický výklad slova může vést ke dvou významům. Ve staré norštině se slovo „vin“ používalo pro „víno“ a „hrozny“ a název „Vinland“ bychom tak mohli přeložit jako „země vína“ nebo „země hroznů“. S tímto výkladem se setkáváme např. již v kronice Adama Brémského, který tvořil v druhé polovině 11. století. Druhý význam slova „vin“ předpokládá skutečnost, že jej Vikingové používali pro pojmenování pastviny.

Ať už to bylo jakkoliv, tak v roce 1960 proběhl archeologický výzkum v místě, jež dnes nazýváme Newfoundland, resp. L'Anse aux Meadows. Během archeologických výzkumů byly objeveny nezvratné důkazy o vikingském osídlení. Zda se však opravdu jednalo o legendární „Vinland“, je stále předmětem vášnivých diskusí. Výzkumy pochopitelně proběhly na celé řadě dalších míst a poukazují na možnost, že legendární země Vinland může ležet např. na území dnešního Nového Skotska nebo třeba na Rhode Island či Cape Cod.

Leif Erikson – šiřitel křesťanství?

Známe i jiné vikingské ságy. Ty pak vykreslují Leifa Eriksona jako muže, který v Grónsku šířil křesťanství. Nejspíš za těmito příběhy stojí osobnost jeho matky. Za Leifova života opravdu v Grónsku vznikl historicky první křesťanský kostel.

Ať již to bylo jakkoliv, je jisté, že Kryštof Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který přeplul oceán a objevil Ameriku. Co mu ale nemůžeme upřít, jsou zcela zásadní zásluhy na rozvoji obchodu a dovozu zboží do Evropy. Vikingové nic takového neudělali.

Historikové dokonce spekulují o tom, že ani Vikingové nemuseli být nutně první. Loděmi, které by při využití mořských proudů byly schopné tak dlouhé plavby, měli dlouho před Vikingy nejen Polynésané a Číňané, ale nejspíš i Řekové. Zatím ale existují jen chabé důkazy, legendy, domněnky a náznaky o jejich úspěchu.

Text: David Hainall