VIDEO: Rusko postavilo jaderný reaktor na moři

Rusko to zkouší s jádrem znovu, levněji a bezpečněji.
Plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov
Plovoucí atomová elektrárna Akademik Lomonosov
youtube/NTI
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Po několikaleté stavbě dokončilo Rusko v říjnu výstavbu prvního plovoucího jaderného reaktoru. Nese jméno Akademik Lomonosov a domovský přístav má v loděnici Baltiysky Zavod JSC v St. Petěrsburgu. Plavidlo s výtlakem 21 tisíc tun bude u pobřeží zásobovat arktické město Pavek město výkonem 70 MW – dost na to, aby zásoboval energií 200 tisíc lidí. Jedná se o počátek nového typu reaktoru nebo slepou cestu energetiky?

Dlouho vyhlížený projekt

V první řadě je třeba dodat, že Akademik Lomonosov samozřejmě není první kombinací jaderného reaktoru a námořního plavidla – jaderné ponorky či letadlové lodě využívají štěpnou reakci úspěšně již od 50. a 60. let. Vzniklo i několik relativně civilních jaderných plavidel, povětšinou určených k vědeckým účelům. Mezi lety 1968 až 1975 dokonce historicky první plovoucí reaktor MH-1A zásoboval 10 MW oblast Panamského průplavu.

Akademik Lomonosov je však prvním pokusem stejného ražení jako MH-1A po skoro půlstoletí. Spíše než tradiční lodí je navíc Akademik Lomonosov čímsi bližším ropné plošině. Jde zejména o komponent energetické infrastruktury, který se "shodou okolností" pouze nachází na vodní hladině.

Koncept plovoucích jaderných reaktorů visí ve vzduchu také již několik dekád, nabízí totiž několik podstatných výhod. V první řadě lze podobný reaktor budovat "prefabrikovaně" na jediném místě a poté rozesílat do míst potřeby. Modulární stavba usnadňuje leccos z drahého budování jaderných elektráren na souši a teoreticky může být prováděna na průmyslové škále.

Na videu se podívejte, jak vypadá kotviště Akademika Lomonosova

Jak vypadá kotviště jaderné elektrárny

Na moři má navíc plavidlo velmi snadný přístup k chladícímu médiu, kterým je voda - ačkoliv je samozřejmě žádoucí, aby na havárii nikdy nedošlo, pokud se tak stane na moři, její důsledky by byly méně závažnější. I to je jeden z rozdílů mezi haváriemi ve Fukušimě a Černobylu. Zatímco v první katastrofě unikla většina radiace do Tichého oceánu, černobylský mrak sužoval evropskou pevninu kolem sebe po dlouhé týdny. Vlastně lze říct, že kdyby se již samotná Fukušima nacházela na moři, zemětřesení ani tsunami by na ní nemělo efekt.

Není se tak čemu divit, že Akademik Lomonosov může být pouze první plovoucí elektrárnou svého druhu.

Jaderná renesance?

Svou vlastní obdobu již oznámila i Čína. Její Modulární multifunkční plovoucí reaktor s označením ACPR50S má být zprovozněn k roku 2020. Disponovat má kapacitou 60 MWe a krom elektřiny má izolovaným oblastem nabízet i odsolovací kapacitu. Svůj vlastní plovoucí reaktor navrhují i vědci z Massachusettského technologického institutu - podobat se již má přímo ropné plošině, a na rozdíl od ruského nebo čínského reaktoru má být určen pro běžné pobřežní oblasti, nikoliv izolovanější regiony.

Cílem vědců z MIT je přímo přinést "pozitivní změnu v ekonomice jaderných elektráren", a nutno říct, že v tom zdejší odborníci nejsou sami. Žhavým trendem v jaderné energetice jsou modulární reaktory nejen plovoucí, ale i ty na souši. V posledním roce oznámila plánovanou stavbu první pokusné elektrárny společnost NuScale i kanadský OPG. Obě zařízení by měla být uvedena v provozu zhruba v druhé polovině příštího desetiletí. Oproti českému gigantu jménem Temelín jsou modulární reaktory budovány prefabrikovaně (stejně jako lodě) a disponují i menším výkonem (rovněž stejně jako lodě). To na první pohled nezní jako výhoda – ve skutečnosti jsou však díky tomu podobné reaktory bezpečnější. Není totiž třeba do nich pro chlazení pumpovat chladnou vodu - reaktor totiž přebytečnou energii odvádí přirozenou cirkulací. Jinými slovy, opakování Černobylu a Fukušimy by zde bylo vyloučené. Alespoň dokud nedojde k přímému fyzickému poškození stěny reaktoru.

Vzdor mnoha novým, bezpečnějším designům jsou však investice plynoucí do jaderné energetiky řádově nižší než ty jdoucí do obnovitelných zdrojů. Dokonce i v Číně, která buduje rekordní počet jaderných elektráren, roste sektor obnovitelné energetiky rychleji než ten jaderný. Důvod je nasnadě - jaderná energetika se haváriemi ve Fukušimě a Černobylu historicky poněkud znemožnila.

Vzhledem k tomu, nakolik se nové reaktory snaží chytře skloubit ekologičnost, efektivitu a nižší cenu, je možné, že budoucí uživatelé na ní časem změní názor. Zdali se tak ovšem stane, bude záviset i na tom, jestli projekty jako Akademik Lomonosov prokáží svou dlouhodobou bezpečnost.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama