Zahrádkáři šíří škůdce i vracejí zpět vyhubené druhy brouků. A ani o tom nevědí

Vysadili jste si na zahrádku túji? A víte, co jste možná způsobili?
Zahrádka jako umělý ekosystém
Zahrádka jako umělý ekosystém
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mizí jalovec, mizí brouci

Plody jalovce jsou výborným kořením na „divočinu“, tedy masa ze zvěřiny. V minulosti se daly běžně nasbírat na okrajích pastvin, které přecházely v les. Dnes je jalovec vzácnou rostlinou a v rámci jeho rapidního úbytku „odcházejí“ i brouci, kteří byli na nich vývojově i potravinově závislí. Naštěstí nastoupili „zkrášlovači“ rodinných pozemků, zahrádkáři a mičurinsky zaměření fandové, kteří se s vervou pustili do výsadby okrasných dřevin. Sice u nás nepůvodních, ale podle mnohých o to hezčích. A tím vracejí do krajiny nejen mizející druhy, ale i nové škůdce.

Plodící jalovec
Autor: pixabay.com Plodící jalovec

Tesařík Poecilium glabratum

Přírodovědci bolestně prožívají ztrátu každého biologického druhu. Zatímco veřejnost občas vybudí k akci či finanční sbírce zprávy o ohrožených velkých savcích od čínské pandy přes asijské tygry až po některé druhy afrických opic či lidoopů. Připomínat akce po podporu kytovců snad ani nemá cenu, agresivní akce Sea Shepherd jsou dostatečně známé. Ovšem ztráta nenápadného hnědého brouka, tesaříka Poecilium glabratum, veřejnost nevybudí. Sice zmizel z našeho území, ale žádná demonstrace, sbírka či halasná podpora se nekonala. Druh vyvíjející se v prosychajících jalovcích, byl u nás považován za vymizelý. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické. Tentokrát se díky zahrádkářům vrátil brouk, který byl u nás doma. Jenže může to být i jinak.

Krasec Lamprodila festiva

Krasci jsou brouci, kteří dělají čest svému jménu. Jsou opravdu krásní a Lamprodila festiva není výjimkou. Jeho jasně zelené krovky s nepravidelnými skvrnami jsou vskutku elegantní. K nám se dostává z Toskánska, konkrétně spolu se zásilkami předpěstovaných tújí, které jsou příbuzné z jalovci. A jelikož „jalovce docházejí“, pouští se do okrasných stromků, čím si vysloužil přízvisko škůdce. Laik, který ho uvidí, bude bezesporu překvapen půvabem, ovšem jen do chvíle, než mu začne usychat živý plot.

Krasec Lamprodila festiva
Autor: Udo Schmidt Krasec Lamprodila festiva

Tesařík Semanotus russicus

Většina druhů tesaříků je svým vývojem vázaná na dřeviny (převážně listnaté). Server botany.cz o tomto druhu píše: "Semanotus russicus se na našem území nikdy nevyskytoval. Slovensko je jeho nejsevernějším místem výskytu. Zde je velmi vzácný a zákonem chráněný. Hojněji se vyskytuje na Balkánském poloostrově, kde se vyvíjí i v dalších původních keřích rodu Juniperus. Tento druh se rovněž vyvíjí v odumřelých větvích a kmíncích jalovce, napadá však dřevo o větším průměru.“ Jenže tato slova už neplatí, jeho jedinci byli zastiženi v Praze a původ je přisuzován zahraničnímu importu, kdy přicestovali v kamionech spolu s rostlinami určenými na výsadbu kolem rodinných domků.

Tesařík Semanotus russicus
Autor: Udo Schmidt Tesařík Semanotus russicus

Jak vidno, i tak „obyčejná“ činnost, jako je zkrášlování zahrádek má na naši přírodu přímý dopad. A to jak v kladném, tak záporném slova smyslu. Přesto v naší informacemi překypující době si důsledky obyčejných činů málokdo uvědomí. Přesto, že si je může vygooglit.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama