Vinařství se po tisíce let nezměnilo. Genetická shoda ale může škodit, tvrdí studie

Vína, která pijeme dnes, pili i starověcí císaři… 
Červené nebo bílé?
Červené nebo bílé?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dobrý ročník vín se pozná po chuti

Na starší vyzrálé víno pohlíží zkušený vinař s respektem a úctou. „Dobrý ročník“ obvykle lépe chutná a svojí cenou převyšuje běžnou nabídku současných vín. Historie vinařství sahá hluboko do naší minulosti. Na lahodné číši si pochutnávaly starověké civilizace a dobrá sklenka se stala nedílnou součástí egyptských obřadů a římských orgií. Odrůdy hroznů se tak pyšní spletitou historií, jejíž počátky dnes jen těžko odhalíme. 

Roušku vinařského tajemství se však podařilo částečně poodkrýt ve studii zveřejněné v časopise Nature Plants. Až doposud totiž nikdo nevěděl, jak stará vína vlastně pijeme. Podle posledních zjištění to zatím vypadá, že mnohé z populárních odrůd, které si dnes vychutnáváme, jsou extrémně podobné vínům dávných civilizací. A kdo ví, dost možná existovaly ještě tisíce let před dochovanými záznamy. 

Červené víno... a je ho dost
Autor: Foto: Topi Pigula Červené víno... a je ho dost

Časy se mění, chuť zůstává… 

Aby bylo možné genetickou linii vín určit, do studie bylo vloženo mezioborové úsilí mnoha výzkumníků. Své schopnosti předvedli experti na DNA, genetici a archeologové. Celkem bylo shromážděno 28 semen hroznů z devíti starověkých lokalit Francie, z nichž byly některé staré až 2500 let. Pak přišla na řadu pečlivá analýza jednotlivých genů hroznů a porovnávání se současnými odrůdami. Výsledky prokázaly, že všechna semena byla geneticky příbuzná s těmi soudobými. V jednom případě dokonce dnešní spotřebitelé pijí víno ze stejných hroznů jako středověcí Francouzi před 900 lety. Řeč je o odrůdě Savagnin Blanc (nikoli Sauvignon), což je víno pěstované ve východní Francii. „Je neuvěřitelně pravděpodobné, že někdo před 1000 lety pil něco, co je do značné míry geneticky identické s tím, co dnes pijeme,“ uvedl s nadšením Nathan Wales, spoluautor studie a lektor na University of York. 

Genetická zranitelnost

Vysledovaná historická stopa je nepochybně fascinující. Otázkou nicméně je, zdali je taková „shoda“ ku prospěchu věci. Výzkum totiž v pěstování vína odhaluje hlubokou zranitelnost, která pramení z vinařské „posedlosti“ zachovat všechny vlastnosti původní révy. Zatímco se v přírodě réva vinná (Vitis vinifera) přizpůsobuje okolním podmínkám, v domácích pěstírnách takovou možnost logicky nemá. Jakmile byl hrozen jednou vyšlechtěn k produkci specifického druhu vína, vinaři se jakýmkoli změnám snaží bránit. Jinými slovy, životní prostřední se po celém světě během času mění, odrůdy zůstávají de facto stejné. Jejich geneticky zmrazená minulost je tak činí náchylnými k dnešním extrémním výkyvům počasí, vyvíjejícím se škůdcům a patogenům. „Jak hrozby postupují, při pěstování budeme potřebovat více chemikálií a postřiků,“ upozornil Wales. 

Environmentální nebezpečí

Odborník především reagoval na aktuální situaci, kdy jsme svědky citelného oteplování planety a extrémních výkyvů teplot. Na druhou stranu to ale neznamená, že by byla všechna vína odsouzena k zániku. Je nicméně nutné přihlédnout k aktuální environmentální situaci a podle toho přizpůsobit pěstování jednotlivých odrůd. Geneticky identická vína po celém světě jsou totiž stejně náchylná na stejné škůdce a nemoci. Vědci tedy nabádají ke šlechtění nových vín, jež budou vůči současnému prostředí tolerantnější a odolnější. V neposlední řadě se mohou objevit nové chutě schopné soupeřit s těmi nejlepšími. A takovou změnu lační strávníci zcela jistě uvítají… 

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama