ZOOMujeme kolem světa VIDEO: Chorvatský poskok – nejjedovatější had Evropy... a další zmije

Poskok je název pro zmiji růžkatou. A to není jediná chorvatská zmije.
Zmije růžkatá - detail hlavy
Zmije růžkatá - detail hlavy
H. Krisp
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Chorvatsko je český Mácháč

Chorvatsko je dlouhodobě oblíbenou destinací našinců, kteří se do země dovolenkově každoročně vracejí. Rodiny jezdí „ke svým“ oblíbeným „domácím“, mají „své“ pláže a nic nenasvědčuje tomu, že by tomu nejen při letošní, ale i v dalších letech to mělo být jinak. Chorvatsko není jen zemí pláží a překrásných „vinnetouovských“ Plitvických jezer (kterým budeme věnovat některý z příštích článků), ale i domovem zmije s odborným názvem Vipera ammodytes.

ZOOMujeme kolem světa - Chorvatsko
ZOOMujeme kolem světa - Chorvatsko

Zmije růžkatá

Tato zmije je má typické zmijovité znaky – trojúhelníkovou hlavu, klikatou čáru na hřbetě (která nemusí být vždy jasně znatelná), hlava je jasně oddělená od těla a oči mají štěrbinové zorničky. Žije v jižní Evropě, na Balkáně a na Blízkém východě a díky své velikosti těla i jedových zubů má pověst nejnebezpečnějšího evropského hada. Tělo je podsadité a v jeho středu se nachází 21–23 řad kýlnatých šupin. Zároveň je známá i velká toxicita jejího jedu, která je větší než u naší zmije obecné (Viera berus). Naštěstí se díky růžku na „nose“ dá velice snadno identifikovat – ne nadarmo je její české druhové jméno „růžkatá“.

Zmije růžkatá
Autor: Elena Terkel Zmije růžkatá

Osobní setkání

I když je mnohem častější setkání ve skalnatém terénu, kterému zmije růžkatá dává přednost, já se s ní potkal v lese. Smíšený les vytvářel příjemný stín a zmije se vyhřívala na pařezu. Nejedná se o agresivního tvora, naopak má pověst plachého plaza. Zatímco já jsem měl z důvodů focení snahu dostat se co nejblíže, ona měla naopak snahu co nejrychleji zmizet v borůvkovém podrostu, což je jí povedlo.

Zmije Ursiniho a turecká

Kromě u nás známé zmije obecné můžeme v Chorvatsku narazit, byť opravdu velmi vzácně, na malou zmiji Ursiniho (Vipera ursinii). I když má opravdu málo nebezpečný jed, nemá smysl ji dráždit a přesvědčit se o tom na vlastní kůži. Tohoto opravdu vzácného hada najdete ostrůvkovitě v Dinárském krasu, na ostrově Krk již byla pravděpodobně vyhubena. Další ze zmijí je zmije turecká (Montivipera xanthina), která má zavalité tělo dorůstající 130 cm. „Na horní straně hlavy se nacházejí dvě skvrny podobně dešťovým kapkám, pod okem leží tmavá skvrna, která sahá až k tlamě. Typický je tmavý spánkový pruh od oka ke koutku tlamy. Na bocích jsou dvě rovnoběžné řady skvrn, které někdy splývají do jedné velké skvrny nebo pruhů. Základní zbarvení obou pohlaví je světlešedé, béžové, béžovožluté nebo světlehnědé. Hřbetní kresbu tvoří široký oblý klikatý pruh, který může být přerušovaný,“ píše server cs.balcanica.info

Zmijí uštknutí

Co čeká neopatrného turistu poté, co se dostane do styku se zmijím toxinem? Po uštknutí dochází k otoku, uštknutý může cítit tlak na žaludku, dochází ke zvracení i průjmům. Mění se tep i krevní tlak a otok je velmi bolestivý. Může se dostavit anafylaktický šok, alergie na živočišné toxiny, ale stejně tak se vlastně nemusí dostavit ani zvýšený otok. Vždy záleží na tom, jak velké množství jedu se do rány dostalo, v jaké kondici byl jak had, tak postižený jedinec.

Jak vypadá přímý útok nejjedovatější z chorvatských zmijí, ukazujeme na našem videu.

Útok zmije růžkaté

Skvrnovka kočičí

I tento had má svislou „kočičí“ zorničku a šedé tělo se čtvercovými a obdélníkovými skvrnami, které při nepozorném sledování mohou připomínat „zmijí“ kresbu. Má jiný typ jedových zubů, jsou umístěné vzadu v čelisti, takže uštknutí člověka je vzácné a v podstatě není nebezpečné. Kniha Field Guide to the Amphibians and Reptiles of Britain and Europe zmiňuje její délku, která dosahuje velikosti 100–120 cm a i ona zmiňuje Chorvatsko – konkrétně její jižně položené oblasti. Tento had patří mezi užovkovité hady.

Rozšíření zmíjí v Chorvatsku najdete v tomto materiálu.

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama