Závislost na smartphonu. Co se nám děje v mozku?

Studium chemického složení mozku u mladistvých závislých ukázalo, že smartphony (a moderní technologie obecně) mohou být nečekanou hrozbou srovnatelnou s alkoholem či drogami. Jak to?
Je závislost na smartphonech skutečnou hrozbou?
Je závislost na smartphonech skutečnou hrozbou?
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na konferenci v americkém Chicagu byl nedávno prezentován zajímavý výzkum, který sledoval změny v lidském mozku v souvislosti se závislostí na smartphonech. Cože? Na smartphonech? Ano, zdá se, že v současnosti už není výjimkou závislost téměř na čemkoli. Dokonce taková, která se odrazí i na našem mozku…

Smartphony a závislost

Neuroradiologové z Jižní Koreji pod vedením Hyung Suk Sea využili speciální technologii na způsob magnetické rezonance, která mapuje chemické složení mozku. Zaměřili se na ty, kteří vykazují znaky závislosti na digitálních technologiích, především na mobilních telefonech. Jak? Prostřednictvím dotazníku, který je už též vytvořen. Sleduje rozsah, v němž jedinec tráví čas před nějakým displejem či obrazovkou, a také vliv užívání technologií na denní režim, prožívání emocí, kvalitu spánku a interakci s dalšími lidmi.

Není překvapením, že u mladistvých jsou tyto výsledky nejen nejvýraznější, ale zároveň i nejvážnější; bývají totiž spojeny se zvýšenou depresivitou, úzkostí, impulzivností a poruchami spánku. 19 takových mladistvých pak jihokorejští vědci využili pro výzkum a srovnali chemické složení jejich mozků s 19 zdravými, či lépe řečeno běžnými uživateli moderních technologií. A rozdíl tam samozřejmě byl, především v neurotransmiterech GABA a glutamátu, jejichž hodnoty bývají zvýšeny právě u závislých lidí. Takto zvýšené hodnoty mohou následně vést ke zhoršení seberegulace z hlediska kognice (čili přemýšlení) i emocí, což úzce souvisí se standardní představou závislého člověka.

Terapie jako šance

Získaná data tak potvrzují výsledky zjištěné izraelskými vědci o pár měsíců dříve. Podle nich náruživí uživatelé smartphonů vykazují změny v pozornosti, sociální kognici a snížené vnímavosti vůči podnětům. Závislost na digitálních technologiích se tedy ukazuje nejen jako logická (podle myšlenky – čím více něčeho ve společnosti je, tím se zvyšuje šance, že si na to lze vytvořit závislost), ale již i potvrzená na neurologické úrovni.

Jihokorejský výzkum však přece jen skýtá naději pro ty, kteří právě takové znaky vykazují: kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která byla na závislých aplikována, dosáhla velmi uspokojivých výsledků už po devíti týdnech léčby. Po této době došlo nejen k proměně chování zúčastněných mladistvých, nýbrž se to odrazilo i na chemickém složení jejich mozků a hladiny zmíněných neurotransmiterů se vrátily do normálu. Není tedy třeba zbytečně panikařit a zahazovat mobilní telefony z principu, měli bychom ovšem mít na paměti i rizika, která s sebou jejich příliš časté užívání přináší.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama