Záhada krysího krále: Spletenec hlodavců straší lidi už stovky let

Fenomén krysího krále je sice dokázaný, přesto budí spoustu nedůvěry – opravdu je možné, aby něco takového vzniklo v přírodě samo od sebe?
Krysí král v muzeu ve francouzském Štrasburku
Krysí král v muzeu ve francouzském Štrasburku
Wikipedia Commons / Edelseider

reklama

Občas příroda dokáže přijít s něčím, co se zcela vymyká zdravému rozumu. Do této kategorie patří i takzvaný krysí král či také krysí kruh, který už od poloviny 16. století nepřestává fascinovat – a zároveň děsit. Skupina krys spletená svými ocasy je sama o sobě natolik obskurním jevem, že pověrčiví vesničané v minulých stoletích výskyt tohoto zvířecího útvaru dokonce spojovali s příchodem nějaké tragédie, nejčastěji morové rány; což vzhledem k neblahé pověsti krys v evropské historii dává smysl. Jenže to na záhadnosti tomuto jevu rozhodně neubírá.

Tajemná historie

První zmínka o krysím králi se datuje do roku 1564, v průběhu následujících století se objevily další případy, povětšinou však v době nálezu už mrtvé. Celkově je těchto zaznamenaných událostí několik desítek, literatura hovoří o počtu 30 až 60 případů. Většinu z nich popsal nizozemský biolog a spisovatel Maarten’t Hart v knize s prostým názvem Krysy. O řadě z nich víme jen prostřednictvím lidových či psaných pramenů, některé zachovalé útvary se dokonce ocitly v muzeích – nejvýznamnějším z těchto úlovků je krysí král uchovaný v muzeu Mauritianum v německém Altenburgu. Ten sestává z neuvěřitelného počtu 32 hlodavců a jedná se tak o největšího dokázaného krysího krále na světě.

Za pozornost stojí, že právě v Německu má krysí král nejvýraznější tradici, ostatně odtud pochází i název tohoto útvaru – Rattenkönig, což bylo hanlivé označení pro papeže či jiné mocnáře, jejichž bohatství a blahobyt plynuly z využívání poddaných. Název souvisel s představou, že tito vladaři sedí na trůně z uvázaných krysích ocasů, takže jejich poddaní, snažící se rozběhnout všemi možnými směry, pouze zůstávají na místě a upevňují pozici svého vůdce.

Přesah krysího krále

Původ krysího krále je dodnes záhadou. První případy vznikly nějakým spontánním způsobem, ovšem později se mezi sběrateli bizarností začalo jednat o poměrně ceněné úlovky, a tak jistě leckteré krysí krále bohužel vytvořili senzacechtiví lidé s cílem svůj nález zpeněžit. Přirozeně vzniklého krysího krále však mají na svědomí pravděpodobně zaschlé výkaly či jiná špína, která zapříčiní slepení mnoha krys prostřednictvím ocasů. V zimě navíc může takovéto spojení ještě zamrznout, v této době se navíc krysy k sobě tulí za účelem sdílení tělesného tepla. A samozřejmě platí klasický mechanismus známý ze skauta, že když se nějaký uzel snažíte rozplést tím, že za něj taháte, pravděpodobně ho utáhnete ještě více.

Krysí král na Tartuské univerzitě
Autor: CC BY-SA 4.0 / Ivo Kruusamägi Krysí král na Tartuské univerzitě

Podobný zvířecí spletenec se však neomezuje jen na krysí svět. V 17. století byl zaznamenán případ podobně zamotaných koček či dokonce veverek. Případ „veverčího krále“ z roku 2018 byl vysvětlen právě lepkavou smůlou, která spojila šestici veverčích mláďat ještě v hnízdě. Zde však můžeme hovořit o šťastném konci, neboť veterináři slepené ocasy oholili a veverky tak byly osvobozeny.

Fenomén krysího krále si našel cestu dokonce i do videohry The Last of Us: Part II a další fantasy tvorby včetně jedné povídky oblíbeného Terryho Pratchetta či věhlasného hororu To od Stephena Kinga. Přírodní bizarnost nejasného původu prostě stále provokuje naši fantazii…

reklama

reklama