Vratné PET lahve v Česku: Záchrana před plastovou apokalypsou, anebo nafouknutá bublina?

Sníží zálohy na PET lahve naši spotřebu plastu, a uleví se tak životnímu prostředí? Naši zákonodárci tomu zatím nevěří a po Evropě můžeme sledovat zastánce i odpůrce této myšlenky.
Umenší plastovou hrozbu záloha na PET lahve?
Umenší plastovou hrozbu záloha na PET lahve?
istockphoto.com

Na pivní lahve jsme si už dávno zvykli, ale co byste řekli na placení záloh i za lahve plastové? Pokud patříte mezi tři čtvrtiny naší populace, tak jste nejspíše pro – alespoň podle průzkumu iniciativy Zálohujme, v níž má hlavní slovo společnost Mattoni. Ta nyní ve spolupráci s webem Košík.cz začíná speciální zálohované PET lahve prodávat. Zatím se jedná pouze o určitý vzorek lahví, který je vyroben z materiálu, umožňujícího až 80% recyklaci. Má tato tříkorunová záloha smysl?

Třídění a vracení plastů

Speciální edici si zatím můžete nakoupit na webu Košík.cz. Při dalším nákupu odveze kurýr použité (ale nezmačkané a nepoškozené) lahve a záloha se zákazníkovi vrátí v podobě zákaznických kreditů. Akce pod názvem „Z lahve bude lahev“ je tudíž pro obě zúčastněné strany výhodná – internetový rozvozce potravin motivuje zákazníky k dalším nákupům a Mattoni může budovat marketing na ekologickém poselství, což je dnes nejen užitečné, ale i důležité a společensky odpovědné. Co z toho ale plyne pro lid?

Tuzemští politici prozatím celonárodní zákon o recyklovatelnosti PET lahví neschválili, iniciativy se tudíž musejí ujmout soukromé firmy. Přestože má naprostá většina Čechů o recyklaci zájem a i v sousedním Slovensku bude plošné zálohování plastových lahví fungovat od roku 2022, poslanci argumentují, že by byl problém jak se změnou zákaznických návyků, tak i s reálnými možnostmi recyklace – a to navzdory skutečnosti, že v několika severských zemích dosahují právě díky zálohovaným PET lahvím až 90% recyklovatelnosti plastů. Zároveň je však třeba dodat, že Češi patří v třídění odpadu mezi nejzodpovědnější evropské národy, a tak jsou obavy spojené se změnou návyků částečně pochopitelné.

Opravdu ideální řešení?

Nejsme přitom jediní, kdo si v tomto tématu úplně neví rady. Rovněž Britové ze tří čtvrtin podporují zálohovatelné obaly, a to nejen na plastové a skleněné lahve, ale i na hliníkové plechovky. Skotská vláda už dokonce podnikla první kroky tímto směrem, když se zavázala k založení sběrných míst, kam bude možné všelijaké použité obaly donést a dostat zálohu zpět. Britové jsou také pod silným tlakem environmentalistů – zatímco třeba Norsko zavedlo systém záloh, který vedl k recyklaci až 95 % těchto typů odpadu, Britové se dlouhodobě pohybují na vcelku mizerných 45 %. Jen pro srovnání, Česko recykluje přes 57 % možných obalů, což je znatelně lepší výsledek než v případě Spojeného království, avšak stále se nejedná o nic světoborného.

Zajímavé a těžko odhadnutelné jsou však všechny důsledky, které mohou takové změny mít. Právě ve Skotsku se totiž objevily obavy, že záloha může vést k tomu, že si lidé namísto balení plechovek raději koupí několik větších plastových lahví. Tím totiž ušetří na zálohách, které by si mohli zapomenout vybrat zpátky – jenže zároveň tím také zvýší poptávku po PET lahvích a v důsledku dojde k vytvoření nezanedbatelného množství plastového odpadu! Vskutku absurdní situace, kdy zdánlivě dobrý nápad může nečekanými cestami vést až ke zhoršení původního problému.

Současný vývoj tedy jasně směřuje k maximální snaze o recyklaci a nejeden příklad ze západní či severní Evropy nám ukazuje, že zálohy by mohly fungovat. Ještě však chvíli potrvá, než se všechna pro a proti vyjeví zcela jednoznačně…

Text: MS

reklama