Víkendovým dospáváním ztracený spánek nenahradíme, ukázal experiment

Ani delší spánek v sobotu a neděli nezabrání negativním metabolickým změnám. Spánek má vliv na množství inzulinu v těle.
Spíte o víkendu déle?
Spíte o víkendu déle?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Spíme málo 

Nedostatkem spánku trpí stále více lidí. Přitom již někdy od 90. let minulého století dobře víme, že takové zanedbávání může ovlivnit například metabolické zdraví člověka. Výsledkem jsou behaviorální a fyziologické změny, které někdy vedou až k obezitě a cukrovce. Výjimku netvoří ani depresivní stavy, úzkost a sklony k užívání návykových látek. Podle údajů Centra pro kontrolu nemocí (CDC) v roce 2014 zhruba 35 % dospělých Američanů spalo méně než doporučovaných 7 hodin denně. A netřeba ani zdůrazňovat, že se obdobná nespavost týká čím dál větší části dnešní populace. Mnoho lidí se tak snaží svůj spánkový deficit „naspat“ v mimopracovní dny, tedy přes sobotu a neděli. Právě o víkendu si většina lidí v ložnici polenoší podstatně delší dobu než během všedních dní. Jak nám ale věda naznačuje, takové chování není pro lidské zdraví vůbec příznivé. 

Zda nám pomůže spánkový deficit „splatit“ vydatný spánek během mimopracovních dnů, se pokusili zjistit výzkumníci z University of Colorado Boulder. Pro zodpovězení této otázky se američtí vědci zaměřili na 36 dobrovolníků ve věku od 18 do 29 let, kteří byli rozděleni do tří skupin. Aby byly závěry co nejobjektivnější, žádný z účastníků netrpěl nespavostí nebo zdravotním problémem. Postup byl následující. Zatímco jedné skupině bylo dopřáno 9 hodin spánku po dobu devíti nocí, ve druhé mohli dobrovolníci spát pouze 5 hodin. Poslední skupina spala 5 hodin po dobu pěti dní, přičemž následující dva dny si mohli účastníci lenošit, jak chtěli. Právě třetí skupina dobrovolníků tak de facto simulovala běžné chování dnešního člověka, který pracuje od pondělí do pátku (v týdnu spí kratší dobu, o víkendu delší dobu). A co se zjistilo? 

Překvapivé výsledky

Předně byly pozorovány stravovací návyky všech 36 dobrovolníků. Pomocí krevních testů se pak sledovala citlivost na inzulin. Takové informace jsou pro závěr velmi důležité, neboť snížená citlivost na inzulin je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje diabetu.

Citlivost na inzulin je klíčová

Citlivost na inzulin (hormon snižující hladinu cukru v krvi) představuje určitý proces těla a jeho reakce na inzulin po jídle. Každá zkonzumovaná potravina tvorbu inzulinu stimuluje – některá více, jiná zase méně. Výsledky studie ukázaly, že dobrovolníci v prvních dvou skupinách, kterým nebyl dopřán „víkendový spánek“, více jedli, přibírali na váze a jejich citlivost na inzulin klesla o 13 %. Účastníci třetí skupiny naopak po večeři konzumovali méně jídla než dobrovolníci z ostatních dvou skupin. I přes nižší příjem kalorií ale jejich citlivost na inzulin také klesla. Jakmile se třetí skupina vrátila po dvou dnech neomezeného spánku k tomu omezenému, i minimální pozitiva nadbytečného spánku byla stejně ztracena. „Nakonec jsme neviděli žádný přínos v jakémkoliv metabolickém výsledku u lidí, kteří o víkendu spali,“ uvedl vedoucí studie Chris Depner.

Experiment naopak odhalil, že u dobrovolníků ze třetí skupiny jejich citlivost na inzulin klesla v játrech a svalech více než u ostatních účastníků z první a druhé skupiny, což je vystavilo zvýšenému riziku diabetu. „Naše zjištění ukazují, že senzitivita na inzulin, specifická pro sval a játra, byla horší u jedinců, kteří měli víkendový spánek,“ vysvětlil Depner. Jak je tedy zřejmé, ani dospáváním v sobotu a neděli nenaspané hodiny během týdne nedoženeme, alespoň co se týká metabolického zdraví. 

Spánkem ke zdraví  

K výsledkům se vyjádřil neurolog Jeffrey Durmer, spoluzakladatel FusionHealth v Atlantě, který se na problematiku spánku úzce specializuje. „Spánek je základním každodenním stavebním kamenem pro zdraví vašeho těla, mozku a mysli. Pokud nemáte dostatek spánku, vaše zdraví je přímo ovlivněno, a to se může, nebo nemusí zotavit s dalším spánkem,“ upozornil Durmer. Podle zkušeného neurologa spánková deprivace způsobuje špatnou stresovou reakci a potíže s řešením problémů. Den po nedostatečném spánku může zvýšit naši chuť k jídlu, zvláště pak u potravin s vysokým obsahem kalorií. Lidský mozek je protkán miliardami neuronů, které pro doplnění nezbytných neurochemikálií vyžadují kvalitní spánek. Řeč je například o neurotransmiterech, jež mezi neurony komunikují. Taková komunikace se pak projevuje na naší bdělosti, kognitivních funkcích, emocích, pocitech, fyzickém pohybu a integraci důležité pro učení a rozvoj. Spánek bychom tudíž neměli v žádném případě zanedbávat. Právě naopak – měl by se stát důležitou částí celého dne. 

Text: Petr Smejkal
 

Reklama
Reklama