Lodní vraky na dně moře jsou plné ropy. Jak moc hrozí ekologická katastrofa?

Na dně světového oceánu leží stovky potopených lodí. Spolu s nimi šly ke dnu i nádrže plné paliva, které každým dnem korodují.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Černé slzy moře - vraky

reklama

Potopené lodě, letadla, ale i tanky, které byly na lodních palubách, se staly atraktivním cílem potápěčů, jejichž snímky ukazují pomalu se rozpadající trupy. Přesný počet lodních vraků z druhé světové války činí 6 338 kusů. A mnoho z nich stále obsahuje velké množství ropy.

Potopené lodě jsou stále rizikem znečištění moří
Autor: iStock Potopené lodě jsou stále rizikem znečištění moří

Poklad na dně moře?

Lodní palivo je biologicky rozložitelné, navíc bude z trupů uvolňováno postupně, takže celosvětová ekologická katastrofa nehrozí. Přesto je výpočet pro množství ropy na rozpadajících se palubách úctyhodný. „Jde o 2,5–20,5 milionů tun ropy,“ říká Dagmar Schmidt Etkin, která se dlouhodobě zabývá otázkami environmentálních analýz a populační biologií v ekosystémech. To, že unikající ropa nevytvoří náhlou ekologickou katastrofu, jakou byla například ropná skvrna při havárii tankeru Exxon Valdez, ale neznamená, že nemůže lokálně škodit.

Ropa odmašťuje peří a srst vodních živočichů, které tak ztrácejí svou vodoodpudivost. Rovněž je schopná zalepit dýchací otvory, a pokud se dostane do trávicího traktu, je smrt zvířete vysoce pravděpodobná. A pokud vodní hladinu pokryje neprůhledná vrstva čehokoliv, naprosto zásadním způsobem to zasáhne fotosyntetizující organismy, které ke svému životu nutně potřebují světlo.

Lodě na dně oceánu představují hrozbu
Autor: iStock Lodě na dně oceánu představují hrozbu

Čistit je drahé a neefektivní

„Bez zásahu člověka se zhruba 20 % ropy vypařilo, 50 % rozložilo, 12 % leží v tuhých chuchvalcích na dně a 3 % jsou stále na plážích v netoxických zbytcích. Čištěním bylo za miliardové náklady odstraněno 8 % ropy, z břehů pouze 6 %. Tlakové čištění pláží však zabilo většinu pobřežního života. Na ty úseky pláže, které byly z experimentálních důvodů ponechány nevyčištěné, se život vrátil již po 18 měsících, kdežto na čištěných úsecích to trvalo 3–4 roky,“ píše časopise Scientific American v souvislosti s výše zmíněnou havárií tankeru.

Na jedné straně tak stojí výpočet množství ropy, které se časem dostane do mořského ekosystému, a na druhé přírodní procesy, jež si s ní dokážou poradit. Jen na čas mohou zakalit atraktivní potápěčské destinace, změnit dočasně kvalitu ekosystému a poškodit některé druhy organismů v bezprostředním okolí.

Sledujte dokument Černé slzy moře na Prima ZOOM.

reklama

reklama