Molotovův koktejl vznikl jako msta krutému stalinistovi. K házení do výloh opravdu nesloužil

Vjačeslav Molotov býval jedním z nejprominentnějších a zároveň nejkrutějších představitelů Sovětského svazu, většina lidí si ale jeho jméno pamatuje hlavně díky zápalným lahvím.
Molotovův koktejl čest Sovětům rozhodně nevzdával
Molotovův koktejl čest Sovětům rozhodně nevzdával
Getty Images

reklama

Podobně jako Stalin nebo Lenin i Vjačeslav Michajlovič Molotov se v roce 1890 narodil s úplně jiným příjmením. Během první světové války žil pod různými pseudonymy a falšoval doklady, aby nemusel na frontu. V roce 1915 za sebou definitivně nechal své rodné příjmení Skrjabin, které mu kvůli zadrhávání v řeči stejně šlo špatně vyslovit, a začal si říkat Molotov. Úderné příjmení, které v ruštině připomíná slovo ‚kladivo‘, mělo v té době nepopiratelné kouzlo, znělo proletářsky, průmyslově, a Molotov to s ním dotáhl až na politický vrchol, mezi nejdůležitější muže Sovětského svazu.

Tuhý kořínek a strach ze Stalina

A taky patřil mezi ty nejkrutější. Bez mrknutí oka podepisoval rozsudky smrti, dokonce jich údajně zvládl udělit víc než sám Stalin. Patřil k hlavním strůjcům teroru a represí, vynikal svou krutostí a vysloužil si tak i svou přezdívku, Stalinovo kladivo. Přesto ho Stalin nesnášel, kritizoval jej a ponižoval; Molotov to ale raději snášel a svému vůdci se nikdy nepostavil. Dokonce se neozval, ani když mu Stalin nechal zatknout manželku.

Jeho zářná politická kariéra narazila samozřejmě na svůj strop na konci padesátých let, z politiky ale neodešel ani poté, co se postavil proti Chruščovovi a nařkli jej z příslušnosti k protistranické skupině. Stal se velvyslancem v Mongolsku, pracoval ve Vídni… nakonec zemřel až 8. listopadu 1986 v požehnaných 96 letech. A to i přesto, že v průběhu života údajně prodělal celkem 7 infarktů. Přesto poslední léta strávil v nemocnici, protože trpěl Alzheimerovou chorobou. 

Za Molotovův koktejl může finský smysl pro humor

Jeho jméno si u nás přesto vybavíme hlavně v souvislosti s takzvaným Molotovovým koktejlem, zápalnou lahví, která se stala oblíbenou improvizovanou zbraní, protože ji jde vyrobit velmi snadno – stačí k tomu jen křehká nádoba, hořlavina a cokoli, co poslouží jako knot. Jenže pokud jste si mysleli, že se takhle jmenuje, protože ji Molotov vynalezl, anebo třeba jen na jeho počest, tak vás musíme vyvést z omylu. Ve skutečnosti tohle jméno mělo všechno jen ne dělat Molotovovi čest.

První zápalné lahve se objevily ve třicátých letech 20. století ve Španělsku, tenhle konkrétní název jim ale dali až Finové během takzvané zimní války, kdy bojovali se Sovětským svazem. Ruské síly tehdy napadly Finsko, aniž by vyhlásily ozbrojený konflikt; když se ale začaly objevovat zprávy, že SSSR zemi bombarduje, prohlásil Molotov, že Sovětský svaz shazuje ve Finsku pouze humanitární pomoc, například potraviny. A Finové, kteří mají smysl pro humor ne nepodobný tomu našemu, pak ironicky překřtili obrovské letecké pumy RRAB-3 na Molotovův košík s chlebem.

Proto když Finové začali v boji s těžkou technikou SSSR využívat zápalné lahve, které byly mimochodem často jejich jedinou dostupnou protitankovou zbraní, začali jim říkat „Koktejl pro Molotova“ a nakonec z tohoto názvu vznikl výraz „Molotovův koktejl“, který se jako název pro zápalnou lahev užívá téměř po celém světě. Finové tak paradoxně jméno muže, kterého nenáviděli snad ještě víc než samotného Stalina, ještě proslavili.

Zdroj: Zimní válka, autoři Eloise Engle & Lauri Paananen. 

reklama

reklama