Víte, jak dlouho vydrží lidské tělo bez jídla, vody a spánku?

Bez vody zkolabujete dříve než bez jídla. O mnoho dříve.
Za jak dlouho vás čeká smrt?
Za jak dlouho vás čeká smrt?
pixabay.com

Tělesná schránka člověka je obecně považována za nesmírně přizpůsobivou. Lidské přežití ovšem závisí na několika důležitých potřebách: bez jídla, vody, spánku a kyslíku příliš dlouho žít nemůžeme. Zatímco se bez některých důležitých zdrojů obejdeme klidně i dva měsíce, bez kyslíku vydržíme maximálně několik minut. Doba přežití se u každého člověka liší několika faktory, jako je například tělesná hmotnost a genetická výbava. Velkou roli sehrává i výcvik, s jehož pomocí se dají obecné limity navýšit. Lehkovážné experimenty však nejsou v této oblasti žádoucí. Například dehydratace je schopná ublížit životně důležitým orgánům, což může vést až k nezvratným škodám.

Bez jídla

Pokud ztroskotáte na opuštěném místě, nemusíte hned věšet hlavu, protože času na hledání potravy máte víc než dost. Jestliže se lidskému tělu nedostává živin, začne automaticky čerpat z tukových zásob. Byly zaznamenány případy, kdy lidé drželi hladovku a někteří dokázali přežít až 70 dní bez jídla. Tohle je však obecné číslo a šance na přežití se liší od osoby k osobě. Kromě avizované hmotnosti a genetických dispozic délku přežití ovlivňuje hydratace. Čím více pijete, tím delší dobu vaše tělo (většinou) přežije bez jídla. Pěkným příkladem je Mahátma Gándhí (1869–1948), který držel hladovku za nezávislost své země po dobu 21 dní. Takovou dobu ale vydržel díky dostatečnému pití vody. O vodě je navíc dobře známo, že čistí tělo od škodlivých toxinů a odstraňuje plaky z jater a tepen. To ale platí pouze za předpokladu, pokud je lidské tělo celkově zdravé a má dostatek důležitých živin.

Jak správně připravit hovězí biftek
Jak správně připravit hovězí biftek

Tělo začne během hladovění využívat své vlastní zásoby tuků, z nichž čerpá energii. Z evolučního hlediska tak činí proto, aby jedinec získal dostatečnou sílu k hledání potravy. Další fází ovšem dochází k poškození lidské schránky. Pakliže je člověk stále hladový a veškeré tukové zásoby byly zcela vyčerpány, tělo začne doslova jíst samo sebe pomocí tkání střevních stěn, svalů a dalších orgánů. Čím déle tento stav přetrvává, tím větší způsobí poškození. K trvalému poškození dochází po více než 3–4 týdnech hladovění. Za vůbec nejhorší je bráno poškození srdce. Tento dutý svalový orgán se stává postupně slabším a slabším až nebude schopen pumpovat dostatek krve do ostatních orgánů. Pak se může stát, že jednoduše vypoví službu a člověk zemře.

Jak již ale bylo zmíněno, délka přežití je u každého člověka individuální. Průměrně se člověk bez jídla obejde asi měsíc, ovšem statný jedinec s dostatečnými tukovými zásobami vydrží klidně déle. Šanci na přežití ovlivňuje i fyzický stav těla a imunitní systém, což jsou další orientační faktory.

Bez vody

Doba přežití je v této kategorii mnohem nižší než u hladovění. Bez vody játra selžou za méně než tři dny, v případě nezdravých jater se tato doba může o něco snížit. Není ale vyloučeno, že může člověk bez tekutin přežít až týden. To ale platí jedině v případě, kdy má kolem sebe vytvořeny ideální podmínky, tudíž neztrácí příliš mnoho tekutin. Mezi příhodné podmínky rozhodně nepatří pobyt na vyprahlé a sluncem schvácené poušti. Ovšem i ve volné přírodě vydrží člověk maximálně 3–4 dny, neboť bude pravděpodobně hledat vodu, čímž ztrácí energii (zejména pocením). Navíc dehydratovaný člověk ztrácí teplo mnohem rychleji. Bylo vypočítáno, že při teplotě 26,6 °C může průměrný člověk přežít bez vody po dobu až 7 dní. Ovšem jakmile se oteplí o pouhých 5 °C, doba přežití se zkrátí o celý den. Ovšem nenechte se mýlit, brzká dehydratace nehrozí pouze v létě, ale také v zimě, kdy tělo potřebuje pro zahřátí více vody. Je totiž nutné brát stále v potaz skutečnost, že se člověk snaží z nehostinného prostředí vymanit, tudíž se neustále pohybuje a spotřeba vody tak strmě stoupá.

Voda vs. sodovka
Voda vs. sodovka
Thinkstock

Dehydratace je pro naše tělo velmi nebezpečná, neboť pravidelný přísun tekutin zajišťuje tělu normální tělesnou teplotu. Pokud lidská schránka ztratí hodně vody a dojde k dehydrataci, začne se přehřívat a vnitřní orgány se velmi rychle poškodí. Vůbec nejhůře si s nedostatkem vody poradí srdce, které přestane fungovat mnohem rychleji, než by člověk očekával. Při extrémních podmínkách a nadměrné zátěži průměrný člověk nemůže přežít více než několik hodin. Voda se rovněž podílí na dobré funkci našich kloubů, které udržuje ve stabilní kondici. V případě jejího nedostatku se stane chůze bolestivá a klouby jednoduše natečou. Bez vody nemůžeme ani dobře strávit pozřenou potravu. Náš žaludek totiž potřebuje k přípravě žaludeční kyseliny dostatek vody. Zapomenout nesmíme ani na možnost žvýkání, pro které jsou nezbytné sliny tvořené vodou a enzymy.

Dehydratace má několik procesů. První fáze se projevuje vysušenými ústy a minimálním močením. Barva moči se promění do tmavě žluté až tmavě oranžové, přičemž mimo nevábné podoby bude i zapáchat. Nedostatek vody se projeví i na očích, které postihne opuchlost a vysušenost. Celkově se budete cítit unaveni a vaše srdce začne nepřirozeně rychle bít. Při extrémní dehydrataci už nebudete močit vůbec a dostaví se extrémní únava až podráždění. Následuje zvracení a vinou sníženého krevního tlaku se barva kůže změní na modrošedou. Kůže se stane na povrchu dokonce chladná.

Bez spánku

Stanovit přesnější dobu, jak dlouho může člověk žít bez spánku, je velmi těžké. Světový rekord je 264 hodin (11 dní) bez zamhouření oka s bez stimulantů. Vězte však, že spánková deprivace patří mezi vážné problémy, na které člověk může i zemřít. Pravidelný a dostatečně dlouhý spánek je obecně brán jako zdraví přínosný. Spánek jako takový nebyl prozatím vědou zcela úplně pochopen. Jestliže ale spíte méně než šest hodin denně, váš život si podstatně zkrátíte. Spánková nedostatečnost se po prvních 24 hodinách obvykle projeví bolestmi hlavy. Po 72 hodinách začne průměrný člověk ztrácet orientaci a objeví se kognitivní problémy a ztráta paměti. Po 144 hodinách přijdou halucinace a ztráta kontroly nad svým tělem. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, již po prvních 24 hodinách bez ulehnutí se imunitní systém člověka oslabí až o 50 procent, což tělo činí náchylnější na různá onemocnění, infekce a podobné neduhy.

Taky milujete spánek?
Taky milujete spánek?
istock.com

Spánek je pro lidské tělo a organismus nepochybně důležitý. Kromě psychické úlevy jsou během pochrupování nahrazeny poškozené buňky novými. Tělo zkrátka potřebuje regenerovat a vstoupit do pasivního stavu, během jehož trvání se opraví poškození, k němuž došlo během aktivního dne. Spánková nedostatečnost nicméně nevede k nenapravitelným stavům, neboť nemá tendenci poškozovat orgány jako hlad a dehydratace. V žádném případě to ale neznamená, že by měl netrénovaný člověk pokoušet své spánkové meze. A pokud ano, tak jedině pod bedlivým dohledem lékaře.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama