Velké srovnání velikonočních tradic: Kde nenávidí zajíce a kde vás ukřižují?

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, a slaví se proto prakticky po celém světě. Způsob, jakým je lidé tráví, se ale může extrémně lišit, a to nejen mezi kontinenty, ale dokonce i v rámci Evropy.

Velikonoční tradice v Německu

Němci si například extrémně potrpí na dekorace. Barevnými stužkami a velikonočními vajíčky zdobí všechno okolo sebe včetně stromů. Na Velký pátek se obědvá ryba, o Velikonočním pondělí zase jehněčí. Stejně jako Češi pečou velikonočního beránka a kromě toho také dorty s kandovaným ovocem a sušenky ve tvaru vajíček a květin. Pořádají se velikonoční trhy. O vejce (v případě Němců většinou čokoládová) děti nekoledují, ale rodiče jim je schovávají po domě a zahradě a předstírají, že je tam nechal velikonoční zajíček.

Ten mimochodem právě z Německa „pochází“ – podle legendy vévodkyně Rosilinda von Lindenberg z vděčnosti za útočiště, které jí a jejím dětem poskytli, darovala lidem z jedné místní vesničky kuřata. Jejich vejce nabarvila a nechala místní děti je hledat. Z křoví, kde je ukryla, ale vyskočil zajíc, a děti uvěřily, že jim je přinesl právě on.

Velikonoční tradice v Polsku

To v Polsku jsou Velikonoce samozřejmě víc než jako zábava brány jako důležitý křesťanský svátek, čemuž odpovídá i 40denní symbolický půst, který jim předchází a končí posvěcením „velikonočního košíčku“ s vejci, chlebem nebo třeba bílou klobásou. Peče se Mazurek, plněný koláč. Tradiční „mrskačky“ doprovází i zvyk polévání žen a dívek vodou (v posledních letech se do této tradice kromě klasických věder a hadic zapojily i vodní pistolky a podobné vynálezy), z čehož se dámy mohou vykoupit barvenými vajíčky. Ve městech i na vesnicích je možné vidět nádherné „palmy“ spletené z proutí a květin.

Velikonoční tradice na Slovensku

Slováci slaví víceméně stejně jako my, neplatí to ale pro jídlo. Samozřejmě, různé speciality se podávají v různých regionech, typická jsou sice celkem logicky jídla z vajec i jehněčí, ale kromě nich Slováci pojídají i pro nás v tuhle dobu extrémně neobvyklý bramborový salát a řízky. Beránka navíc někde pečou na slano, z vajec, housek a klobás. Jinde vás zase uctí polévkou z kyselého mléka a křenu.

Velikonoční tradice v Británii a Francii

Velikonoční svátky v Británii už dávno nemají žádná silná náboženská pouta. Jediná věc s náboženským symbolem, co jim zbyla, je tradiční velikonoční pečivo, které zdrobí kříž. Svátky si Angličané užívají hlavně s rodinou a pečou si k tomu pochoutku zvanou simnel cake – hutný ovocný dort pokrytý vrstvou marcipánu. V neděli před Velikonočním pondělím děti čeká hon na čokoládová velikonoční vejce, která jim dospělí v zahradě nebo po domě poschovávali; i tady se tvrdí, že jim je přinesl velikonoční zajíc.

To ve Francii nosí dětem dobroty zvony z četných katedrál. Pokaždé, když na Velký pátek na dva dny ztichnou, tvrdí dospělí, že si pro čokolády pro děti letí do Říma. Jinak jsou místní tradice víceméně shodné s těmi britskými. Nejlepší a nejzajímavější jsou zkrátka i tady hlavně regionální zvyky. Třeba ve vesnici Bessières dobrovolníci každoročně vyrábějí obří omeletu z 15 tisíc vajec, což je tradice, která svými kořeny sahá až k okamžikům, kdy si tam na omeletě pochutnal Napoleon Bonaparte a pak údajně trval na tom, že vesničané musejí následujícího rána udělat jednu obří, pro celou jeho armádu.

Velikonoční tradice ve Španělsku a Itálii

Evropské země, kde je daleko víc praktikujících křesťanů, berou oslavy velikonočních svátků daleko vážněji. Ve Španělsku oslavám zasvětí vždycky celý týden – Semana Santa, Svatý týden, je protkaný extravagantními procesími, na která můžete narazit prakticky v každém městě a jejichž součástí jsou i různá vyobrazení biblických příběhů a živá hudba.

V Itálii na Velký pátek papež vede v Římě mši, během níž se vztyčí obří krucifix zdobený ohnivými pochodněmi. Ve Florencii se zase drží tradice Scoppio del Carro, během níž lidé oblečení do šatů z 15. století dotáhnou divoce zdobený vůz napěchovaný ohňostroji na malé náměstí, kde ho obestoupí stovky lidí a užívají si následující světelnou podívanou.

Velikonoční tradice ve Finsku a Norsku

Severské země Velikonoce také slaví, mají tam ale takový strašidelný podtón. Ve Finsku se děti oblékají do kostýmů čarodějů a čarodějnic. Okolo hlavy si ovazují barevné šátky, obličej si ozdobí pihami a sladkosti vyměňují za vlastnoručně vyrobené obrázky. Finové si obzvlášť potrpí na různé dekorace. Ze všech sil se snaží naklíčit jarní osení a vyzdobit byty kočičkami, počasí takhle na severu ale občas zkrátka takovým tradičním ozdobám nepřeje. Místní se proto musejí někdy spokojit s náhražkami, třeba peřím nebo papírovými květinami. I tady se koleduje a hledají se poschovávaná vajíčka.

Norové ve svátek, kterému říkají påske, mívají volno. Některé věci, třeba náboženské aktivity nebo čokoládová vajíčka a jehněčí, jdou ruku v ruce s tím, co se děje v západní Evropě, některé jsou pro zbytek světa poněkud zvláštní. Norové například Velikonoce mají spojené s konzumací citrusových plodů. Žlutá a oranžová dominují také v barevné paletě dekorací. A většina rodin také o Velikonocích uzavírá lyžařskou a běžkařskou sezonu, či naopak zamíří na dovolenou za sluníčkem. Asi nejbizarnější „tradicí“ je s Velikonoci spojená sezonní posedlost Norů drsnými detektivními příběhy a seriály – místní knihkupectví v tomto období nemají ve výlohách nic jiného a televize vysílá jednu detektivku za druhou.

In Australia, the Easter Bunny is often replaced by the Easter Bilby (seen below; photo by Kevin503). pic.twitter.com/rdO4zMt6B9

— Quite Interesting (@qikipedia) April 1, 2018

Tradice v USA, na Zélandu či v Austrálii

Ve Spojených státech mají Velikonoce materiálnější nádech než kdekoli v Evropě. Běžně se tam pořádají různé bohoslužby a veřejné i soukromé hony na plastová vejce plná čokolády a bonbonů. I Američané barví klasické kraslice, ale hlavně jsou během těchto svátků schopní zkonzumovat neuvěřitelné množství sladkostí; v roce 2021 například podle NRF utratili za dobroty celkem 2,6 miliardy amerických dolarů, což je asi 66 miliard korun.

Čtěte také: Velikonoční otvírací doba PŘEHLEDNĚ: Kdy stihnete nakoupit před svátečními hody?

Australané a obyvatelé Nového Zélandu o Velikonocích samozřejmě nemohou stejně jako Evropané slavit Velikonoce jako svátky jara. Pro ně jimi začíná podzimní období. A co víc, Australané v posledních letech začali odmítat koncept velikonočního zajíčka. Vzhledem k jejich problémům se zavlečenými králíky se není čemu divit. Místo zvířete, které je pro ně synonymem pro škůdce a havěť, tak nově vznikly tendence oslavovat Velikonočního Bilbyho, neboli místní ohrožený druh, bandikuta králíkovitého.

Christians in Africa are wilding. They're more Catholic than the pope himself. Happy Easter 😀 pic.twitter.com/L3VDwPI3XD

— The People’s Watchman (@bonifacemwangi) April 4, 2021

Velikonoční tradice v Africe a na Filipínách

Možná vás to překvapí, ale v mnoha oblastech Afriky jsou Velikonoce stále ještě hluboce náboženským svátkem, vlastně daleko víc, než tomu v současnosti je ve většině Evropy. Místní kaple a kostely v tomto období zdobí dekorace plné květin a motýlů a zmrtvýchvstání Ježíše tu připomínají v bohoslužbách, které jsou neodmyslitelnou součástí těchto svátků. V Etiopii je Fasika, 55 dní dlouhé postní období vrcholící o Velikonocích, o mnoho důležitějším svátkem než Vánoce a vrcholí tancem, hudbou, oslavami a hostinami.

Podobně vážně k Velikonocům přistupují na Filipínách. Tradičně se tam konají dvě procesí. Mužské, které připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání, a ženské, znázorňující utrpení Panny Marie. Obě tato procesí se pak potkají před kostelem, kde ženy odhodí své černé závoje a slaví se setkání těchto dvou biblických postav. Ale to není všechno. Někteří to připodobnění se ke Kristu dotáhnou ještě mnohem dál než k pouhému průvodu. Právě Filipíny jsou jedním z míst, kde na Velký pátek můžete zhlédnout náboženské rituály vrcholící ukřižováním dobrovolníků.

Zdroj: Easter Good Friday

Video, které jste mohli minout: Ve světě bojují s nedostatkem vajec, jak je na tom Česko? Hrozí zdražení, varují ekonomové