28. prosince 2012 15:05

Voda, která myslí: roboti v hejnech osídlí vesmír

Osamocení roboti jsou na nic. Ale ve větším množství mohou změnit svět. Tak zní plán kybernetika Nikolause Corella.

Corell a jeho tým z univerzity v Coloradu už vytvořili dvacetičlenné hejno robotů – každý je velký asi pingpongový míček. Vědci jim říkají „droplets“ neboli kapičky. Když se spojí roboti dohromady, chovají se jako kapalina – „jako tekutina, která myslí“.

Hlavní výhodou robotů je jejich cena; jsou extrémně levní, a přesto se s nimi dá podnikat mnoho pokusů testujících umělou inteligenci. Výsledek jeho práce by měl trošku připomínat robota z filmu Terminátor 2. V akčním trháku s Arnoldem Scharzeneggerem v hlavní roli se objevil jako padouch robot T-1000 složený z „nanomorfů“.

Tedy z mnoha milionů malých částic, jakéhosi tekutého kovu. Díky němu mohl robot ve filmu měnit podobu, procházet mřížemi a vytvářet ze svého těla nejrůznější zbraně. Něco podobného, samozřejmě ve výrazně omezené míře, by jednou mohli umět Corellovi roboti. V první fázi projektu jde o to, aby roboti byli schopní napodobit chování kapaliny.

Každý organismus na Zemi je složený z rojů spolupracujících buněk. V budoucnosti budeme pomocí rojů robotů kolonizovat planety

A ono se to daří. Sice jen s malým počtem robotů, ale ti už se opravdu jako kapalina chovají. Podle kybernetiků by mohli tito roboti plnit celou řadu složitých úkolů: například rozeznávat vzory v prostředí a podle toho adaptovat své chování. Když se podaří přenést tyto vlastnosti na větší roje, mohli by výrazně změnit svět. Jak?

Zrcadlo z robotů

Pokud by se se roboti dokázali spojovat do komplikovaných tvarů, mohli by podle Corella zformovat ze svých lesklých povrchů například zrcadlo – pak už by bylo snadné vytvořit tak například dalekohled na oběžné dráze. Zrcadlo s velkou plochou se tam dá dopravit jen velmi obtížně, kdyby však vzniklo z menších samočinných robotů až na oběžné dráze, mohli bychom vesmír poznat lépe než kdy předtím. A to ani nemluvě o tom, že by roboti mohli během několika sekund třeba vytvořit náhradu za poškozenou část letadla…

Právě proto Corellův výzkum finančně podporuje americké letectvo a NASA. Obě organizace si slibují, že by je autonomní roje robotů mohly přivést k vylepšení zbraní, kosmických stanic i bezpečnosti. Corell tvrdí, že jeho roboti nejsou teoreticky ničím omezení.

Metaforu se zahradou profesor Corell nepoužil náhodou. Právě na robotické zahradní technice zbohatl a také se na ní naučil, co všechno se dá pomocí umělé inteligence udělat… Podařilo se mu například vyrobit roboty, kteří dokáží bez lidské pomoci sklízet rajčata.

Ondra Těšínský

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom