Před 400 lety přistála u břehů USA první loď s černošskými otroky. Jak vypadaly počátky otroctví v Americe?

Otrokářství v Americe však v té době nebylo "novinkou"...
Otroci v podpalubí
Otroci v podpalubí
Volné dílo

reklama

Na konci srpna 1619 přistála v místech, kde je dnes národní památník známý jako Fort Monroe (pevnost Monroe), loď s „lidským nákladem“. Pro ty, kteří nemají rádi opisy a raději nazývají věci pravými jmény, šlo o první náklad černošských otroků přivezených na americké území. Otrokářství nebylo v Americe neznámé, běloši měli tendenci si zotročovat indiány a středo i jihoamerické indiánské kultury byli zdatnými otrokáři a krutovládci už dříve. První várka otroků nebyla nijak mohutná, „pouhých“ 20 lidí (některé literární zdroje píší o „více než 30 lidí“), kteří ztratili svobodu i svou africkou vlast. Jednalo se o muže a ženy ze subsaharské Afriky, z oblasti dnešní Angoly, kde v té době lovili (či spíše využili situace a nechávali si lovit) své otroky portugalští otrokáři.

V roce 1619 existoval transatlantický obchod s otroky více než 100 let. Již v roce 1501 začalo Portugalsko a Španělsko budovat své mladé kolonie v Brazílii a Uruguayi otrockou prací. Brzy následovali další evropští kolonizátoři Velká Británie v padesátých letech, Francie kolem roku 1570, Nizozemí kolem roku 1590 a Dánsko ve čtyřicátých letech 17. století. Na počátku 16. století byli Španělé prvními, kteří přivedli zotročené Afričany do Severní Ameriky v rámci svého kolonizačního úsilí na Floridě a v Karolíně. V roce 1620 bylo téměř 520 000 zajatých a zotročených afrických mužů, žen a dětí již prodáno několika evropským národům do otroctví. Samotné španělské a portugalské kolonie představovaly přibližně 475 000 zotročených lidí..,“ píše dr. Kelly Fanto Deetz v materiálu věnovaném historii amerického otroctví v časopise National Geographic. 

Válka o otroky stála nejvíc amerických životů v historii

Otrokářství stálo za americkou občanskou válkou (1861–1865), kde na jedné straně stál otrokářský jih, zatímco seveřané měli místo plantáží továrny. Zjednodušit důvody války na pouhou válku o svobodu otroků by bylo příliš schematické, ve hře byly politické zájmy o to, zdali budou jižanské státy více autonomní (jak si to přály ony), nebo spadnou pod více centralizované vedení země. Faktem ale zůstává, že otrokářství se v Americe stalo století trvající hanbou a otroci byli deklasovaní „podlidé“.

 Otroci na plantáži v Jižní Karolině, cca 1790
Autor: Volné dílo Otroci na plantáži v Jižní Karolině, cca 1790

Po konci americké občanské války mělo dojít (následně došlo) ke zrovnoprávnění černochů, což se části jižanské populace hrubě nelíbilo. Jejich frustrace se mimo jiné projevila i v založení militantního spolku Ku-klux-klan. Členové sice nemohli zabránit zrušení otrokářství, ale snažili se zabránit občanskému zrovnoprávnění černochů. Rozhodli se pro zastrašování a násilí a neváhali sáhnout i k brutálním metodám včetně lynčování. Vraždy probíhaly například před volebními místnostmi, když se černoch snažil uplatnit své volební právo, jež mu coby svobodnému občanovi náleželo. 

Zmiňovaní černoši přivezení v létě 1619 nebyli první černoši, kteří přistáli na severoamerické půdě, ale byli to prokazatelně první černošští otroci, navíc koupení z portugalské lodi.  
Nebylo by fér tvrdit, jak byli Američané krutí a zlí, ostatně byli to (jiní) Američané, kteří otroctví v Americe zrušili. Otroctví je totiž běžnou součástí všech velkých civilizací. Od již zmiňovaných středoamerických (Mayové, Aztékové) přes evropské (Etruskové, Řekové i Římané) až po samotné africké kmeny, které mezi sebou taky vedly války, při nichž poražená strana upadla do otroctví. Ostatně byli to portugalští křesťané, kteří ve jménu boha jediného, slitovného a milosrdného, zavedli lukrativní obchod s lidmi afrického kontinentu. 

Jejich sadistické praktiky byly dokonce schváleny katolickou církví v roce 1452, kdy papež udělil portugalskému králi ´právo zotročovat Saracény, pohany a jiné nevěřící na věčné služebnictví´. Jinými slovy, církev dala portugalskému králi bianko šek, aby postavil každého, kdo nebyl bělochem nebo křesťanem, do stavu dědičného otroctví,“ napsal na svém webu americký novinář Paul Merry.

Britská otrokářská loď White Lion (Bílý lev) jen zanechala jasné dědictví a datum, od kterého se dá historie amerického otroctví odpočítávat. Vtipné přitom je, že velká část Američanů odpočítává historii kolonizace od 6. září 1620, kdy přistála galeona Mayflower se 102 cestujícími na své palubě. Ti následně vešli do dějin jako „otcové zakladatelé“ a ty nejstarší „americké“ rodiny odvozují svůj původ právě od nich. Ovšem už rok předtím vyložil svůj otrokářský náklad White Lion, což v praxi znamená, že „otcové zakladatelé“ zdaleka nebyli první, kdo začali obsazovat americké území.

Text: Topi Pigula
 

reklama

reklama