Vytřásání vody z uší může způsobit poškození mozku, varuje prestižní klinika

Napadlo by vás, že vytřásání vody z uší může trvale poškodit mozek?
Pozor na vodu v uších
Pozor na vodu v uších
pixabay.com

reklama

Známe to asi každý: každé léto vidíme na koupalištích děti, které po skákání do bazénu mají plné uši vody. A zbavují se jí tím, že ji z hlavy vytřásají – ať už pouhým třepáním hlavou, anebo rovnou poskakováním. Asi by vás (a ani ty děti) nenapadlo, že na tom může být něco špatného. Jenomže může.

Nebezpečná voda v uchu

Nový výzkum amerických lékařů totiž prokázal, že zejména u malých dětí může vyklepávání vody z uší vést k nečekaně vážných a zejména neočekávaně častým problémům. A to tak velkým, že může dojít i k trvalému poškození mozku,

Jak na to vědci přišli?

Studie vznikla ve spolupráci lékařů z Cornellovy univerzity a Virginského technologického institutu. Američtí experti se shodli, že míra poškození záleží na tom, jak silně dítě hlavou třese – výsledky byly značně odlišné právě podle intenzity pohybů hlavou. Výsledky vědci zveřejnili na konferenci věnované fyzice kapalin, která se konala na konci listopadu v Seattlu.

Hlavní autor práce Sungwan Jung vytvořil komplikovaný model, který představuje dětskou hlavu, a spojil ho s mechanismem, který tím vším třásl různou silou. V tomto případě je totiž experiment přímo na dětech pochopitelně vyloučený – ale mechanický model podle vědců velmi dobře odpovídal tomu, co se děje s dětskou hlavou, pokud jí dítě třese ze strany na stranu.

Problém se ukázal záhy a je čistě fyzikální: k vytřesení vody z ucha je potřeba nečekaně velké síly – aby to bylo opravdu účinné, musí jí dítě vyvinout tolik, kolik bohatě stačí k tomu, aby to poškodilo jeho zranitelný mozek. 

Současně z výzkumu vyplynulo, že čím užší je trubice, tím více se síla projevuje – z toho vyplývá, že čím menší děti, tím horší problém to pro ně představuje. Naopak pro dospělé je riziko poškození mozku poměrně malé – ať už třesou hlavou jakkoliv silně. 

Co s tím?

Dostat vodu z ucha je přitom důležité, pokud se dostane ucho do kontaktu s vodou, může se kapalina dostat do vnitřní části ucha, kde může způsobovat řadu zdravotních problémů, zejména infekčního původu: bakterie využijí vlhkého prostředí, které se náhle v uchu objeví a rychle se tam namnoží. 

Autoři výzkumu tedy doporučují přistupovat k problému vědecky. „Pravděpodobně stačí do ucha kápnut několik kapek tekutiny s nižším povrchovým napětím, než má voda. Může to být třeba alkohol nebo ocet. To sníží povrchové napětí vody v uchu a ta by pak měla vytéci ven,“ radí vědci.

Text: Martin Kolář
 

reklama

reklama