Video: Rakovina v přímém přenosu. Vědci poprvé pozorovali jak vzniká

Rakovina je oprávněný strašák současné civilizace. Na její výzkum se vynakládají celosvětově stovky milionů dolarů. Teď poprvé vědci vizualizovali vznik rakoviny – od první zasažené buňky a po silně rozvinutý karcinom. Jak to vypadá?
Vizualizace rakoviny
Vizualizace rakoviny

reklama

V akváriích Bostonské dětské nemocnice se prohánění rybičky. Žádné extrémně vzácné druhy, nýbrž běžná akvarijní dania pruhovaná (Danio rerio) velká sotva 4,5 cm, jež je mezi akvaristy známá pod zlidovělým názvem „zebřička“.

Zřejmě za to může výrazné pruhování od hlavy až po konec ocasu. Jenže v bostonské nemocnici sehrály zásadní úlohu ve studiu vzniku a šíření rakovinných buněk. Základem bylo zodpovězení prvotní otázky: Co se musí stát, aby se z běžné buňky stala smrtelná, nebezpečně se šířící rakovina? „Zjistili jsme, že začátek rakoviny nastane po aktivaci onkogenu nebo ztráty nádorového supresoru, což je o jednobuněčný krok zpět směrem zpět do stavu kmenových buněk,“ říká Charles Kaufman, hlavní autor studie, jež vyšla v lednovém čísle prestižního měsíčníku Science. Profesor Kaufman si je vědom faktu, že některé buňky v sobě mají mutaci pro vznik rakoviny, ale přesto se nezačnou nekontrolovatelně množit. Výzkum probíhal v Zon Laboratory v Boston Children's Hospital.

 

Vědci dokázali rybkám přeprogramovat geny takovým způsobem, že jakmile buňka zmutovala do rakovinné podoby, zbarvila se do zelena. Doslova se rozsvítila. A navíc dostali porci rakovinných buněk lidského melanomu. Sledování mohlo začít. Během bedlivého pozorování ryb zaznamenal ve dvou případech jediný bod, tedy zeleně světélkující buňku. A v obou případech se z nich nakonec vyklubal rakovinný nádor.

 

„Odhaduje se, že pouze jedna z desítek či stovek milionů buněk se nakonec změní v melanom," říká prof. Kaufman. Která z nich to bude? Co se musí stát, aby se buňka změnila na karcinom? Vědci pečlivě zkoumali nejen počet a šíření „svítících“ buněk v těle rybky, ale snažili se rozřešit onu výše zmíněnou záhadu. Výsledky genetických testů je vrátily zpět k hypotéze, která už jednou byla nastolená a získala název „field cancerization“. Serveru Scientific American to profesor Kaufman vysvětlil následovně: „Rakovina se vyvíjí pouze tehdy, když se buňky v tkáni vrátí do více primitivní podoby a začne dělení.“ Sám je přesvědčen, že tento model se dá aplikovat nejen na melanom, ale na naprostou většinu rakovinného bujení, a naznačuje tak další směr vědeckého bádání.

Vědci měli poprvé možnost pozorovat vznik rakoviny od první buňky. Pochopení vzniku rakoviny může vést k pochopení „zániku“, tedy toho, jak „zařídit“, aby se buňka s mutagenními předpoklady nezvrhla v bující nádor. Pozorovat šíření rakoviny z jednoho bodu bylo fascinující a zároveň dramatické. V tomto případě se dá parafrázovat slavný výrok Neila Armstronga, jenž jako první udělal krok na Měsíci. I v tomto případě jde o velký krok pro lidstvo. Jen je nutno pokračovat v cestě, neboť podle statistik každý rok zemře v České republice na rakovinu přes 27 000 lidí. Jednoduchý výpočet ukáže, že denně podlehne rakovině v České republice 74 lidí.

Text Topi Pigula

reklama

reklama