Wall Street zasáhl 16. září 1920 ničivý výbuch, který zabil 38 lidí

Stovky zraněných a desítky mrtvých si 16. září 1920 vyžádal výbuch dynamitu umístěného v koňském povoze. Útok tvrdě zasáhl finanční srdce Spojených států.
Místo bombového útoku krátce po výbuchu nálože
Místo bombového útoku krátce po výbuchu nálože
Wikimedia Commons/volné dílo

Bylo poledne 16. září 1920 a rušnou newyorskou ulicí Wall Street na Manhattanu se prodíral vůz tažený koňmi. V době oběda se zaměstnanci finančních institucí vyhrnuli ven a ulicí projíždělo i několik automobilů. Vůz zastavil před číslem 23, sídlem banky J. P. Morgan. Bylo 12.01, když se ozval ohlušující výbuch.

Čtyřicet pět kilogramů dynamitu spolu s 230 kilogramy litinových odlitků napáchalo děsivou spoušť. Na místě zemřelo 30 lidí, dalších osm svým zraněním podlehlo později. Těžce zraněno bylo 143 lidí, stovky dalších utrpěly lehká zranění. Koně i vůz byli roztrháni na malé kousky a exploze zničila i většinu kanceláří banky J. P. Morgan, přičemž mezi zraněnými byl i Junius Morgan, syn zakladatele tohoto finančního impéria.

Takto o výbuchu informovaly The New York Times
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Takto o výbuchu informovaly The New York Times

V celé finanční čtvrti, jejíž hlavní tepnou Wall Street je, zavládl chaos. Mezi mrtvými a zraněnými převládali makléři, brokeři a finančníci, kteří si právě odskočili na oběd nebo pracovali v budově J. P. Morgan. Strážníci zabavovali soukromé vozy pro dopravu zraněných do nemocnic a newyorská burza cenných papírů byla okamžitě uzavřena.

Falešné stopy

Bezprostřední šok a úděs vyvolaný bombovým útokem vystřídalo okamžité vyšetřování s cílem odhalit pachatele. Stop ale kupodivu mnoho nebylo. Kočí, který spřežení před banku přivedl, zřejmě včas zmizel – vyšetřovatelé totiž zjistili, že spouštěčem výbuchu bylo časovací zařízení.

Policisté a vyšetřovatelé z Úřadu pro vyšetřování ministerstva spravedlnosti (BOI – předchůdce dnešní FBI) vyslechli stovky svědků, nezjistili ale nic konkrétního. Chyběl motiv útoku a zaměstnanci burzy navíc přes noc zasaženou oblast uklidili, čímž zničili většinu fyzických stop.

Koně byli nově okovaní, nepodařilo se ale zjistit, kde. Ve slepé uličce skončilo i pátrání mezi dodavateli a dopravci dynamitu. Slibně vypadající stopu poskytl tenisový šampion Edwin Fischer, který svým přátelům zasílal pohlednice se vzkazem, aby oblast před 16. zářím vyklidili. Ukázalo se ale, že Fischer takové vzkazy rozesílá pravidelně a vyšetřovatelé ho proto nechali prošetřit na psychiatrické klinice. Psychiatři jej označili sice za blázna, ale zcela neškodného…

Jedna z obětí výbuchu na Wall Street
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Jedna z obětí výbuchu na Wall Street

Pachatel neznámý?

Vzhledem k povaze místa útoku, tedy srdci kapitalistické tržní ekonomiky, obrátili vyšetřovatelé svou pozornost na odpůrce tohoto systému, tedy bolševiky, anarchisty, komunisty a radikální socialisty.

Prošetřovala se zejména možná spojitost s italským anarchistou Luigim Galleanim, kterého úřady v červnu 1919 deportovaly do Itálie. Jeho stoupenci, kteří si říkali galleanisté, byli údajnými autory anonymního dopisu žádajícího propuštění politických vězňů. V roce 1919 navíc byli pachateli série pumových útoků napříč Spojenými státy. Ani jim se ale nepodařilo nic prokázat.

Zoufalí vyšetřovatelé se tedy obrátili dalším směrem, tentokrát ke komunistům. Prošetřovali americkou komunistickou stranu, a dokonce z osnování útoku podezírali vůdce ruské revoluce V. I. Lenina. Všechno marně.

Po třech letech vyšetřování byl případ bombového útoku na finanční centrum Spojených států odložen ad acta. Jedinou reálnou připomínkou jednoho z největších pumových atentátů v historii USA tak jsou díry ve fasádě budovy banky J. P. Morgan, která stojící na newyorské Wall Street číslo 23.

reklama