Záhada Velikonočního ostrova rozluštěna: sochy označovaly nejdůležitější zdroj na ostrově

Otazníků zůstává stále dost. Ten hlavní byl ale zřejmě konečně zodpovězen. Nešlo o rituál.
Velikonoční ostrov
Velikonoční ostrov
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Obří kamenné postavy na Velikonočním ostrově dělají už po staletí vrásky na čele mnoha průzkumníkům a vědcům z celého světa. Během časů se o jejich původu a účelu zrodily barvité teorie a domněnky, dosud jich však bylo přijato pouze pramálo. Nyní ale odborníci tvrdí, že konečně znají odpověď na nejdůležitější otázku ze všech: proč jsou sochy rozmístěny tam, kde jsou. 

Zruční domorodí řemeslníci 

Archeologové zkoumali umístění soch (moai) a také platformy (ahu), na nichž jsou kamenné megality usazeny. Podle nových zjištění má umístění slavných monumentů přímou spojitost s dostupností okolních zdrojů pitné vody. Na ostrově se totiž nevyskytují stálé potoky ani prameny, tudíž je podle vědců nepravděpodobné, aby dávní obyvatelé chodili pro vodu do vzdálených a těžko přístupných jezer. Na Rapa Nui, jak o vulkanickém ostrově domorodý lid mluví, dorazili první polynéští námořníci asi před 900 lety. Jak čas plynul, na ostrově postupně vzniklo více než 300 plošin ahu a vyrostlo násobně více soch moai. Mnoho z nich však nebylo nikdy dokončeno a vztyčeno, a tak stále leží ladem na svazích ostrova. První výtvory vznikly ve 13. století, přičemž hlavním stavebním materiálem byly trachyty (výlevné magmatické horniny), pemza a další tvárné matérie, kterých je na Velikonočním ostrově přehršel. Podoba megalitů je obecně spojována s domorodými kmenovými předky a rituální činností. Tuto tezi však výzkumníci částečně zpochybňují, neboť pravděpodobně rozluštili logiku jejich umístění. 

Velikonoční ostrov a sochy Moai
Velikonoční ostrov a sochy Moai
http://pixabay.com

Logické uspořádání

Americký tým vědců nyní soustředil své síly na východní část ostrova, kde se nachází 93 megalitických plošin. Ty byly postaveny ještě předtím, než k břehům Velikonočního ostrova dorazili během 18. století první evropští námořníci. Právě tady badatelé věnovali pozornost lokalitám spojeným s rybolovem a zdroji pitné vody. Na ostrově prochází čerstvá voda půdou, kterou následně proniká do jeskyní, odkud nakonec vyústí na pobřeží. Hlavně při odlivu se tak na různých místech objevují proudy čisté čerstvé vody. Tyto lokality jsou nazývány jako „pobřežní chrliče“, neboť jsou aktivní dle přílivu v určitý čas. „Všimli jsme si toho, když jsme na ostrově prováděli průzkum a viděli jsme koně pít z oceánu. Pokaždé, když jsme viděli velké množství čerstvé vody, viděli jsme obří sochy. Bylo to směšně předvídatelné,“ uvedl spoluautor studie Carl Lipo z Binghamton University v New Yorku. Velká váha je přikládána skutečnosti, že samotné umístění soch nemá žádnou spojitost s rituální činností. Podle profesora Lipa byly sochy integrovány přímo do života komunity.  

(Ne)logická velikost

Historické záznamy ostatně dokládají, že ostrované tuto poněkud poloslanou vodu hojně pili. Zásoby nejcennější komodity ostrova si také zajišťovali vlastními silami formou primitivních studní pro její zachycení. Budování mohutných soch americký tým považuje za kulturně významnou činnost, která byla pro členy dávných komunit důležitá i po stránce přežití. Stále však není zcela jasné, z jakého důvodu bylo tolik energie a úsilí věnováno výstavbě tak rozsáhlé a komplikované sochy. K označení zdrojů pitné vody by samozřejmě stačila mnohem jednodušší metoda a konstrukce. Vždyť průměrná výška moai činí kolem 4 metrů a průměrná hmotnost dosahuje necelých 14 tun! Výzkum nicméně stále trvá. Odborníci se nyní pokusí například zjistit, zda má velikost kamenných postav nějakou spojitost s množstvím a kvalitou vodních zdrojů. 

Text: Petr Smejkal
 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama