14. prosince 2018 10:57

Zázračná Fátima: Poselství ženy oděné sluncem

Když se uprostřed války v roce 1917 opakovaně třem malým pasáčkům nedaleko portugalské vesnice Fátima zjevila Panna Maria, aby jim předala důležitá poselství, nikdo tomu zpočátku nevěřil.

Dětem dokonce hrozilo, že budou umlčeny. Jenže událost se rozkřikla a poslednímu zjevení přihlíželo na 70 tisíc očitých svědků, kteří ho popisují jako sluneční zázrak. Mnozí lidé jsou přesvědčení, že se proroctví Panny Marie v průběhu celého 20. století postupně vyplňovala a dokázala zabránit i katastrofám, které se valily na lidskou společnost.

Třem malým dětem, desetileté Lúcii, devítiletému Františkovi a sedmileté Jacintě, se v odlehlé oblasti Portugalska nedaleko horské vesničky Fátima v průběhu roku 1916 několikrát zjevuje Anděl Páně a prosí je, aby se obětovaly. Hluboce dojaté děti z chudých rodin anděla poslouchají, vedou běžný pracovitý život a poctivě se modlí.

Zjevení Panny Marie

Slunečného dne 13. května 1917 jdou děti jako obvykle na pastvu do údolí Cova da Ira, když náhle zažívají něco zvláštního. Vedle cesmínového dubu se jim zjevuje paní oděná do bílých šatů zářivějších než slunce. Uklidňuje je, vysvětluje, že přichází z nebe, a žádá děti, aby docházely na toto místo následujících pět měsíců vždy třináctý den v měsíci, ve stejnou hodinu. Také děti prosí, aby se modlily růženec a konaly oběti. Jacintě a Františkovi slibuje, že je brzy vezme do nebe. Při dalším zjevení žádá Panna Marie děti, aby se denně modlily růženec na počest Panny Marie Růžencové, a tak vyprosily světový mír a konec války. Děti vidí vizi pekla, což je vyděsí. Panna Marie jim sděluje, že pro záchranu hříšníků je třeba rozšířit úctu k jejímu Neposkvrněnému Srdci.

Děti se s celou událostí svěřují dospělým, ale ti jim zpočátku nevěří. Dokonce i úřední hodnostáři je varují, že pokud neodvolají svá slova, hodí je do vařícího oleje. Přesto děti v neutuchající víře chodí každý měsíc na smluvené místo a celá událost se brzy rozkřikne do okolí. Panna Marie jim postupně prorocky předává tajemství, na kterém by mohla záviset budoucnost lidstva. Děti však potřebují důkaz, aby jim dospělí uvěřili. Panna Marie slibuje při posledním zjevení znamení.

Zázrak v dolině

Zpráva se rychle rozkřikla, a tak se deštivého dne 17. října 1917 do blátivého údolí Cova da Ira vydává s bázní na 70 tisíc poutníků. Mezi obyčejnými lidmi nechybějí ani vážení občané, ale i pochybovační reportéři, vědci a fotografové. Přicházejí děti a všichni s očekáváním obracejí svůj pohled k nebi. Dlouho se nic neděje. „Ticho, ticho! Naše Paní přichází!“ zakřičí najednou Lúcia, když uvidí na nebi záblesk. Přestává pršet, mraky se začínají rozestupovat, mezi nimi se objevuje sluneční kotouč. Tváře dětí se v nadpozemském výrazu obracejí k Panně Marii. Paní sděluje Lúcii, že když se lidé budou dále modlit růženec, válka brzy skončí a vojáci se vrátí do svých domovů. Lúcia se ujišťuje, že již obdržela všechny důležité příkazy a může zasvětit svůj život plněním přání Naší Paní. „Nepřeji si nic jiného,“ odpoví ona. Děti jsou pak uchváceny nejnádhernějšími nebeskými vizemi a ohromeny dalšími zázraky na obloze.

Očití svědci pak popisují události takto: „Vůbec nám nevadilo dívat se do slunce. Vypadalo, že neustále bledne, září jedním způsobem, pak druhým. Vrhalo paprsky a barvilo vše různými barvami, lidi, stromy, zemi, dokonce i vzduch. Děti klečely, ruce sepnuté a s někým rozmlouvaly. Pak se slunce začalo chvět a rotovat s neobyčejně vysokou rychlostí jako nějaká ohnivá koule. Vymrštilo se a v obrovském mihotavém pohybu se vydalo k zemi. Všichni křičeli a modlili se k Ježíšovi v domnění, že přichází konec světa. Pak se slunce vrátilo na svou dráhu a spočinulo na svém místě na obloze. Všichni si s úlevou oddychli a děkovali bohu.“

Když lidé vstali z blátivé země, zůstali ohromení, neboť jejich promočené šaty byly náhle dokonale suché. Svědky nebeských znamení byli i obyvatelé vesnic v okolí desítek kilometrů: „Byl zázrak, že po celou tu dobu jsme se mohli dívat na slunce, záře světla a horkého žáru, bez jakékoliv bolesti očí nebo oslepení sítnice. Mělo lehké zabarvení lesku perel.“ Možná to zní jako pohádka, ale její součástí bylo 70 000 lidí!

Tajemství předaná církvi

Rok po oněch událostech ve Fátimě skutečně skončilo krveprolití na bitevních polích první světové války. Vyplnila se i slova Panny Marie, že si Jacintu a Františka vezme brzy do nebe. Obě děti zemřely krátce po skončení války na pandemii španělské chřipky. Lúcia v roce 1921 odešla do kláštera v Oportu a o pár let později oznámila další zjevení Panny Marie. Ta se jí v soukromí údajně zjevila ještě několikrát během života a žádala ji o vyslyšení a důrazné splnění proseb.

Mariánská zjevení ve Fátimě byla po důkladném teologickém šetření uznána církví v roce 1930 jako pravá a bylo povoleno veřejné uctívání Naší Milé Paní z Fátimy. Lúcia se přestěhovala do kláštera Tui v Galicii a koncem 30. let 20. století pod vlivem dramatických událostí oné doby začíná sepisovat své sešity vzpomínek, kde slovo od slova také přepisuje poselství Panny Marie, které sestává ze tří tajemství. Přestože opakovaně žádá nejvyšší církevní představitele o vyslyšení, toho se jí dostává až během druhé světové války. Papež Pius XII. nechává skrze kardinála Schustera zveřejnit obsah prvních dvou tajemství. Podle církevního výkladu je v první části vidění pekla a pekelných muk; modernímu člověku má důrazně připomenout, že ďábel a peklo skutečně existují, že to nejsou pouhé pohádkové představy pro děti. Druhá část sestává z proroctví o vývoji událostí po první světové válce, o druhé světové válce a potřebě obrácení Ruska, jinak lidstvu způsobí nesmírné škody svým odpadem od víry a přilnutí ke komunistickému totalitarismu.

Pokračování článku si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM s Karlem Voříškem na obálce a speciálem o zázracích.

Text: Zdeněk Ston

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom