Největším lovcem lidí je žralok dlouhoploutvý. Zabil už stovky trosečníků z lodí a letadel

Nenápadný žralok dlouhoploutvý slídí v organizovaných smečkách ve dne i v noci prakticky ve všech oceánech. Jeho kořistí se tak na rozdíl od vyděšených surfařů a turistů v pobřežních letoviscích mnohem častěji stanou trosečníci z lodí a letadel čekající na volném moři na svou záchranu. Potvrzuje to i jeden z nejznámějších světových oceánografů Jacques-Yves Cousteau. Podle něj žralok dlouhoploutvý zabil víc lidí, než všechny ostatní druhy žraloků dohromady.

Tento druh žraloka dává přednost hlubokým vodám, vyhovuje mu vodní sloupec nejméně 150 metrů. Pokud už se přiblíží k pobřeží, je to obvykle jen těsně u hrany pobřežního šelfu.

Žralok, postrach Egypta?

Přesto se zřejmě právě jeden žralok dlouhoploutvý postaral v roce 2010 o sérii útoků na turisty v egyptském Rudém moři poblíž letoviska Šarm aš-Šajch. Tehdy bylo 1. prosince během několika minut vážně zraněno pět turistů z Ruska a Ukrajiny – někteří z nich přišli o ruce nebo nohy, další byli vážně pokousáni. Krvavou sérii zakončil 5. prosince smrtící útok na německou turistku, která šnorchlovala u pobřeží.

Krátce poté byli poblíž dočasně uzavřeného letoviska vystopováni a uloveni jeden 2,25 metru dlouhý žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus leucas) a také 2,5metrový žralok mako (Isurus oxyrinchus). Smrtící útok na českého turistu poblíž egyptského Marsá Alam tak není ojedinělý.

Žralok proti trosečníkům

Svou neblahou pověst si žralok dlouhoploutvý vysloužil přinejmenším dvěma prokazatelnými případy, kdy v celých smečkách napadl velké skupiny trosečníků na moři. Stalo se tak během druhé světové války. V prvním případě žraloci zaútočili na stovky trosečníků z britské transportní lodi RMS Nova Scotia, kterou v listopadu 1942 poblíž jihoafrického Natalu torpédovala německá ponorka. Přestože se většině ze 1054 lidí na palubě podařilo dostat se do vody, portugalská loď jich 29. listopadu 1942 zachránila již jen 194. Většina trosečníků (byli to hlavně italští váleční zajatci) padla za oběť žralokům.

Další podrobně zdokumentovaný případ se odehrál poté, když byl mezi Guamem a Filipínami v noci z 29. na 30. července 1945 torpédován japonskou ponorkou americký křižník USS Indianapolis.

Z 1200 mužů posádky se podařilo asi 900 dostat před potopením lodi do vody, jenže tady nastalo pravé peklo. Muži byli ponecháni napospas oceánu, žízni a především hejnům žraloků dlouhoploutvých. Těsně semknuti kolem několika záchranných vorů trosečníci křikem, kopáním nohou a pádly po pět dnů odráželi zuřivé útoky žraloků – přesto predátoři stovky z nich roztrhali. Tragédii přežilo jen 316 mužů.

Předpokládá se, že právě žraloci dlouhoploutví jsou zodpovědní za zmizení posádek mnoha dalších lodí a letadel, které ztroskotaly, respektive se zřítily do oceánu.

(mih)