Greville Wynne a Oleg Peňkovskij během studené války zachránili svět. Nový film Kurýr připomíná, jak odvrátili kubánskou krizi

Odvážní hrdinové Greville Wynne a Oleg Peňkovskij se doteď nedočkali přehršle pozornosti, špionážní drama Kurýr s Benedictem Cumberbatchem se to ale snaží změnit. Jaký byl jejich skutečný příběh?
Greville Wynne a Oleg Peňkovskij ve skutečnosti a ve filmu Kurýr
Greville Wynne a Oleg Peňkovskij ve skutečnosti a ve filmu Kurýr
Getty Images / Lionsgate

reklama

Špiónské příběhy nás nepřestávají fascinovat. Představa, že několik málo lidí může rozhodnout o dalším vývoji světa, aniž by se o nich pořádně vědělo, je atraktivní i dráždivá zároveň. Přesně na to se spoléhá i filmová novinka jménem Kurýr (The Courier). Populární Benedict Cumberbatch zde ztvárňuje britského obchodníka, jenž se na začátku 60. let ocitne uprostřed hry tajných služeb a pomůže odvrátit hrozící kubánskou krizi. Filmový příběh se zakládá na skutečné události, během níž bylo lidstvo blízko jaderného konfliktu. Co se tenkrát opravdu stalo?

Dva muži, dva světy

Hrdinou snímku je Greville Wynne, britský inženýr a obchodník, který se na konci 50. let kvůli své práci často dostával do východní Evropy. Proto se zrodil z dnešního pohledu poměrně šílený nápad ze strany britské tajné služby MI6: Civilista Wynne se měl na obchodní cestě do Moskvy spojit s plukovníkem Olegem Peňkovským, pracujícím pro sovětskou GRU (vojenskou zpravodajskou službu, známou též jako Rozvědka). Důstojník ruského původu totiž už nějakou dobu hledal způsob, jak se na západní tajné služby napojit.

Peňkovskij byl během druhé světové války nejmladším sovětským velitelem pluku, za což byl i vyznamenán. Po válce se vrhl na diplomatickou kariéru, která však kvůli neshodám skončila v polovině 50. let. Díky známostem se dostal do rozvědky, kvůli nevhodnému kádrovému profilu mu však byla upřena hodnost generála – jeho otec totiž během ruské občanské války bojoval proti Rudé armádě. To byla pravděpodobně poslední kapka a Peňkovskij se snažil kontaktovat západní mocnosti s myšlenkou na spolupráci. Kvůli jeho postavení však nebylo snadné se k němu dostat, byl totiž pod neustálým dohledem. Cesta se otevřela až díky nenápadnému britskému obchodníkovi, který do Moskvy jezdil kvůli byznysu.

Zažehnání krize za cenu osobních obětí

Koncem roku 1960 se Wynne a Peňkovskij skutečně spojili. Brit se stal prostředníkem a ze Sovětského svazu vyvážel cenné (a velmi tajné) informace od Peňkovského. Po necelých dvou letech spolupráce, v říjnu 1962, si však KGB na tyto špionážní aktivity posvítila a oba muže uvěznila. Po několikaměsíčním věznění (a pravděpodobně i mučení) byl Peňkovskij odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán v květnu 1963. Wynne zůstal vězněm bezmála další rok a až v dubnu 1964 se podařilo dosáhnout jeho propuštění výměnou za sovětského špiona Konona Molodije vězněného ve Velké Británii. Vrátil se k práci obchodníka, kterou se živil až do své smrti roku 1970; v důsledku nehumánního věznění však po celý zbytek života bojoval s alkoholismem a depresí.

Snímek Kurýr sleduje osudy právě těchto dvou mužů, kteří se velkou měrou zasadili o to, že nechvalně známá Kubánská krize nevyeskalovala až k nukleárnímu konfliktu. Peňkovského informace o sovětských jaderných hlavicích instalovaných na Kubě totiž využila americká strana k tomu, aby zažehnala konflikt diplomaticky. Krize během podzimu 1962 skončila stažením sovětských zbraní z Kuby a amerických hlavic z Turecka a Itálie. Dva nepříliš známí hrdinové (z nichž jeden i velmi nepravděpodobný) tehdy možná zachránili svět, jak jej známe…

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama