17. září 2019 15:00

Čtyři Evropou obdivované ruské princezny byly povražděny spolu s carskou rodinou

Více než 100 let po vyvraždění poslední carské rodiny je příběh čtyř sester Romanovových děsivou připomínkou hrůz bolševické revoluce.

Čtyři ruské princezny, které byly 17. července 1918 brutálně zavražděny spolu s ostatními členy carské rodiny, byly ve své době nejfotografovanějšími, nejvyhledávanějšími a nejobdivovanějšími dívkami Evropy.

Osudy posledních Romanovců a jejich vyvraždění jsou všeobecně známé. Jaké ale skutečně byly čtyři z pěti dětí posledního carského páru? Co víme o čtyřech zavražděných princeznách, které byly vnučkami britské královny Viktorie? Druhou část dokumentu Ztracené ruské princezny uvidíte ve středu večer na Prima ZOOM.

Jejich jména byla možná zapomenuta, ale atraktivní spojení jejich krásy a nevinnosti zůstává dodnes předmětem fascinace. Staly se symboly světa, který revoluce navždy pohřbila. V dnešním Rusku jsou čtyři carské dcery – Olga, Taťána, Marie a Anastázie – doslova ikonami, uctívanými jako svaté mučednice.

V roce 1914 už nejstarší sestry Romanovovy vyrostly z holčiček v mladé ženy. Olze bylo nyní 18 a Taťáně 16 let. Nadešel čas, aby coby carské princezny, splnily svoji hlavní povinnost a provdaly se za vhodné prince. Vypadalo to, že díky spojení modré krve a krásy, jim svět bude ležet u nohou. Jenže navzdory šťastným rodinným fotografiím, nebylo jejich dětství ani zdaleka tak idylické.

Ačkoli byl Mikuláš oddaným a milujícím otcem, jako car se neosvědčil a jak opozice proti jeho vládě sílila, rodina se musela stáhnout do bezpečí svých carských paláců. Svobodu dívek ještě více omezovala jejich matka Alexandra, která držela mladé dívky v železném sevření a vychovávala své dcery ve stínu jejich nejmladšího bratra Alexeje, který byl kvůli hemofilii v neustálém ohrožení života.

Čtyři sestry byly vychovávány asketickým způsobem stranou od okolního světa. Samy si uklízely a stlaly postele, dědily po sobě šaty a měly jen několik hraček. Také jedly velmi střídmou stravu - vše v duchu spartánské výchoby, které se v mládí v Německu dostalo jejich matce Alexandře.

Ve stínu Rasputina a revoluce

Vše ještě zhoršil příchod sibiřského mužika a léčitele Rasputina do carské rodiny. Do jeho schopností vkládala velké naděje carevna Alexandra, která zoufale hledala pro Alexeje jakožto následníka ruského trůnu pomoc. Záhy se ale okolo Rasputina začaly šířit zvěsti o jeho rostoucím vlivu na carský pár včetně toho, že tráví se čtyřmi carskými princeznami stále více času a údajně dvě nejstarší sexuálně zneužil. Rasputin byl nakonec roku 1916 úkladně zavražděn.

Po vraždě Rasputina příbuzní Romanovových doufali, že se podaří vytrhnout cara Mikuláše z neblahého vlivu jeho ženy a že přistoupí k reformám, které uklidní situaci v zemi, kde se schylovalo k převratu. Carská rodina se ale naopak ještě více stáhla do ústraní a tím zpečetila svůj osud.

V roce 1917 došlo k velké říjnové revoluci, car Mikuláš II. byl donucen k abdikaci a rodina zůstala v domácím vězení. Posléze došlo k jejímu vystěhování z Alexandrijského paláce a přesunu na Sibiř, kde byli všichni její členové v noci ze 16. na 17. července 1918 zavražděni.

(mih)

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom