Zastavení klimatické krize vyžaduje rychlé a globální změny, varuje OSN

Šetřit půdu, jíst méně masa, přestat plýtvat… Čas se ale krátí – příští desetiletí rozhodne. 
Země je jen jedna
Země je jen jedna
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Organizace spojených národů (OSN) varuje před katastrofickými změnami klimatu na naší planetě. Nová zpráva vysílá jasný signál, aby lidstvo změnilo dosavadní způsob výroby a konzumace potravin včetně způsobu hospodaření. A není času nazbyt. Ve zprávě se píše, že jedině rychlé a globální změny mohou zabránit klimatickým katastrofám. Abychom umožnili zpětnou regeneraci půdy po celém světě, je nutné podniknout okamžitá opatření. Rozvíjející se klimatická krize totiž představuje vážnou hrozbu pro celosvětovou potravinovou udržitelnost. 

Klimatická krize

Podle odborníků je situace delší dobu již neudržitelná: lidstvo se pohybuje v uzavřeném začarovaném kruhu. Když jedna země degraduje půdu, která vede ke změně klimatu, tento efekt se brzy promítá na degradaci dalších pozemků. Změna klimatu se následně promítá v extrémním suchu, vzniku požárů, silných deštích a erozích, což zároveň přispívá ke snížení výnosu plodin. Zpráva OSN poukazuje zejména na ničení lesů a produkci obrovského množství emisí ze zemědělství a hovězího masa. Právě takové chování ještě zintenzivňuje klimatickou krizi a urychlí ničení oblastí po celém světě. „Není pochyb o tom, že se okno rychle zavírá,“ uvedla Pamela McElwee z americké Rutgers University. A není přitom sama. Více než 100 vědců z celého světa tvrdí, že zažitý systém výroby potravin, včetně dopravy a balení, představuje až 37 % celkových emisí skleníkových plynů. Po posouzení tisíců studií byly stanoveny globální priority, na které se musí lidstvo nyní zaměřit. Je nicméně otázkou, jak na tato varování budou světové mocnosti reagovat. 

Globální priority 

Abychom postupující klimatickou krizi odvrátili, musíme jíst více rostlinných potravin, uchýlit se k udržitelnějšímu využívání půdy, přestat vypalovat lesy a zabránit nadměrné těžbě palivového dřeva. „Například strava s vysokým obsahem zrn, ořechů a zeleniny má nižší uhlíkovou stupu než ty, které mají vysoký obsah masa,“ uvedl na tiskové konferenci jeden z autorů Jim Skea. „Zpráva je ve svých závěrech velmi jasná. Pokud chceme zabránit katastrofickým změnám klimatu, musíme změnit způsob, jakým vyrábíme potraviny a jak využíváme a spravujeme půdu,“ upozornila Catherine Devitt z organizace The Stop Climate Chaos Coalition. Devitt svými slovy reagovala na silné záplavy a dlouhodobá sucha, která v poslední době negativně ovlivňují irské zemědělství. Podle ní musí lidstvo diverzifikovat stravu a eliminovat plýtvání potravinami. Zároveň považuje za důležité, aby se zvýšila opatření v oblasti klimatu ve všech odvětvích. „Musíme vyrábět jídlo způsobem, který nepoškodí přírodu,“ doplnila. 

Méně masa, více luštěnin 

Zpráva OSN uvádí, že vlivem lidské činnosti je asi 76 % planety bez ledu. Zemědělství, odlesňování a rozvoj měst se pak podílí na vzniku 23 % světových emisí skleníkových plynů. Jako účinné nástroje v boji proti změně klimatu odborníci považují lesy, rostliny a půdu. Právě zdravá krajina dokáže pohltit až třetinu emisí. Dle nových závěrů vedl od počátku 60. let růst populace a intenzivnější zemědělství k „bezprecedentní míře využívání půdy a sladké vody“. Produkce masa se více než zdvojnásobila a spotřeba kalorií na osobu vzrostla o jednu třetinu. Zemědělství a jiná lidská činnost má tak přímý dopad na téměř tři čtvrtiny povrchu světové půdy. Většina uhlíku je totiž uložena ve volné nedotčené krajině, která není lidskou rukou obhospodařována. „Vyvážená strava s rostlinnými potravinami, jako jsou hrubá zrna, luštěniny, ovoce a zelenina a potraviny živočišného původu, vyrobené v udržitelných systémech s nízkými emisemi skleníkových plynů, představují hlavní příležitosti pro přizpůsobení se změně klimatu a jejímu omezení,“ uvedla Debra Roberts, spolupředsedkyně Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).

Čas se krátí 

Že není času nazbyt dokládá zpráva IPCC z loňského října. Aby mělo lidstvo ještě šanci zabránit katastrofickým a nezvratným změnám klimatu, musí do roku 2030 snížit emise nejméně o 45 %. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je ostatně na nejvyšší úrovni v lidské historii. Při zachování současné koncentrace tak může již během jedné dekády dojít k obrovským a nenávratným změnám, které poznamenají prakticky celý svět. Situace se pravděpodobně zhorší zejména v tropických a subtropických částech světa. Střízlivé odhady hovoří o 500 milionech lidí, kteří žijí v oblastech, kde kdysi úrodná půda již vyschla a změnila se v poušť. Vůbec nejhorší situace panuje na severu Afriky, ve východní Asii a na území Středního východu. Některým regionům hrozí vysídlení a narušení potravních řetězců. Nedostatek jídla a peněz by pak mohl vést ke konfliktům. 

Text: Petr Smejkal
 

Reklama
Reklama