Výkyvy Měsíce ohrozí lidstvo masivními záplavami. Vědci určili, kolik času nám zbývá

Výkyvy Měsíce způsobí podle vědců výrazné zvýšení hladiny vody Zdroj: iStock / Paramount Pictures

Pravidelně se opakující úkaz výkyvů Měsíce může tentokrát způsobit větší potíže. A podle vědců nemáme moc času na přípravu.

Mnohá pobřežní města se v současnosti kvůli zvedání hladiny moří z důvodů klimatické krize nacházejí v problémech, vědci ale varují, že bude hůř. Současná poloha Měsíce a s ní spojené nižší přílivy totiž na některých místech planety zatím úspěšně maskují to, co globální oteplování a s ním spojené zvedání mořské hladiny způsobuje. Což už bohužel nepotrvá dlouho.

Viklání Měsíce

Oběžnou dráhu Měsíce okolo Země si můžeme představit jako nakloněnou elipsu a úplně stejně vypadá i zemská orbita okolo Slunce. Tyto dvě oběžnice ale nejsou rovnoběžné a Měsíc se na orbitě kýve. Jedno zakývání zabere asi 18,6 roku a vidět ho můžete třeba na této animaci NASA:

Vysoký a nízký příliv se samozřejmě pravidelně střídají, na výši přílivu však má vliv právě tento 18,6 let trvající cyklus. Polovinu času jsou i vysoké přílivy daleko nižší, než je průměr. Už v roce 2034 se ale přílivy stanou nadprůměrnými a k současným, už tak zvýšeným hladinám moří budou přidávat další centimetry vody až do čtyřicátých let.

Dopad na planetu

Odborníci tento trend popsali na příkladu floridského města St. Petersburg. Studie odhadují, že mezi lety 2024 a 2033 může tamní hladina moře stoupnout o 8,9 centimetrů. Jenže minimálně polovinu z tohoto nárůstu zamaskují nižší vysoké přílivy. V další dekádě bude ovšem trend zvedání hladiny kvůli globálnímu oteplování pokračovat a zvýší hladinu asi o 9,4 centimetrů. To už však bude Měsíc vysokému přílivu přidávat na síle a k už tak vysoké hladině proto musíme podle vědců přičíst ještě 14,1 centimetrů.

měsíc 2 Zdroj: iStock

Výstavba infrastruktury se zřejmě nestihne

Ve výsledném součtu bude pak hladina během vysokých přílivů o 23,5 centimetrů výš, což ve městě způsobí častější a mnohem problematičtější záplavy. „Nedá se tomu nijak zabránit,“ tvrdí autor výzkumu, oceánograf a fyzik Gary Mitchum. „Ale když o tom, co přijde, víme, máme možnost se na to připravit.“ S tím souhlasí také atmosferický vědec Brian McNoldy. Podle něj je klíčové postavit v pobřežních oblastech odpovídající infrastrukturu, protože „i malá povodeň dokáže zařídit zhroucení dopravy.“ Problém podle něj ovšem je, že sehnat pro nějaké rozsáhlejší projekty financování může trvat i deset let a na výstavbu tak nemusí být dost času.