Jak se povedl Zátopek? Očekávaný film buduje sportovní pomník, minulost ale raději obchází

Životopisný film podle jedné z našich největších sportovních ikon konečně vstupuje do kin. Dokázali tvůrci naplnit vysoká očekávání? A jak se vypořádali se Zátopkovou kontroverzní komunistickou minulostí?
Fotka z filmu Zátopek
Fotka z filmu Zátopek
Falcon

reklama

Emil Zátopek. Osobnost, o jejíchž téměř nadlidských sportovních kvalitách a úspěších není sporu. Zároveň ale člověk, který svou spoluprací s komunistickým režimem v 50. letech či schvalováním popravy Milady Horákové budí malinko rozporuplné reakce. Jde tedy vůbec důstojně skloubit tyto dva zcela odlišné póly českého velikána, jehož si všichni pamatují zejména jako odhodlaného sportovce, který nezná překážky? Ambiciózní snímek Davida Ondříčka se o to samozřejmě pokusil, povedlo se mu to ale bohužel tak napůl.

Filmový Zátopek se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první sledujeme „Ťopkovu“ nezapomenutelnou sportovní kariéru od prvního běžeckého závodu coby dělníka v Baťově obuvnické továrně až po neskutečný triumf na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952. Během tohoto období se Zátopek seznámí nejen se svou životní láskou Danou Zátopkovou, ale také bez větších protestů spolupracuje s čím dál silnějším komunistickým režimem. Ve druhé lince odehrávající se těsně po okupaci roku 1968 se pak snaží pomoci svému kamarádovi, australskému běžci a rekordmanovi Ronu Clarkeovi najít formu a motivaci dál závodit. A zároveň ztrácí poslední špetky víry v režim.

Fotka z filmu Zátopek
Autor: Falcon Fotka z filmu Zátopek

Snímek neskrývá svůj cíl stát se mezinárodním filmem, na který nepoběží do kin jen tuzemští diváci, ale díky Zátopkovu jménu se na něj bude chodit po celém světě. A David Ondříček dělá pro zahraniční úspěch opravdu první poslední. Snímek se může pochlubit skvělou kamerou s mnoha nádhernými záběry i špičkovou výpravou, u níž např. jednotlivé výlety na olympiády berou na tuzemské poměry dech. A také se velkou část filmu mluví v angličtině. Po řemeslné stránce patří snímek k tuzemské špičce a osvědčený režisér opět ukazuje, že mu dobové snímky s retro atmosférou opravdu jdou od ruky.

Stejnou měrou se pak musí pochválit i famózní výkon Václava Neužila, který kvůli české legendě prošel proměnou takřka hollywoodských parametrů, kdy skvěle vystihl i sportovcovy pohyby či grimasy. Martha Issová mu pak zdatně sekunduje, v některých jejich společných komorních scénách pak dokonce po emocionální stránce kraluje, a herecká dvojice i samotný vztah manželů Zátopkových patří mezi jasné hnací motory snímku.

Václav Neužil jako Emil Zátopek
Autor: Lucky Man Films Václav Neužil jako Emil Zátopek

Jenže snaha naservírovat film i zahraničnímu publiku a zároveň nabídnout zejména poctu běžecké ikoně se bohužel podepsala na scénáři, který toho chce říct strašně moc, ale ve výsledku dořekne strašně málo. Snímek se snaží ukázat Zátopka zejména jako výjimečného sportovce, pro něhož je běh tou nejdůležitější věcí v životě; jiné než první místo je pro něj nepřijatelné a politika či případná rodina jsou u něj na druhé koleji. Nebo možná až na třetí. Ondříčkovi se pak povedlo výtečně ukázat Zátopkovu sveřepost, odhodlanost a prostě nabídnout muže, který si vždy stál za svým, i když tím všem lezl na nervy. Zároveň se vystihla i jeho velká míra sobeckosti, která je ovšem nutnou vlastností většiny sportovních velikánů – a kterou mu jeho blízcí kvůli jeho osobnosti vždy rádi prominou.

Martha Issová a Václav Neužil ve filmu Zátopek
Autor: Falcon Martha Issová a Václav Neužil ve filmu Zátopek

Zátopkova komunistická minulost se zde tedy spíše naťukává, a i když je zahrnuta jeho role v procesu s Miladou Horákovou či řada jiných pomocí komunistickému režimu, tvůrci se v této rovině raději příliš nešťourají, plují po povrchu, a některé přečiny dokonce jako by se snažili omluvit Zátopkovou mírnou naivitou či neochotou řešit politické otázky. Stejně jako u slavného běžce i u tvůrců je zkrátka sport na prvním místě.

Hodně linií a motivů zde kvůli tomu zůstane spíše na půli cesty a ve zjednodušené verzi, aby byl film pochopitelný i pro zahraniční publikum. Což ostatně utvrzuje i linka okolo Rona Clarkea, bez níž by se film v klidu obešel. Je to cesta zcela legitimní a vzhledem k ambicím tvůrců pochopitelná. I přesto však v divákovi zůstane mírná pachuť z toho, že nám i přes řadu kladů a výtečné řemeslné kvality zůstala úplná sonda do Zátopkovy duše skryta. A je jen na divákovi, jestli mu vděčnější pocta sportovní legendě bude stačit.

reklama

reklama