V noci na neděli se mění čas, pro naši psychiku začíná příznivější období

Změna času je dvakrát za rok kontroverzním tématem, jelikož velká část veřejnosti s touto dnes už v zásadě nepodstatnou změnou nesouhlasí. Jak ovlivňuje naši psychiku?
Zimní čas je pro nás údajně přirozenější
Zimní čas je pro nás údajně přirozenější
iStock

reklama

V noci na neděli skončí letní čas a začíná standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. Ve 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní, astronomický čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Nástěnné či náramkové hodinky si lidé musí posunout sami, stejně jako mechanické natahovací budíky, na které se lidstvo postupem času začalo spoléhat mnohem více než na vlastní přirozené cirkadiánní rytmy. Alespoň že čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky. Kdo bude v době změny času cestovat veřejnou dálkovou dopravou, bude na cestě o hodinu déle. Uprostřed noci noční vlaky a autobusy v některé stanici hodinu vyčkají a odjedou z nich už podle středoevropského času. Změna času se dotkne na území republiky čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah a jejich partnerů, a to spoje z Humenného do Prahy a opačným směrem na Slovensko a jednoho páru vlaků z Vídně do Berlína. Všechny vlaky počkají na odjezd podle nového času v Bohumíně.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise v příštím roce v celé Evropské unii skončit, členské státy se ale nedohodly, a tak se čas dál mění dvakrát do roka.

Důsledky pro psychiku

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka každopádně příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

V tomto duchu se před časem vyjádřila i Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR: „Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“ uvedla. Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický. „Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli chodili spát po půlnoci,“ doplnila.

Vyhlídky na sjednocení

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Vláda v září rozhodla, že letní čas bude i v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu, stejně jako ve většině evropských zemí. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na příští roky je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu. „Letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů,“ řekla tehdy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

reklama

reklama