Víte, kde se nachází místnost s největším počtem krys? V Deshnoku

Jsou místa, kde pro krysu není kam šlápnout. Vítejte v chrámu zasvěceném krysám.
Krysy v deshnockém klášteru
Krysy v deshnockém klášteru
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Král krysa z románu Jamese Clavella by se v Deshnoku mohl cítit jako v ráji. Ale jen pro první okamžik. Zatímco on obchodoval v podmínkách zajateckého tábora s krysím masem, v chrámu nedaleko indického Bikaneru by musel za zabití jednoho hlodavce zaplatit jako pokutu váhu krysy ve zlatě. Tak to alespoň tvrdil jeden z hlídačů bot před chrámem. Těžko říct, zdali je to pravda, nicméně faktem zůstává, že krysy jsou veleváženými obyvateli chrámu, kteří učiní návštěvníka šťastného tím, že mu přeběhnou přes bosé chodidlo.

151letá bohyně

Chrám je zasvěcený ženě o níž se píší neuvěřitelné legendy. Například než se narodila, tak prý těhotenství matky trvalo přes dvacet měsíců. Karni Mata se narodila 2. října 1387 a zemřela 23. března 1538. Už na první pohled data nějak nesedí. Pokud by byla správná, musela by se Karni Mata dožít 151 let. O tenhle špatně uvěřitelný i špatně ověřitelný fakt se opírají vykladači historie chrámu i mnozí z hinduistických návštěvníků. Bez váhání připouštějí její existenci i fakt, že mělo jít o reinkarnaci bohyně Durgy. Vzhledem k tomu, že celkového počtu 1 173 108 018 (takhle přesně to alespoň v červenci 2010 odhadovala americká CIA) Indů je 80,5 % hinduistů, se pevné víře v reinkarnaci není co divit.

Deshnok - chrám krys
Deshnok - chrám krys
Foto: Topi Pigula

Stejně tak jako v jiných indických templech, tak i v Deshnoku je nutné dovnitř vstoupit bosý. Taková jsou pravidla, pro která neplatí žádná výjimka. Boty lze odložit buď v hlídaných prostorách před vchodem, nebo je jen tak pohodit u brány a doufat, že tam budou i po  návratu. Z hlediska bosých nohou má chrám Karni Mata jeden pro Evropana poněkud nepříjemný bonus. Musí šlapat po hromádkách rýže a dalších pochutin určených pro přežrané krysy a zároveň se mu na chodidla lepí jejich výkaly. Krysy asi nikdo nikdy nespočítal, ale jejich počet ve zdech chrámu se odhaduje na zhruba dvacet tisíc. Co je na nich vlastně božského? Proč jsou uctívány a davy poutníků se jim klaní? Jejich mytologický původ je bizarní – Karni Mata se podle jednoho z mýtů nepohodla s bohem smrti Yamim a na truc zařídila, aby všichni příbuzní zůstali po smrti v jejím domě jako krysy, a nedostali se tak to Yamova vlivu. Sice tím přerušila kolotoč reinkarnací, na němž si hinduisté tolik zakládají, ale to, jak se zdá, nikdo neřeší. 

Krysí nebe

Pokud by krysy věřily v reinkarnaci, určitě by se chtěly po smrti probrat znovu ve své původní podobě v Deshnoku. Takřka neustále jim davy návštěvníků nosí další a další pochoutky, takže podlaha chrámu je neustále pokrývána „čerstvým“ jídlem. Zdejší „kabas“, jak jsou hlodavci nazýváni, mají pořád k dispozici čerstvé mléko a svatí mužové žijící společně s nimi v prostorách chrámu je před spaním vždy opatrně vymetou. Uprostřed nádvoří sekají zahnutými kinžály kokosové ořechy, aby věřící mohli zásobovat „kabasy“ čerstvými a nutričně hodnotnými tekutinami.

V Deshnoku jsou krysy a potkani všudypřítomní a vážení
V Deshnoku jsou krysy a potkani všudypřítomní a vážení
Foto: Topi Pigula

Za požehnání se považuje nejen přeběhnutí krysy přes nohu, ale i požití jídla zvířaty mírně ohlodané. A vidět bílou krysu se rovná takřka zázraku. Okousané uši a ocasy sice svědčí o vnitrodruhové agresi z nahromadění přílišného množství jedinců na malé ploše a občasná hlodavčí mrtvola dokazuje, že ani ony se kose krysího Smrtě nevyhnou. Přesto mrtvolný zápach chybí. Život  jim prodlužuje nejen dostatek potravy, ale i síť natažená nad otevřenou dvoranou chrámu. Zdejší luňáci spolu s ostatními dravými ptáky si tak na snadný úlovek musí nechat zajít chuť. Jednou z mnoha historek, jež tento chrám skrývá, je příběh o útěku před morem. Znepokojení Indové se ukryli právě do posvátných míst zasvěcených Karni Matě bez ohledu na to, že jsou to právě blechy přežívající v hlodavčích kožíšcích, kdo nemoc přenáší. „V Indii ještě v roce 1904 zemřelo na morovou nákazu více než jeden milion lidí a v roce 1907 rovněž. Za 15 let skosil mor v Indii skoro pět a půl milionu lidí,“ píše udává Přírodopis živočišstva z roku 1956. Bez ohledu na to zůstává krysa posvátná.

Krysa versus potkan

Samotný provoz chrámu je hrazen z darů věřících. A těch je opravdu požehnaně. Na vstup do hlavního oltářního prostoru se stojí fronty a i bezvěrec snadno pozná, že se jedná o skutečně důležité poutní místo. Pro nás je krysa určitým symbolem špinavosti bez ohledu na skutečnost, že jde o tvora poměrně čistotného. Když o někom řekneme, že je krysa, asi nechválíme jeho morálně volní vlastnosti. Spíše naznačujeme, že je zrádný a úskočný. U nás to krysy nemají jednoduché. Zato v hinduistické mytologii má krysa rovnou několik úloh. Reprezentují předvídavost a opatrnost, a navíc se na jejich zádech vozí Ganéša, mírně otylý bůh se sloní hlavou.

Základním principem indických náboženstvích je neubližovat ničemu živému. Do extrému tdo vedou džinisté, jichž je v Indii asi pět milionů, umetajíce si cestičku, aby ani náhodou nezašlápli živého tvora. Pokud  hinduista chce zbavit svou domácnost krys, používá živolovné pasti, aby lapeného tvora odnesl mimo dům. Diskuze, zdali se v Deshnoku vyskytují krysy nebo potkani, s nimiž bývávají často zaměňovány, se dá vyřešit poměrně snadno. Ke zvířatům se dostanete na několik desítek centimetrů, takže si je může kdokoli dobře prohlédnout. Krysy mají ocas stejně dlouhý nebo delší než tělo a ušní boltec, je-li překlopený, dotýká se oka. Potkani mají ocas i ucho kratší. Stačí si zkontrolovat tato dvě základní biometrická fakta a je jasno. Deshnok obydlely krysy. 

Původ názvu Deshnok lze sledovat až do 14. století – „dus-nok“. Název Deset rohů významově odkazoval na nepravidelný tvar vesnice, která měla „deset rohů“. Drobná perlička na závěr: v rámci reinkarnace je dnes možné takřka všechno. Na sklonku roku 2010 někdo založil chrámu profil na Facebooku a je jen otázkou času, kdy se na něm objeví i Karni Mata.

Text: Topi Pigula

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama