Zvířata se špatnou pověstí: Když vám upír prokousne kůži, necítíte to

Příroda je plná tvorů s temnou pověstí, kteří však mají spoustu světlých stránek...
Potkat upíra obecného naši předci nemohli - žije jen v Novém světě
Potkat upíra obecného naši předci nemohli - žije jen v Novém světě
Wikimedia Commons

Staré lidové báchorky mají svůj díl pravdy – skutečně mezi námi žijí upíři pijící krev. Namísto sychravých hor Transylvánie ale obývají prohřáté tropy Nového světa, nejsou ani tak dlouzí jako propiska, a přesto ve svém drobném tělíčku nastřádali podivuhodnou paletu úžasných přizpůsobení ke svému drákulovskému životnímu stylu.

My „obyčejní“ savci máme v kůži tepelné receptory, které se aktivují při teplotách nad 45 stupňů a varují nás před popálením. Podobné smyslové orgány kolem nozder upíra obecného však pracují už přibližně od 30 stupňů, vnímají rozdíly teplot v řádech setin stupně Celsia a pomáhají jim najít podkožní žíly teplokrevných tvorů.

Pijáci krve z masa a kostí

Když pijete cizí krev, hodí se, aby o tom její majitel nevěděl. Upíři proto mají ve slinách lokální anestetikum. Když tedy svými řezáky prokousnou kůži koňovi, krávě nebo občas i člověku, necítí oběť vůbec nic.

Na krvavé hody je potřeba mít pořádný žaludek a netopýrům příbuzní upíři ho mají
Autor: istockphoto.com Na krvavé hody je potřeba mít pořádný žaludek a netopýrům příbuzní upíři ho mají

Podle přísloví sice z cizího krev neteče, po upířím kousnutí však ano, a to pořádně. Jejich sliny obsahují látku příhodně nazvanou drakulin, která zabraňuje srážení krve, jež pak drobnými rýhami na jazyku díky kapilárnímu efektu sama proudí do nenasytné tlamičky. Na krvavé hody je potřeba mít žaludek, a netopýrům příbuzní upíři ho mají. Jeho přední část je zvětšená tak, že může být o polovinu delší než celé upírovo tělo. Když do sebe upír vměstná svých padesát mililitrů vypité krve, zvýší svou hmotnost na dvojnásobek a někdy musí do domovské jeskyně hezky po svých, protože ani nemůže vzlétnout.

Krvavé obžerství však má i své dobré stránky – alespoň pro upíry určitě. Probouzí v nich totiž lepší povahové rysy. Když upír po dvě noci za sebou nenajde ani kapku krve, hrozí mu smrt hladem. Stačí se však obrátit na sytého člena kolonie, a on mu vyzvrátí část své večeře přímo do úst. Funguje to stylem něco za něco – štědrým upírům se příště dostane pomoci také, zatímco sobci zůstanou na holičkách. Když někdo nemůže vypomoct, protože má sám také hlad, poskytne příště víc krve než obvykle – o přátelství se přece musí pečovat a předchozí zklamání vynahrazovat.

Dokonce i protisrážlivý drakulin, kvůli kterému vytéká krev z rány oběti ještě dlouho poté, co upír odešel, je užitečný – tentokrát pro nás lidi. Lékaři ho testují jako prostředek, který by mohl rozpouštět krevní sraženiny pacientům s infarktem nebo mozkovou mrtvicí a najít podkožní žíly teplokrevných tvorů.

Text: Michael Fokt

 

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

Zvířat se špatnou pověstí je ovšem mnohem víc – patří mezi ně i kočky nebo ropuchy! Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích ve čtvrtek 27. února.

Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020
Titulní strana časopisu Prima ZOOM 1/2020

reklama