Důležitá výročí, která nás čekají v roce 2021: Od Pearl Harboru k 11. září

V roce 2021 bude příležitost připomenout si hned několik významných událostí, které v minulých desetiletích ovlivnily celý svět.
Velká výročí roku 2021
Velká výročí roku 2021
profimedia.cz

reklama

20 let od pádu Dvojčat (11. září 2001)

Tradiční otázka „Kde jste byli, když…“ mívá v případě útoku na Dvojčata, tedy věže Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku, mnohohlasou odpověď. Téměř každý, kdo měl v tu dobu alespoň první třídu základní školy (mnohým na to stačila i školka), vnímal, že se v úterý 11. září 2001 svým způsobem změnil život. Spolu s oběma věžemi, do nichž narazila unesená letadla, se zhroutily i mnohé jistoty a změnilo se dosavadní uspořádání světa.

Útok islamistických teroristů z al-Káidy, který kromě Dvojčat zasáhl i Pentagon, vyvolal brutální odvetu. Spojené státy napadly Afghánistán a poté také Irák, kde svrhly vládu Saddáma Husajna. Zároveň ale útok podnítil vznik mnoha dohadů a konspiračních teorií, jež se ani 20 let po osudném 11. září nedaří spolehlivě vyvrátit.

Prezident Bush na "ground Zero" – místě, kde stály věže WTC
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Prezident Bush na "ground Zero" – místě, kde stály věže WTC

30 let od rozpadu Sovětského svazu (26. prosince 1991)

První země světa, kde se revoluční proletariát vedený komunisty chopil moci, bylo carské Rusko. Stalo se tak 7. listopadu 1917, podle juliánského kalendáře to bylo 25. října. O tři roky později vznikl Svaz sovětských socialistických republik, známý také jako Sovětský svaz, zkráceně SSSR (pro rusofily CCCP). Stát, který Američané trefně nazývali Říše zla (Evil Empire), proslul stalinským terorem, úspěšnou obranou proti hitlerovskému Německu, překvapivou okupací svého spojence Československa, podporou diktátorských režimů po celém světě a mnoha dalšími pamětihodnými činy.

Situace se začala dramaticky měnit v první polovině 80. let, kdy rychlost střídání (a skonu) generálních tajemníků v čele Sovětského svazu začala připomínat kadenci legendárního AK-47 od Michaila Kalašnikova. Nástup dalšího Michaila (tentokrát Gorbačova) k moci v roce 1985 pak předznamenal postupnou erozi komunistického impéria, kterou o rok později významně urychlil výbuch čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu. Před 30 lety pak znechucený Gorbačov předal moc nejznámějšímu ruskému alkoholikovi Borisi Jelcinovi a existenci Sovětského svazu jedním tahem pera ukončil.

Michail Gorbačov (uprostřed) během návštěvy berlínské zdi v roce 1986
Autor: Wikimedia Commons/Bundesarchiv Bild 183-1986-0416-418 Michail Gorbačov (uprostřed) během návštěvy berlínské zdi v roce 1986

40 let od svatby Charlese a Diany (29. července 1981)

Léto roku 1981 ovládla jediná událost: pohádková svatba britského následníka trůnu prince Charlese a jeho mladičké snoubenky Diany Spencerové. V ulicích Londýna se shluklo na 600 000 lidí, dalších 750 000 lidí pak fantastickou podívanou sledovalo po celém světě na televizních obrazovkách. Oslavy dočasně překryly pachuť z hospodářské krize a útoků IRA a nabídly Britům vidinu šťastnější budoucnosti.

Bohužel pro novomanžele Charlese a Dianu šlo o počátek strastiplného manželství, v němž Diana postupně pod tlakem královské rodiny a zejména Charlesovy oficiální milenky Camilly Parker Bowlesové propadala zoufalství, depresím a bulimii a nakonec se v roce 1996 s Charlesem rozvedla. Tragickou tečku za oslnivým princeznovským příběhem učinila v roce 1997 honička v Paříži, při níž auto s Dianou havarovalo a ona sama zahynula.

Šťastný pár princ Charles a Diana Spencerová
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Šťastný pár princ Charles a Diana Spencerová

60 let od prvního letu člověka do vesmíru (12. dubna 1961)

Jeho let trval pouhých 108 minut a až do roku 2011 šlo o nejkratší orbitální let v historii dobývání vesmíru. Přesto má sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin jednoznačné prvenství – 12. dubna 1961 se jako vůbec první člověk v historii dostal na oběžnou dráhu Země a stal se prvním člověkem ve vesmíru.

Ten den pochopitelně nic nešlo úplně hladce. Motor 2. stupně nosné rakety Vostok-1 pracoval při vzletu déle, než měl, takže Gagarin nabral oproti plánu o 25 m/s vyšší rychlost. Při přistávacím manévru se pak neoddělil přístrojový úsek od kabiny a loď navíc začala rotovat. Dramatická situace trvala dlouhých 10 minut, kdy automatika konečně přístrojovou část odstřelila a Vostok srovnal let. V sedmi kilometrech nad zemí se Gagarin katapultoval a přistál – pochopitelně úplně jinde, než měl. Sovětský svaz měl po Sputniku-1, první umělé družici Země, i prvního kosmonauta. Američané v té době skřípali zuby, o osm let později už ale přistáli na Měsíci.

Gagarin viděl jako první člověk v historii Zemi z vesmíru
Autor: profimedia.cz Gagarin viděl jako první člověk v historii Zemi z vesmíru

80 let od útoku na Pearl Harbor (7. prosince 1941)

Pearl Harbor, tedy Perlový přístav, leží na havajském ostrově Oahu a v roce 1941 se jednalo o jednu z nejodlehlejších vojenských základen na světě ztracenou uprostřed Pacifiku. Většina Američanů až do útoku Japonců vůbec netušila, že nějakou takovou základnu jejich námořnictvo má, případně kde se nachází.

Nálet Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 nicméně byl pro Američany tím, čím v roce 2001 teroristické útoky 11. září. Překvapivé údery si v obou případech v několika desítkách minut vyžádaly tisíce obětí a zavlekly Spojené státy do krvavých válek. V obou případech se USA pomstily hlavním organizátorům úderů: Vystopování a zabití Usámy bin Ládina v jeho úkrytu v Pákistánu trvalo Američanům téměř deset let, zatímco vrchního velitele japonského loďstva – admirála Isoroku Jamamota – zabili Američané v dubnu 1943, když poblíž Papui-Nové Guineje cíleně sestřelili jeho letadlo.

Útok na Pearl Harbor
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Útok na Pearl Harbor

reklama

reklama