5 záhadně zmizelých civilizací: Kam se poděli Nabatejci nebo Mínojané?

Toto není článek o bájné Atlantidě, ale o skutečně zmizelých civilizacích.
Podmořské ruiny
Podmořské ruiny
istock.com

Obavy ze zániku naší civilizace patří ke strachům, které se v našem kolektivním povědomí pohybují, kam až paměť sahá. Kontinuita osídlení je na Zemi přesto překvapivě vysoká – to však neznamená, že skutečné zaniklé národy neexistují. Mnohdy je jejich konec dodnes tajemný, přesto nám mohou leccos říct i o ohrožení, jemuž můžeme čelit my sami.

05) Nabatejci

Pokud jste někdy slyšeli o skalním městě Petra v dnešním Jordánsku, pak znáte Nabatejce, pouštní kulturu, která skalní město vybudovala někdy mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. století n. l. jako své hlavní sídliště. Petra, pozdější sídliště beduínů, se tehdy zvala Raqmu, a šlo o civilizaci existující podél obchodních cest. Nabatejci byli extrémně versatilní kulturou schopnou nejen přežít, ale prosperovat v extrémních podmínkách. Jejich království bylo později anektováno Římským impériem, přesto se stali jeho součástí – než svá sídliště kolem 5. století víceméně překvapivě opustili. Důvod byl nakonec zřejmě prostý. Nabatejci v průběhu staletí změnili své pohanské náboženství za křesťanství, a jako takoví byli dílem vytlačeni na západ a dílem asimilováni vlivem pozdější arabské invaze. Ruku ke zkáze přidalo i omezení obchodu po kolapsu Západního Říma, v jehož důsledku vyschl jejich hlavní zdroj obživy, a tak i obrany.

Jordánská Petra byla hlavním městem Nabatejské kultury
Autor: Berthold Werner volné dílo Jordánská Petra byla hlavním městem Nabatejské kultury

04) Tripolská kultura

Byla to jedna z nejstarších kultur vůbec. Mezi povodími Prutu a Dněstru na území dnešní Ukrajiny a Rumunska se před 7200 lety vytvořila tzv. Cucutensko-tripolská kultura, která působí exotičtěji, než by v dané oblasti jeden čekal. Zbytky této neolitické protocivilizace, která zanikla k roku 3000 př. n. l., ostatně objevil v 19. století český rodák Čeněk Chvojka. Nikdo ale nečekal, co odhalí další průzkum. Sedimenty v někdejších osadách například svědčí o tom, že tripolští každých 60 až 80 let dobrovolně pálili svá vlastní města – v jedné oblasti takto zničili a znovu vybudovali danou osadu třináctkrát po sobě. Nešlo přitom o žádné vesničky, odhady velikosti některých sídlišť mluví o populaci 20 až 40 tisíc lidí. Za zánik je zřejmě odpovědná opět kombinace dvou faktorů – prudkého ochlazení evropského klimatu, které donutilo Tripolské změnit své návyky a zemědělství, spolu s migrací dalších kultur z Kavkazu do Evropy.

03) Olmékové

Dost možná první skutečně vyspělá civilizace ve střední Americe zapustila kořeny v Mexiku kolem roku 1200 před naším letopočtem, tedy v době, kdy na Blízkém východě došlo na kolaps všech civilizací bronzového věku a Středomoří se na 800 let ponořilo do temné éry delší než středověk. Olmékům na druhé straně planety se mezitím překvapivě dobře dařilo –  můžeme k nim vystopovat takové vynálezy jako míčové hry nebo kalendář. Z Olméků zřejmě značně vycházely i všechny pozdější středoamerické civilizace jako Toltékové nebo Mayové. Kolem 4. století před naším letopočtem však došlo na náhlý konec jejich říše. Populace radikálně klesla a kultura se rozpadla. Je pravděpodobné, že za situaci mohla náhlá změna místního klimatu, která vedla ke katastrofální neúrodě a hladomoru. Svou roli mohla sehrát i erupce sopky či sopek. Ani tato kultura však zřejmě nezmizela zcela. V roce 2002 odhalené fragmenty písma například naznačují možnou spojitost s písmem pozdějších Mayů. Přeživší hladomoru či erupce tak zřejmě po svém útěku z oblasti založili nebo se integrovali do následnické kultury.

Olmécká jadeitová maska
Autor: wikipedia commons CC BY 2.5 Olmécká jadeitová maska

02) Mínojská civilizace

Jednou z kultur, které padly za oběť kolapsu pozdní doby bronzové, byli i Mínojané. Obyvatelé Kréty prosperující mezi lety 2600 až 1100 př. n. l. byli na svou dobu překvapivě pokročilí – disponovali například jedním z prvních systémů distribuce pitné vody a rozvodu i čištění odpadních vod, což je vynález, na jehož znovuobjevení si mnozí museli počkat až do 19. století. Jejich architektura a kultura do jisté míry připomínala pozdější období řeckých států. Za úpad mohly zřejmě identické okolnosti, které způsobily kolaps i dalších civilizací bronzového věku – kombinace vyčerpání tehdejších forem vládnutí spolu se sérií silných vulkanických erupcí/zemětřesení, které měly za následek masivní vlnu migrace a válek o zbylé zdroje. Je možné, že na ruiny mínojské civilizace pořádali nájezdy i obávaní zástupci "mořských lidí", jejichž potomky skoro o milénium později známe právě jako starověké Řeky.

Freska se třemi ženami
Autor: Cavorite CC BY-SA 2.0 Freska se třemi ženami

01) Harappská kutlura

Byla to jedna z největších civilizací své éry a měla velkou šanci na další formování historie. Harappská kultura alias kultura poříčí Indu obývala před 6 až 4 tisíci lety území dnešního Pákistánu a severozápadu Indie a dosahovala obyvatelstva čítajícího miliony lidí. Na zánik a transformaci do nástupnických kultur došlo kolem roku 1500 př. n. l. Za kolaps zřejmě mohla opět kombinace dvou vlivů – katastrofálních povodní a postupného příchodu dnešních Indoevropanů ze západu.

Harappská obřadní nádoba, 2600–2450 př. n. l
Autor: Volné dílo Harappská obřadní nádoba, 2600–2450 př. n. l

Kombinace obou vlivů se vůbec zdá být při většině kolapsů zásadní. A pramálo je uklidňující, že žádná kultura se ve skutečnosti zcela neztratila, ale stala se součástí pozdějších následovníků. Správní celek, nahlodaný nějakou přírodní déletrvající katastrofou, se obvykle ocitne navíc pod náporem jiné kultury. Vzorec opakující se historií lze však vnímat dvěma možnými způsoby – jako situaci, kdy je „člověk člověku vlkem“, ale také opačně. Totiž jako důsledek války o zdroje. Například zmíněný kolaps pozdní doby bronzové byl sice dílem zaviněn i nájezdy mořských národů, ty ale dost možná rovněž prchaly před stejnou vlnou pohrom, jaké čelili poražené národy. Vlny migrace a nájezdů tak mohly mít stejného spouštěče, tedy původní přírodní katastrofu, která více zasáhla později poraženou kulturu.

reklama