Záhadné zjevení Panny Marie vidělo 70 000 lidí. Její proroctví dodnes fascinují svou přesností

Když se uprostřed války v roce 1917 opakovaně třem malým pasáčkům nedaleko portugalské vesnice Fátima zjevila Panna Maria, aby jim předala důležitá poselství, nikdo tomu zpočátku nevěřil. Jenže událost se rozkřikla a poslednímu zjevení přihlíželo na 70 tisíc očitých svědků.
Panna Marie
Panna Marie
iStock

reklama

Třem malým dětem, desetileté Lúcii, devítiletému Františkovi a sedmileté Jacintě, se v odlehlé oblasti Portugalska nedaleko horské vesničky Fátima v průběhu roku 1916 několikrát zjevuje Anděl Páně a prosí je, aby se obětovaly. Hluboce dojaté děti z chudých rodin anděla poslouchají, vedou běžný pracovitý život a poctivě se modlí.

Zjevení Panny Marie

Slunečného dne 13. května 1917 jdou děti jako obvykle na pastvu do údolí Cova da Ira, když náhle zažívají něco zvláštního. Vedle cesmínového dubu se jim zjevuje paní oděná do bílých šatů zářivějších než slunce. Uklidňuje je, vysvětluje, že přichází z nebe, a žádá děti, aby docházely na toto místo následujících pět měsíců vždy třináctý den v měsíci, ve stejnou hodinu. Také děti prosí, aby se modlily růženec a konaly oběti. Jacintě a Františkovi slibuje, že je brzy vezme do nebe. Při dalším zjevení žádá Panna Marie děti, aby se denně modlily růženec na počest Panny Marie Růžencové, a tak vyprosily světový mír a konec války. Děti vidí vizi pekla, což je vyděsí. Panna Marie jim sděluje, že pro záchranu hříšníků je třeba rozšířit úctu k jejímu Neposkvrněnému Srdci.

Děti se s celou událostí svěřují dospělým, ale ti jim zpočátku nevěří. Dokonce i úřední hodnostáři je varují, že pokud neodvolají svá slova, hodí je do vařícího oleje. Přesto děti v neutuchající víře chodí každý měsíc na smluvené místo a celá událost se brzy rozkřikne do okolí. Panna Marie jim postupně prorocky předává tajemství, na kterém by mohla záviset budoucnost lidstva. Děti však potřebují důkaz, aby jim dospělí uvěřili. Panna Marie slibuje při posledním zjevení znamení.

Zázrak v dolině

Zpráva se rychle rozkřikla, a tak se deštivého dne 17. října 1917 do blátivého údolí Cova da Ira vydává s bázní na 70 tisíc poutníků. Mezi obyčejnými lidmi nechybí ani vážení občané, ale i pochybovační reportéři, vědci a fotografové. Přicházejí děti a všichni s očekáváním obracejí svůj pohled k nebi. Dlouho se nic neděje. „Ticho, ticho! Naše Paní přichází!“ zakřičí najednou Lúcia, když uvidí na nebi záblesk. Přestává pršet, mraky se začínají rozestupovat, mezi nimi se objevuje sluneční kotouč. Tváře dětí se v nadpozemském výrazu obrací k Panně Marii. Paní sděluje Lúcii, že když se lidé budou dále modlit růženec, válka brzy skončí a vojáci se vrátí do svých domovů. Lúcia se ujišťuje, že již obdržela všechny důležité příkazy a může zasvětit svůj život plněním přání Naší Paní. „Nepřeji si nic jiného,“ odpoví ona. Děti jsou pak uchváceny nejnádhernějšími nebeskými vizemi a ohromeny dalšími zázraky na obloze.

Očití svědci pak popisují události takto: „Vůbec nám nevadilo dívat se do slunce. Vypadalo, že neustále bledne, září jedním způsobem, pak druhým. Vrhalo paprsky a barvilo vše různými barvami, lidi, stromy, zemi, dokonce i vzduch. Děti klečely, ruce sepnuté a s někým rozmlouvaly. Pak se slunce začalo chvět a rotovat s neobyčejně vysokou rychlostí jako nějaká ohnivá koule. Vymrštilo se a v obrovském mihotavém pohybu se vydalo k zemi. Všichni křičeli a modlili se k Ježíšovi v domnění, že přichází konec světa. Pak se slunce vrátilo na svou dráhu a spočinulo na svém místě na obloze. Všichni si s úlevou oddychli a děkovali bohu.“ Když lidé vstali z blátivé země, zůstali ohromení, neboť jejich promočené šaty byly náhle dokonale suché. Svědky nebeských znamení byli i obyvatelé vesnic v okolí desítek kilometrů: „Byl zázrak, že po celou tu dobu jsme se mohli dívat na slunce, záře světla a horkého žáru, bez jakékoliv bolesti očí nebo oslepení sítnice. Mělo lehké zabarvení lesku perel.“ Možná to zní jako pohádka, ale její součástí bylo 70 000 lidí!

Tajemství předaná církvi

Rok po oněch událostech ve Fátimě skutečně skončilo krveprolití na bitevních polích první světové války. Vyplnila se i slova Panny Marie, že si Jacintu a Františka vezme brzy do nebe. Obě děti zemřely krátce po skončení války na pandemii španělské chřipky. Lúcia v roce 1921 odešla do kláštera v Oportu a o pár let později oznámila další zjevení Panny Marie. Ta se jí v soukromí údajně zjevila ještě několikrát během života a žádala ji o vyslyšení a důrazné splnění proseb. Mariánská zjevení ve Fátimě byla po důkladném teologickém šetření uznána církví v roce 1930 jako pravá a bylo povoleno veřejné uctívání Naší Milé Paní z Fátimy. Lúcia se přestěhovala do kláštera Tui v Galicii a koncem 30. let 20. století pod vlivem dramatických událostí oné doby začíná sepisovat své sešity vzpomínek, kde slovo od slova také přepisuje poselství Panny Marie, které sestává ze tří tajemství. Přestože opakovaně žádá nejvyšší církevní představitele o vyslyšení, toho se jí dostává až během druhé světové války.

Papež Pius XII. nechává skrze kardinála Schustera zveřejnit obsah prvních dvou tajemství. Podle církevního výkladu je v první části vidění pekla a pekelných muk; modernímu člověku má důrazně připomenout, že ďábel a peklo skutečně existují, že to nejsou pouhé pohádkové představy pro děti. Druhá část sestává z proroctví o vývoji událostí po první světové válce, o druhé světové válce a potřebě obrácení Ruska, jinak lidstvu způsobí nesmírné škody svým odpadem od víry a přilnutí ke komunistickému totalitarismu.

Zázraky Panny Marie Fatimské

V říjnu 1942 provede papež prostřednictvím vatikánského rádia podle přání Panny Marie zasvěcení církve a světa neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Vahadlo válečných úspěchů se brzy začíná obracet ve prospěch spojeneckých sil: důkazem mají být úspěchy u Stalingradu, Kursku, Midwai či u El Alameinu. Lúcia se raduje, že brzy skončí druhá světová válka, ale upozorňuje, že Rusko se neobrátí, dokud nebude provedeno to správné zasvěcení. Jedině tak může být zachován světový mír. Když Lúcia v roce 1943 těžce onemocní, je požádána, aby sepsala i třetí část tajemství. Ta má být zveřejněna v případě její smrti nebo až v roce 1960. Po druhé světové válce se svět nečekaně rozdělí a východní blok vedený komunistickým Sovětským svazem se izoluje.

Začíná období studené války a hrozby sebeničivých jaderných zbraní. Panně Marii Fatimské jsou přisuzovány různé zázraky, jde například o ústup sovětských okupačních vojsk z Rakouska v roce 1955 nebo zázračné uzdravení pátera Pia. Pro závažnost sdělení se však zatím vrchní představitelé církve tajně usnesou, že nezveřejní skutečný obsah třetího fatimského tajemství, a přicházejí s vlastní, tak zvaně diplomatickou verzí, která se datuje do období kubánské raketové krize. Varování před jadernou katastrofou coby proroctví Panny Marie Fatimské je zasláno hlavám třech největších světových mocností – Kennedymu, Chruščovovi a MacMillanovi. Slova však zavánějí účelovostí, jsou přizpůsobená aktuálním událostem a poněkud dlouhý text se nevyhýbá ani chronologickým chybám.

Zveřejnění třetího tajemství

Nově zvolený papež Jan Pavel II. uniká o chloupek smrti po pokusu o atentát dne 13. května 1981. Zpočátku celou událost s Fátimou nedává do souvislosti. Ale v nemocnici se mu skutečnosti rozleží v hlavě a hlavně datum útoku v den výročí zjevení Panny Marie Fatimské ho přesvědčí, aby si opakovaně na klinice nechal předčítat fatimská tajemství včetně toho posledního. Je si pak jistý, že útok na jeho osobu byl předpovězen, že on je oním svatým otcem v bílém rouchu tak, jak pravila v třetím tajemství Panna Marie. Na důkaz vděčnosti papež po uzdravení vloží jeden z projektilů, které ho zasáhly, do korunky sochy Fatimské madony. „Jedna ruka střílela a druhá vedla kulku,“ prohlásí a především definitivně vezme její poselství za svůj úkol. Sestra Lúcia několikrát opakuje slova Panny Marie: „Pokud má žádost nebude vyslyšena, Rusko rozšíří své omyly do celého světa.“ Požadované a správné zasvěcení Ruska Panně Marii provádí Jan Pavel II. vzhledem ke složitým politickým okolnostem až v roce 1984. Podle Lúcie to bylo právě včas, neboť Sovětský svaz se podle jejího vidění připravoval vpadnout do celé Evropy a zničit svět.

Dějiny se jako zázrakem znovu obracejí. Najednou tu je Gorbačov a jeho perestrojka s politikou glasnosti, která postupně vede ke zhroucení komunistického režimu v celém východním bloku. Za zázrak je také považována skutečnost, že změna režimu se obešla, až na události v Rumunsku, téměř bez jediné kapky krve. Podle teologů to byl dar od Panny Marie Fatimské. Třetí fatimské tajemství však nechává Jan Pavel II. vzhledem k jeho závažnosti zveřejnit až v roce 2000. Dochází k určitému zklamání veřejnosti, neboť text neobsahuje nic tak zásadního, co by již neobsahovalo předchozí proroctví, a není jasný ani důvod, proč by ho církev tak dlouho musela před veřejností tajit. Opona budoucnosti se neotevřela. Začínají se množit spekulace, že nejde o přesný text třetího fatimského tajemství, tak jak jej sepsala sestra Lúcia. Dokonce se mluví o existenci jakéhosi čtvrtého tajemství. Řeholním jménem Sestra Maria Lúcia od Ježíše a Neposkvrněného srdce umírá během roku 2005 v požehnaném věku 97 let v portugalském Combriu.

Církevní zázrak, nebo propaganda?

I největší skeptici se shodnou, že se v dolinách u Fátimy 13. října 1917 skutečně něco zvláštního odehrálo. O rozsahu onoho „slunečního zázraku“ ani o událostech, které mu předcházely, však už tolik přesvědčení nejsou. Jednalo se o jakousi hromadnou halucinaci, silnou autosugesci, zvláštní meteorologický úkaz nebo celkem logické dočasné poškození sítnice způsobené nebezpečně dlouhým pohledem na zářící sluneční kotouč? Ještě nikdy v historii podobných nadpozemských úkazů však nebylo přítomno najednou tolik očitých svědků, kteří se téměř shodli ve svých tvrzeních, i když onen sluneční úkaz popsal každý trochu po svém. Závažnější jsou však ona poselství a skutečný vliv na dějiny 20. století. Na jednu stranu byla ona varování a proroctví biblického charakteru specifikována velmi obecně, tudíž by se mohla dát do souvislosti všemožných událostí, na druhou stranu přináší nezpochybnitelný útok na Rusko. Na stát, který se od dob buržoazní revoluce vydal „nesprávným směrem“. Bylo nakonec Rusko „správně“ obráceno?

Spekulacím nahrála i samotná církev, když se dlouhá léta snažila sestru Lúcii spíše umlčet než ji vyslechnout. A navíc badatelé našli mnoho rozdílů v jejím chování a vzhledu před rokem 1960 a po něm. Co chtěla říct světu sestra Lúcia? Nemířila do vlastních řad? Určitě však není náhoda, že se zázrak stal právě v Portugalsku, v zemi, kde byly v té době náboženské řády vykázány ze země a mocné zednářské skupiny usilovaly o udržení vlivu. Události ve Fátimě a s ní spojená proroctví mohou někomu připadat jako důkaz boží existence, pro jiné to může být naopak určitá snaha o propagandu a posílení moci církevní. Zarážející je však i další skutečnost. Fátima je jediná portugalská obec pojmenovaná po dceři proroka Mohameda. Podle pověsti toto jméno nosila i maurská princezna, která přešla ve 12. století z islámu na křesťanství. Poprvé si těchto souvislostí všiml americký biskup Fulton Sheen v roce 1952: „Bůh chtěl poslat znamení naděje také muslimům a poskytnout jim tak záruku, že i oni, kteří prokazují Marii úctu, jednoho dne přijmou také jejího božského Syna.“ Že by poselství z Fátimy přesahovalo hranici 20. století?

reklama

reklama