Vědecký důkaz: lysohlávky vyhrávají nad lidskou depresí

Trpíte depresemi? Zaměřte svou pozornost na lysohlávky. Ale jen pod lékařským dozorem.
Lysohlávka druhu Psilocybe zapotecorum
Lysohlávka druhu Psilocybe zapotecorum
Alan Rockefeller CC BY-SA 3.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Lysohlávky mění lidskou psychiku...

Pojď, dáme houbičky,“ zval mě už poněkolikáté kamarád Antonín K. a rozhodně to nebyla podzimní smaženice. A vždycky se podivoval mému odmítnutí. „Ty, takový kreativní člověk. Píšeš, fotíš, vyprávíš… a nechceš se posunout dál?“ Nejde ani tak o to, že bych nechtěl, ale prostě jednoduše se bojím. Jsou možná věci, které o sobě nechci vědět a jsem z generace, která považuje drogy, a to i ty přírodní, za nebezpečné. Jenže v případě nejznámější lysohlávkové obsahové látky, psilocybinu jde o míru, kterou laik jako já prostě nemusí odhadnout. Navíc každá jednotlivá houba může být v jiné „kondici“ a mít tak psylocibin v jiné koncentraci. Je to podobné jako s jablky, mohou růst na stejné větvi, být stejně vystavena slunci i dešti, ale přesto jedno z nich může být mnohem sladší. „Jak chceš, ale rozhodně o hodně přicházíš, jde o skutečné rozšíření mysli,“ uzavírá diskusi kamarád.

Lysohlávka druhu Psilocybe.tampanensis
Autor: workman CC BY-SA 3.0 Lysohlávka druhu Psilocybe.tampanensis

… a mění průtok krve do mozku

Lysohlávky jsou široce rozšířené houby, výpravy na ně dělají hledači jak do českých luk, tak mexických okrajů lesů. Zároveň si ale jejich účinků povšimli vědci, a tak se dostaly i jejich laboratoří. V roce 1938 odstartoval švýcarský chemik Albert Hofman diethylamidem kyseliny lysergové (LSD) sérii zkoumání včetně pokusů na dobrovolnících i vězních (nejčastěji jsou citovány pokusy Američanů a Sovětů, ale pokusy se dělaly i v bývalém Československu). Nově se pomocí moderních zobrazovacích metod ukázalo, že požití psilocybinu v přesně odměřené dávce mění průtok krve do mozku, a to zejména v oblasti amygdaly, tedy v místě, které je odpovědné za vznik strachu a úzkosti a na které se vědci, zkoumající vznik a průběh depresí, zaměřují.

Lysohlavla druhu Psilocybe semilanceata
Autor: Art CC BY-SA 3.0 Lysohlavla druhu Psilocybe semilanceata

Deprese a houbičky

Výše zmíněné zjištění není náhodné, ale je součástí výsledků série pokusů na dobrovolnících, jimž lékaři diagnostikovali deprese a kteří jsou zároveň rezistentní na léčbu (projev známý jako Treatment-Resistent Depression). V rámci pokusu dostalo 19 osob dvě dávky psilocybinu o velikosti 10 a 25 mg, které si aplikovali po jednom týdnu. Ukázalo se, že všichni bez výjimky hlásili zmírnění depresivních stavů, což je u jedinců, u nichž jiná léčba nezabírá, extrémně dobrá zpráva. Takový stav byl po týdnu, po pěti týdnech sice u zhruba poloviny z nich „zázračné“ účinky ustoupily, nicméně druhá polovina stále hlásila zlepšení svého zdravotního stavu. Je jasné, že za to mohou „houbičky“, nicméně přesná chemická podstata zatím odhalena není – pouhopouhé výše zmíněné snížení průtoku krve do mozku to nebude.

 

Chemická podstata psilocybinu je už známá, změněné stavy popisovaly stovky konzumentů, ať už v „rauši“ laickém, nebo pod lékařským dohledem. Základní chemické vlivy na lidské tělo známe, ovšem ukazuje se, že lysohlávky mohou mít mnohem širší lékařské využití. Není vyloučeno, že lysohlávky čeká podobná cesta jako konopí – od magických šamanských rituálů přes politické zatracování až k pěstování a jejich koupi na recept. Ovšem než nastane jejich uvolnění z indexu „drogových substancí“, bude muset proběhnout dokonalý popis neurofyziologických účinků, vlivu na lidský organismus včetně vedlejších účinků, léta testů a přesné dávkování psilocybinu. Ovšem kdo ví, třeba jednou v budoucnu budeme kupovat lysohlávky na recept.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama