Voda, která myslí: roboti v hejnech osídlí vesmír

Osamocení roboti jsou na nic. Ale ve větším množství mohou změnit svět. Tak zní plán kybernetika Nikolause Corella.
Voda, která myslí
Voda, která myslí

Corell a jeho tým z univerzity v Coloradu už vytvořili dvacetičlenné hejno robotů – každý je velký asi pingpongový míček. Vědci jim říkají „droplets“ neboli kapičky. Když se spojí roboti dohromady, chovají se jako kapalina – „jako tekutina, která myslí“.

Hlavní výhodou robotů je jejich cena; jsou extrémně levní, a přesto se s nimi dá podnikat mnoho pokusů testujících umělou inteligenci. Výsledek jeho práce by měl trošku připomínat robota z filmu Terminátor 2. V akčním trháku s Arnoldem Scharzeneggerem v hlavní roli se objevil jako padouch robot T-1000 složený z „nanomorfů“.

Tedy z mnoha milionů malých částic, jakéhosi tekutého kovu. Díky němu mohl robot ve filmu měnit podobu, procházet mřížemi a vytvářet ze svého těla nejrůznější zbraně.  Něco podobného,  samozřejmě ve výrazně omezené míře, by jednou mohli umět Corellovi roboti.  V první fázi projektu jde o to, aby roboti byli schopní napodobit chování kapaliny.

Každý organismus na Zemi je složený z rojů spolupracujících buněk. V budoucnosti budeme pomocí rojů robotů kolonizovat planety

A ono se to daří. Sice jen s malým počtem robotů, ale ti už se opravdu jako kapalina chovají. Podle kybernetiků by mohli tito roboti plnit celou řadu složitých úkolů: například rozeznávat vzory v prostředí a podle toho adaptovat své chování. Když se podaří přenést tyto vlastnosti na větší roje, mohli by výrazně změnit svět. Jak?

Zrcadlo z robotů

Pokud by se se roboti dokázali spojovat do komplikovaných tvarů, mohli by podle Corella zformovat ze svých lesklých povrchů například zrcadlo – pak už by bylo snadné vytvořit tak například dalekohled na oběžné dráze. Zrcadlo s velkou plochou se tam dá dopravit jen velmi obtížně, kdyby však vzniklo z menších samočinných robotů až na oběžné dráze, mohli bychom vesmír poznat lépe než kdy předtím. A to ani nemluvě o tom, že by roboti mohli během několika sekund třeba vytvořit náhradu za poškozenou část letadla…

Robot na sklízení rajčat
Robot na sklízení rajčat

Právě proto Corellův výzkum finančně podporuje americké letectvo a NASA. Obě organizace si slibují, že by je autonomní roje robotů mohly přivést k vylepšení zbraní, kosmických stanic i bezpečnosti. Corell tvrdí, že jeho roboti nejsou teoreticky ničím omezení.


Metaforu se zahradou profesor Corell nepoužil náhodou. Právě na robotické zahradní technice zbohatl a také se na ní naučil, co všechno se dá pomocí umělé inteligence udělat… Podařilo se mu například vyrobit roboty, kteří dokáží bez lidské pomoci sklízet rajčata.

reklama