Vidíte na obrázku mladého, nebo starého muže? Tahle hádanka mate už přes 50 let

Další z oblíbených mozkových rébusů je tu. Tentokrát se podíváme na slavného zástupce dvojznačných obrázků a pokusíme se nastínit, proč někdo na obrázku vidí starého muže a někdo sošného mladíka.
Stařec, nebo mladík? Na obrázku jsou vážně oba dva...
Stařec, nebo mladík? Na obrázku jsou vážně oba dva...
The Illusions Index
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pořádně se zadívejte na úvodní obrázek. Vidíte na něm hlavu starého, či mladého muže? Tento nejednoznačný obraz už více než půlstoletí fascinuje, stejně jako řada dalších podobných děl. Pojďme si nastínit, co se v našem mozku při sledování těchto obrazů vlastně děje.

Tajemný mozek v akci

Autorem obrázku je americký neurovědec Jack Botwinick, který tak v roce 1961 výrazně přispěl k tématu zkoumání těchto dvojznačných figur – právě sem totiž patří všechny kresby, na nichž se zároveň vyskytují dva či více různých, často protichůdných symbolů. Botwinick obrázek nazval „manžel, nebo tchán“, čímž odkazoval na starší hádanku „má žena a má tchyně“, jež se během první světové války objevila v jednom z amerických humoristických časopisů. Po pár desetiletích se tyto protichůdné figury ocitly v centru zájmu psychologů, kterým nedalo spát, jak tyto optické klamy vlastně fungují.

Postupem času se dominantní stala následující hypotéza: lidská mysl funguje modulárním způsobem, jedná se tedy o jakousi stavebnici složenou z obrovského množství částečně nezávislých oddělení, jejichž způsoby zpracování informací se nedostávají do vědomí; to se podaří jen výsledkům. Jinými slovy, v naší hlavě se může odehrávat leccos, ale k nám se obvykle dostane pouze výsledek složitých úvah. Pro vysvětlení optických iluzí to znamená, že ty mozkové systémy, jež jsou zodpovědné za zpracování vizuálních podnětů, jsou pro nás racionálně neproniknutelné. Proto se nám leckdy nedaří vidět druhou z možných variant na obrázku, přestože se sebevíc snažíme – rozumové povědomí o tom, co by tam mělo být, je jedna věc, ovšem samotné zpracování vizuální informace je něco úplně jiného.

Pro každého něco jiného

A do toho se ještě montují fenomenologové, což je významná odnož filozofie 20. století, která zdůrazňuje subjektivní prožívání každého člověka a každého momentu. Dokážete si představit, že pokud bychom přistoupili na možnost, že u každého jednotlivce vstupují do výsledného vnímání  nevysvětlitelné individuální faktory, celé bádání by nám to ještě zkomplikovalo; naneštěstí se zdá, že fenomenologové mají do značné míry pravdu, kvůli čemuž také někdo z nás dokáže na obrázku vidět starce a někdo jiný mladíka. Do jaké skupiny se řadíte vy?

Text: MS

Reklama
Reklama