5 věcí, které možná nevíte o zlatě: Nejtěžší zlatá cihla byla odlita v roce 2005

1. Jak vzniká zlato?

Našli byste zlato ve vesmíru? Nejspíše ano, neboť je jeho vznik spojen s explozí supernov a kolizí neutronových hvězd. Zlato jako prvek je na Zemi poměrně vzácné a Česko je jednou ze zemí, které má dodnes jeho zásoby, přestože jeho těžba na našem území jde skrze tisíciletí. Archeologové nalezli pozůstatky těžby zlata už z keltského období. To dokazuje nejen zájem o komerční těžbu v Kašperských horách, ale i víkendoví prospektoři, kteří po kolena ve vodě hledají se šlichovací pánví zlaté šupinky. Historická těžba u nás probíhala na celé řadě míst od Jílového ve středních Čechách přes Šumavu až po Zlaté hory na Jesenicku. Prapůvod (nejen) českého zlata je proto potřeba hledat ve vesmíru.

2. Zlatou šavlí nic neutnete

Chtěli byste vidět zlatou šavli? Jedna je vystavena v rámci národního pokladu v podzemí banky v íránském Teheránu. Vstoupit můžete po zaplacení vstupného a odevzdání fotoaparátu, mobilního telefonu (i jím se dá fotit a strážci si toho jsou vědomi) a všech „zbraní“ včetně kapesního nožíku.

SOUTĚŽ: VYHRAJTE ZLATO OD ČESKÉ MINCOVNY

Součástí íránského národního pokladu je mimo jiné několik desítek kilogramů těžký zlatý glóbus, kde jsou jednotlivé kontinenty znázorněny drahými kameny. Nás ale zajímá hlavně ona ceremoniální zlatá šavle, která se samozřejmě nehodila k ničemu jinému než k prestiži. Důvody jsou dva. Zlato je těžký (viz bod 3.) a zároveň velmi měkký kov, což jsou vlastnosti pro ruční zbraň velmi nevýhodné. Zkuste si totiž zamávat šavlí, která je mnohem těžší než ocelová a která se při prvním seku otupí a při dalším ohne...

3. Pytel plný zlatých cihel je filmový nesmysl

Bankovní lupiči se dostanou do sejfu a nadšeně ládují zlaté cihly do poštovního pytle, který pak na zádech odnesou. Jde o poměrně velkou filmovou nadsázku, neboť klasická (bankovní) zlatá cihla váží 12,5 kg a má cenu kolem 10 milionů korun. Kupeckými počty snadno zjistíte, že kdyby lupiči vhodili do pytle pouhých deset cihliček, pod 125 kilogramy zlata by se pěkně prohnuli a daleko neutekli.

4. Nejtěžší zlatý slitek

Jak těžká je nejtěžší zlatá cihla? Rovných 250 kg a společnost Mitsubishi Materials Corporation ji nechala odlít 11. června 2005. Ani tak těžká cihla mimochodem nemá nijak monstrózní rozměry – jde o „pouhých“ 45,5 × 22,5 × 17 cm.

5. Zlatý snubní prstýnek není úplně zlatý

Zlatý kroužek na prsteníčku levé ruky všem jasně říká, že má daný člověk svůj manželský protějšek. Jenže ve skutečnosti není zlatý – jen je ve slitině tu vyšší, tu nižší obsah zlata. Ryzost kovu se přitom udává v karátech.

Prstýnek z 24karátového zlata by byl ryzí, ale měkký a náchylný k otěru, takže by se po desítkách let nošení dost ošoupal a ztenčil. Jeden karát odpovídá 1/24 hmotnostního podílu zlata. Pokud je šperk ze čtrnáctikarátového zlata, znamená to, že je zlata ve šperku 58,5 %. Zbylé příměsi mimo jiné určují výslednou barvu slitiny, proto se dají koupit šperky ze „zlata“ bílého (slitina se stříbrem) nebo růžového (slitina s mědí).

Kolem a kolem vlastně nemusíte být zrovna vlastníkem zlaté cihly – stačí mít nějakou zlatou minci. Pokud byste nějakou opravdu chtěli získat, máte právě teď šanci, stačí se zapojit do soutěže pořádané Českou mincovnou. Podrobnosti se dočtete v tomto facebookovém příspěvku.